Baur) nabízejí pro zaměřování poruch
silových kabelů spojení měřidla TDR rázového generátoru.
Úkolem vytyčení trasy tak získání přesného průběhu hloubky kabelu.
Vytyčování podzemních sítí založeno účincích magnetického pole.
Obr. optických kabelech fyzikální
podstaty možné zaměřit poruchu pouze metodou impulsní, tedy měřidlem OTDR. tohoto rozsahu možné zvolit jen pevně dané frekvence
(např.01 Graf měření Baur IRG 3000, SIM/MIM [41]
6. 9,8 kHz), přičemž frekvence nastavená přijímači musí být shodná vysílací
frekvencí. Vytyčení trasy
Pro přesné určení místa poruchy důležitá důkladná znalost kabelové trasy. nejjednodušším, ale také nejméně spolehlivém případě, tak
k vytyčení trasy silových kabelů stačí jen přijímač využívající jako zdroj signálu pasivní
frekvenci, tedy proud průmyslové frekvenci Hz. Bude-li
vodičem protékat střídavý proud, bude cívce, kterou umístíme magnetického
pole, indukovat napětí (viz kap. Touto inovovanou metodou tak
podstatně zkrácen čas předběžné lokalizace. Tím chybné
místo náměru zřetelně zaznamenáno (obr. Jako druhý vyslán vysokonapěťový impuls, jenž
v místě chyby vytvoří elektrický oblouk.2. Metoda navíc při srovnání klasickým
propalováním šetrnější okolním kabelům.2. Potřebné údaje tak zjistíme velikosti tvaru
přijímaného signálu.51
a neuspokojivých výsledků již nezaměřují.2. současnosti tak můstkové metody na
sdělovacích kabelech používají stále velmi často. odlišení jednotlivých silových
vedení vytyčení ostatních typů metalických kabelů nutné přivést vedení aktivní
vyhledávací frekvenci vysílače (tónového generátoru). Měření pomocí
nízkonapěťového vysokonapěťového impulsu pak označováno jako metoda SIM
(sekundárně impulsní metoda) nebo MIM (několikanásobná impulsní metoda). 6.
V současnosti někteří výrobci (např.01). Frekvenční rozsah vysílače
bývá 600 kHz. 4. Poté vyslán opět nízkonapěťový impuls (pět
impulsů případně metody MIM), který místě oblouku odrazí zpět. Princip
metody spočívá vyslání tří impulsů. Hloubka
uložení nich nebývá obvykle ani orientačně uvedena.2). První impuls nízkonapěťový slouží k
vytvoření referenčního náměru. Protože jednotlivé frekvence mají odlišné fyzikální vlastnosti šíření, je
. 6. Kabelové
plány totiž nejsou vždy úplně přesné, navíc často ani nejsou dispozici
