6. Směr
trasy totiž stejný jako směr natočení cívky při nulové indikaci. 6. Trasování je
pak možné dostatečné vzdálenosti vysílače (cca 10m). 6. metodou maxima nebo minima.53
nebo volně terén, přičemž důležité položit vysílač přesně nad vedení jeho směru
(obr.
Obr.04 Indukční navázání signálu Obr. Nevýhodou aplikace
signálu všechna blízká vedení malý dosah. Minimální metoda je
naopak založena poznatku, svislou cívkou umístěnou přesně nad kabelem, budou
siločáry probíhat kolmo její ose, čímž bude indukované napětí nulové. Tato metoda tedy
citlivější proto používá přesnému určení polohy poté, kabel nalezen
metodou maxima. Při využití indukčních kleští
procházejí všechny silové čáry uvnitř prstence.06a). 6. Současné přijímače navíc tomto režimu indikují polohu kabelu
pomocí šipek.
Obr. Lidské ucho také lépe určí místo nejslabšího signálu než místo s
nejsilnějším signálem. Tato metoda zejména případech kabelů pod napětím také často
používána.
Maximální metoda založena poznatku, horizontální cívce umístěné kolmo
k trase, přesně nad kabelem indukuje nejvyšší napětí (obr. 6. Signál tak aplikován jen kabel,
jenž kleště obemykají (obr. 6. obě strany
od kabelu pak indukované napětí prudce roste (obr.04). určení osy
kabelu, otáčením cívky možné orientačně zjistit směr trasy daném místě.06b).05 Indukční navázání signálu
vnitřní cívkou klešťovou cívkou
Trasa hledaného kabelu určuje přijímačem, tzv.05). Důležité je, aby kleště byly zacvaknuté oba konce
kabelu uzemněné. 6.06 Průběh indikace závislosti poloze cívky [3]
. Jedná tedy nejjednodušší nejrychlejší aplikaci signálu
