Problematika zaměřování poruch na kabelech

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno

Strana 66 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
16). odkopání byl zřetelně vidět poškozený plášť vstupem blesku kabelu (obr.14 Místo poruchy 8. Stínění proti zemi pak mělo izolační odpor 0,03 MΩ. Výpočtem zjištěná vzdálenost poruše byla 2,791 km. nejhorším případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,01 MΩ.2.17) odstranění obou plášťů poškození kabelové duše (obr.19). 8.66 Obr. Blízko této vzdálenosti podle dokumentace nacházela spojka (2,851 km). Porucha číslo 2 Při této poruše měla téměř polovina profilu proti stínění svod. 8. Pomocí obou zjišťovaných metod bylo shodně určeno místo vzdálené 72m spojky (obr. 8. vykopání otevření této spojky bylo provedeno opětovné zaměřování. náměru TDR nebylo místo poruchy stále viditelné, přestože měřený úsek zkrátil přibližně polovinu celkové délky kabelu (obr.1. 8. Místo poškození kabelu pak bylo opraveno spojkou.18). 8. 8. Při čištění duše spálené plnicí hmoty zabraňující podélnému šíření vlhkosti pak poškozené žíly snadno přerušily (obr. Délka kabelu uvedená dokumentaci byla 5,272 km. Měřením TDR nebylo místo poruchy zjištěno. Předběžná lokalizace tak byla provedena můstkem.15). Výpočtem stanovená vzdálenost poruchy spojky byla po opětovném zaměřování můstkem Následovalo přesné určení poruchového místa na kabelové trase. . Protože byly profilu žíly dobré izolaci (nejlepší izolace měla 1,3 GΩ), byla zvolena Murrayova metoda