Postup při zaměřování poruch
Před vlastním zaměřování nejprve nutné určit, jaký druh poruchy jedná a
v jakém stavu.
6. 5. 5. případech, kdy nelze
poruchu silových kabelech touto metodou zaměřit nebo její určení nejednoznačné,
se přistupuje úpravě poruchy.
K předběžné lokalizaci určena impulsová (viz kap. Postup při hledání poruchy skládá předběžné
lokalizace, vytyčení trasy následného přesného určení místa poruchy.50
ukončování kabelů. provedené úpravě tak porucha lehce zaměřitelná pomocí TDR. Úprava spočívá snížení přechodového odporu
v místě poruchy pomocí propalovacího transformátoru, jenž regulované výstupní
napětí proud.
Většina poruch však kombinovaných, kdy například přerušená žíla zemní
spojení. 5. Volba měřicí metody závisí zejména druhu poruchy kabelu. Jedním hlavních požadavků při odstraňování poruchy totiž
rychlost zaměření.
Před samotnou lokalizací nejprve zjišťují případné zjevné příčiny poruchy, například
probíhající stavební činnost blízkosti kabelové trasy.1. Touto metodou se
však dají zaměřit jen nízkoohmové chyby přerušené žíly. Navíc stále ještě neexistuje zařízení, kterým bylo
možné najít poruchu kabelu bez ohledu její druh.2). Pro dosažení co
nejpřesnějšího výsledku třeba provádět zaměření nejkratším možném úseku. Typické zapojení pak podle Murraye. Můstkové
metody současnosti silových kabelech používají jen zaměření chyb
kabelového pláště. Impulsová metoda tak používána zaměření
přerušených žil, záměny žil, čistých zkratů značně snížených izolačních stavů, tedy
v případech, které znemožňují provoz. Kromě pupinovaných kabelů, tak některá z
můstkových metod používá zamezení výpadku provozu při poklesu izolačního stavu. Případy
vysokoohmových chyb (větších než MΩ) dnes důvodu značné časové náročnosti
. Vhodné měřicí metody jsou Murray, Varley Ludvík. případech,
kdy možné provést zaměření pomocí obou metod, pak obecně dává přednost
impulsové metodě. některých případech pak může dojít upálení nebo vzájemnému svaření
žil. Předběžná lokalizace
Úkolem předběžné lokalizace hrubé určení místa poruchy kabelové trase. Měřící technik tak musí podle
druhu poruchy také podle měřících přístrojů, které dispozici, zvolit vhodnou
měřící metodu její lokalizaci. Tepelným působením tak přemění izolace vodivý uhlíkový
můstek. Snadno pak dochází zejména spojkách, kde bylo prováděno
vyrovnání kapacitních nesymetrií vykřižováním. Mnohdy navíc stává, dojde jen vysušení tedy naopak zvýšení
přechodového odporu místě poruchy. [3, 13, 17, 19, 22, 26, 39, 41]
Na silových kabelech používá zejména metoda impulsová.
Nejlépe nejpřesněji zaměřují nízkoohmové chyby, kdy jsou profilu ještě žíly o
dobré izolaci. Vhodná měřicí metoda například Küpfmüllerova.1).
Na sdělovacích kabelech většinou snížení přechodového odporu důvodu
nízkého přípustného napětí, délky malého průřezu žil neúspěšné nebo nelze
provést. [3, 13, 22, 26,
39, 41]
6. případě kabelů pak často nutné provést zkoušku napěťovou. Není-li dispozici
zdravá žíla profilu nebo souběžném kabelu, zaměřování náročnější výsledek
nebývá tak spolehlivý.1) nebo můstková metoda (viz
kap. jejich vyloučení určuje
konstrukce kabelu, struktura sítě měřením druh poruchy. Výsledkem různých druhů příčin, typů kabelů okolních podmínek tak
obrovské množství možných chyb.2. Tyto informace zjistíme změřením izolačního odporu zkouškou
kontinuity. pupinovaných kabelech lze navíc tuto metodu
použít jen omezeně (viz kap.2
