4.02).03)
kde: stejnosměrný odpor vodiče [Ω],
Rf doplňující odpor kladený střídavému proudu [Ω]. Siločáry vnějšího magnetického pole vyvolaného proudem vodiči které
protínají vodič způsobují vznik dílčích vířivých proudů tomto vodiči.20
Teplotní součinitel rezistivity α20 udává relativní změnu odporu při teplotní změně o
jeden Kelvin (hodnota stejná pro změnu jeden stupeň Celsia). Je
způsoben vířivými proudy, které indukuje magnetické pole protékajícího základního
střídavého proudu vodiči. Celkový činný odpor pak dán vztahem: [13]
[ ]
Ω
+
= f
R
R
R (4.
Obr. Tyto vířivé proudy mají blíže středu vodiče opačný
směr než směr základního protékajícího proudu, kdežto blíže povrchu mají směr
souhlasný.
Doplňující odpor lze vyjádřit vztahem: [13]
[ ]
Ω
+
+
= M
B
S R
R
R
Rf (4. 4.04)
kde: dodatečný odpor vlivem povrchového efektu [Ω],
RB dodatečný odpor vlivem efektu blízkosti [Ω],
RΜ dodatečný odpor zapříčiněný ztrátami kovových částech kabelu [Ω].03 Efekt blízkosti [27]
Efekt blízkosti nastává dvou vodičů téhož vedení, jimiž protéká proud různých
směrech. 4.02 Povrchový efekt [27] Obr.
Povrchový (skin) efekt fyzikální děj, při kterém proud vytlačován při vyšších
frekvencích povrch vodiče, tím dochází jakoby zmenšení průřezu vodiče. Hustota proudu tedy vzrůstá směrem povrchu vodiče (obr. Při
frekvenci zvýšení činného odporu vodiče zanedbatelné, naopak při frekvencích
nad MHz skoro všechen proud veden tenké vrstvě blízko povrchu vodiče a
hodnota dodatečného odporu naopak značně převyšuje hodnotu stejnosměrného
odporu. blízké
.
Činný odpor vodiče při přenosu střídavého proudu zvětšuje, tedy závislý na
frekvenci
