Problematika zaměřování poruch na kabelech

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno

Strana 51 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vytyčování podzemních sítí založeno účincích magnetického pole. Potřebné údaje tak zjistíme velikosti tvaru přijímaného signálu. 6. Frekvenční rozsah vysílače bývá 600 kHz.2. Obr. nejjednodušším, ale také nejméně spolehlivém případě, tak k vytyčení trasy silových kabelů stačí jen přijímač využívající jako zdroj signálu pasivní frekvenci, tedy proud průmyslové frekvenci Hz. optických kabelech fyzikální podstaty možné zaměřit poruchu pouze metodou impulsní, tedy měřidlem OTDR.01 Graf měření Baur IRG 3000, SIM/MIM [41] 6. 9,8 kHz), přičemž frekvence nastavená přijímači musí být shodná vysílací frekvencí. Hloubka uložení nich nebývá obvykle ani orientačně uvedena. tohoto rozsahu možné zvolit jen pevně dané frekvence (např. V současnosti někteří výrobci (např. Tím chybné místo náměru zřetelně zaznamenáno (obr.01). První impuls nízkonapěťový slouží k vytvoření referenčního náměru. Protože jednotlivé frekvence mají odlišné fyzikální vlastnosti šíření, je . Bude-li vodičem protékat střídavý proud, bude cívce, kterou umístíme magnetického pole, indukovat napětí (viz kap. Princip metody spočívá vyslání tří impulsů. 6. Baur) nabízejí pro zaměřování poruch silových kabelů spojení měřidla TDR rázového generátoru.2).2. Vytyčení trasy Pro přesné určení místa poruchy důležitá důkladná znalost kabelové trasy. Úkolem vytyčení trasy tak získání přesného průběhu hloubky kabelu.2. Měření pomocí nízkonapěťového vysokonapěťového impulsu pak označováno jako metoda SIM (sekundárně impulsní metoda) nebo MIM (několikanásobná impulsní metoda). odlišení jednotlivých silových vedení vytyčení ostatních typů metalických kabelů nutné přivést vedení aktivní vyhledávací frekvenci vysílače (tónového generátoru). Jako druhý vyslán vysokonapěťový impuls, jenž v místě chyby vytvoří elektrický oblouk. 4. Metoda navíc při srovnání klasickým propalováním šetrnější okolním kabelům.51 a neuspokojivých výsledků již nezaměřují. současnosti tak můstkové metody na sdělovacích kabelech používají stále velmi často. Kabelové plány totiž nejsou vždy úplně přesné, navíc často ani nejsou dispozici. Touto inovovanou metodou tak podstatně zkrácen čas předběžné lokalizace. Poté vyslán opět nízkonapěťový impuls (pět impulsů případně metody MIM), který místě oblouku odrazí zpět