Problematika zaměřování poruch na kabelech

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno

Strana 66 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Protože byly profilu žíly dobré izolaci (nejlepší izolace měla 1,3 GΩ), byla zvolena Murrayova metoda.19). Porucha číslo 2 Při této poruše měla téměř polovina profilu proti stínění svod. Výpočtem stanovená vzdálenost poruchy spojky byla po opětovném zaměřování můstkem Následovalo přesné určení poruchového místa na kabelové trase. Místo poškození kabelu pak bylo opraveno spojkou. Stínění proti zemi pak mělo izolační odpor 0,03 MΩ. 8. 8.16). Délka kabelu uvedená dokumentaci byla 5,272 km. vykopání otevření této spojky bylo provedeno opětovné zaměřování. Měřením TDR nebylo místo poruchy zjištěno. 8.18). Pomocí obou zjišťovaných metod bylo shodně určeno místo vzdálené 72m spojky (obr. Výpočtem zjištěná vzdálenost poruše byla 2,791 km.1. Předběžná lokalizace tak byla provedena můstkem.14 Místo poruchy 8.17) odstranění obou plášťů poškození kabelové duše (obr.15). Blízko této vzdálenosti podle dokumentace nacházela spojka (2,851 km). Při čištění duše spálené plnicí hmoty zabraňující podélnému šíření vlhkosti pak poškozené žíly snadno přerušily (obr. 8.66 Obr. náměru TDR nebylo místo poruchy stále viditelné, přestože měřený úsek zkrátil přibližně polovinu celkové délky kabelu (obr. 8. nejhorším případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,01 MΩ. .2. 8. odkopání byl zřetelně vidět poškozený plášť vstupem blesku kabelu (obr