8.
.15). 8. vykopání otevření
této spojky bylo provedeno opětovné zaměřování. Délka kabelu uvedená dokumentaci byla 5,272 km.
Protože byly profilu žíly dobré izolaci (nejlepší izolace měla 1,3 GΩ), byla zvolena
Murrayova metoda. Výpočtem stanovená vzdálenost poruchy spojky byla po
opětovném zaměřování můstkem Následovalo přesné určení poruchového místa
na kabelové trase.1. Předběžná lokalizace tak byla provedena můstkem.16). 8.2. nejhorším
případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,01 MΩ. Porucha číslo 2
Při této poruše měla téměř polovina profilu proti stínění svod. Měřením
TDR nebylo místo poruchy zjištěno. Výpočtem zjištěná vzdálenost poruše byla 2,791 km.66
Obr. Při čištění duše spálené plnicí hmoty zabraňující podélnému šíření
vlhkosti pak poškozené žíly snadno přerušily (obr. Pomocí obou zjišťovaných metod bylo shodně určeno místo vzdálené
72m spojky (obr. 8. odkopání byl zřetelně vidět poškozený plášť vstupem
blesku kabelu (obr.19). Stínění proti zemi pak mělo
izolační odpor 0,03 MΩ. Blízko této
vzdálenosti podle dokumentace nacházela spojka (2,851 km). Místo poškození kabelu pak
bylo opraveno spojkou.17) odstranění obou plášťů poškození kabelové duše
(obr. 8. náměru TDR nebylo místo
poruchy stále viditelné, přestože měřený úsek zkrátil přibližně polovinu celkové
délky kabelu (obr.14 Místo poruchy
8. 8.18)
