16). odkopání byl zřetelně vidět poškozený plášť vstupem
blesku kabelu (obr.14 Místo poruchy
8. Stínění proti zemi pak mělo
izolační odpor 0,03 MΩ. Výpočtem zjištěná vzdálenost poruše byla 2,791 km. nejhorším
případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,01 MΩ.2.17) odstranění obou plášťů poškození kabelové duše
(obr.19). 8.66
Obr. Blízko této
vzdálenosti podle dokumentace nacházela spojka (2,851 km). Porucha číslo 2
Při této poruše měla téměř polovina profilu proti stínění svod. 8. Pomocí obou zjišťovaných metod bylo shodně určeno místo vzdálené
72m spojky (obr. 8. vykopání otevření
této spojky bylo provedeno opětovné zaměřování. náměru TDR nebylo místo
poruchy stále viditelné, přestože měřený úsek zkrátil přibližně polovinu celkové
délky kabelu (obr.1. 8. Místo poškození kabelu pak
bylo opraveno spojkou.18). 8. 8. Při čištění duše spálené plnicí hmoty zabraňující podélnému šíření
vlhkosti pak poškozené žíly snadno přerušily (obr. Délka kabelu uvedená dokumentaci byla 5,272 km. Měřením
TDR nebylo místo poruchy zjištěno. Předběžná lokalizace tak byla provedena můstkem.15). Výpočtem stanovená vzdálenost poruchy spojky byla po
opětovném zaměřování můstkem Následovalo přesné určení poruchového místa
na kabelové trase.
.
Protože byly profilu žíly dobré izolaci (nejlepší izolace měla 1,3 GΩ), byla zvolena
Murrayova metoda
