Trasování je
pak možné dostatečné vzdálenosti vysílače (cca 10m).05). určení osy
kabelu, otáčením cívky možné orientačně zjistit směr trasy daném místě. Lidské ucho také lépe určí místo nejslabšího signálu než místo s
nejsilnějším signálem.
Maximální metoda založena poznatku, horizontální cívce umístěné kolmo
k trase, přesně nad kabelem indukuje nejvyšší napětí (obr. obě strany
od kabelu pak indukované napětí prudce roste (obr. Signál tak aplikován jen kabel,
jenž kleště obemykají (obr. 6. Minimální metoda je
naopak založena poznatku, svislou cívkou umístěnou přesně nad kabelem, budou
siločáry probíhat kolmo její ose, čímž bude indukované napětí nulové. Tato metoda zejména případech kabelů pod napětím také často
používána. Tato metoda tedy
citlivější proto používá přesnému určení polohy poté, kabel nalezen
metodou maxima.04 Indukční navázání signálu Obr. 6.04). Při využití indukčních kleští
procházejí všechny silové čáry uvnitř prstence. Důležité je, aby kleště byly zacvaknuté oba konce
kabelu uzemněné. 6. Směr
trasy totiž stejný jako směr natočení cívky při nulové indikaci. metodou maxima nebo minima.05 Indukční navázání signálu
vnitřní cívkou klešťovou cívkou
Trasa hledaného kabelu určuje přijímačem, tzv. Nevýhodou aplikace
signálu všechna blízká vedení malý dosah.06 Průběh indikace závislosti poloze cívky [3]
. 6. 6.
Obr. 6.06a). Jedná tedy nejjednodušší nejrychlejší aplikaci signálu. 6.
Obr.06b).53
nebo volně terén, přičemž důležité položit vysílač přesně nad vedení jeho směru
(obr. Současné přijímače navíc tomto režimu indikují polohu kabelu
pomocí šipek
