19).1.
Protože byly profilu žíly dobré izolaci (nejlepší izolace měla 1,3 GΩ), byla zvolena
Murrayova metoda. vykopání otevření
této spojky bylo provedeno opětovné zaměřování. Stínění proti zemi pak mělo
izolační odpor 0,03 MΩ. 8.
. Měřením
TDR nebylo místo poruchy zjištěno. 8. 8. Pomocí obou zjišťovaných metod bylo shodně určeno místo vzdálené
72m spojky (obr.14 Místo poruchy
8. náměru TDR nebylo místo
poruchy stále viditelné, přestože měřený úsek zkrátil přibližně polovinu celkové
délky kabelu (obr. 8.66
Obr. Výpočtem stanovená vzdálenost poruchy spojky byla po
opětovném zaměřování můstkem Následovalo přesné určení poruchového místa
na kabelové trase. 8. Výpočtem zjištěná vzdálenost poruše byla 2,791 km. 8.18). Porucha číslo 2
Při této poruše měla téměř polovina profilu proti stínění svod.16). odkopání byl zřetelně vidět poškozený plášť vstupem
blesku kabelu (obr. nejhorším
případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,01 MΩ.15). Při čištění duše spálené plnicí hmoty zabraňující podélnému šíření
vlhkosti pak poškozené žíly snadno přerušily (obr.17) odstranění obou plášťů poškození kabelové duše
(obr. Blízko této
vzdálenosti podle dokumentace nacházela spojka (2,851 km). Místo poškození kabelu pak
bylo opraveno spojkou.2. Délka kabelu uvedená dokumentaci byla 5,272 km. Předběžná lokalizace tak byla provedena můstkem
