Poznámky redaktora
Pozinkování provádí
několika možnými postupy elektrolyticky (galva-
nické pozinkování), válcováním studena (sendzimi-
rové zinkování) ponorem roztaveného zinku (žá-
rové pozinkování).
Základní typy povrchové úpravy
pozinkováním jejich charakteristiky
Pozinkování obecně spočívá pokrytí povrchu ocelové
části souvislou vrstvou zinku. Tato vrstva chrání povrch
žlabů me
chanicky, ale zejména chemicky, protože při
porušení lokální vrstvy zinku dochází korozi jen
v zinkové vrstvě.12
Nosné kabelové systémy jsou instalovány nejrůz-
nějších typů prostředí širokém rozpětí klimatických
podmínek. Tím ocel zůstává chráněna doby,
než zinková vrstva rozpustí. Často též instalován agresiv-
ního prostředí průmyslových provozů, chemicko-tech-
nologických celků, nebo plní svou funkci zvýšených
hygienických požadavků potravinářského průmyslu.
Přirozený úbytek zinku závislosti vlivu prostředí
Venkovní prostředí 0,8–1,0 μm/rok
Průmyslové prostředí 1,5–3,5 μm/rok
Středně agresivní prostředí 2,0–5,0 μm/rok
Extrémně agresivní prostředí 5,0–10,0 μm/rok
Odolnost čase především
otázkou ochrany proti korozi
.
Každé uvedených prostředí každý způsobů pou-
žití klade jednotlivé prvky kabelové trasy jejich
sestavu jako celek specifické nároky, které odrážejí
kromě jiného požadavcích trvanlivost, chemickou
stálost případně zdravotní nezávadnost. Každá uvedených zinkovacích
metod charakteristická tloušťkou nanesené vrstvy,
která zásadní pro stupeň odolnosti zinkem ošetře-
ného povrchu. Přirozeným fyzikálně-chemickým pro-
cesem zinku ochranné vrstvy ubývá přičemž rychlost
procesu ovlivněna agresivitou daného prostředí. Slouží krytých vnitřních prostředích in-
teriérů staveb stabilním klimatem, ale rovněž bývá
vystaven přímým povětrnostním vlivům instalací ve
vnějším prostředí
