náměru TDR nebylo místo
poruchy stále viditelné, přestože měřený úsek zkrátil přibližně polovinu celkové
délky kabelu (obr.66
Obr. Výpočtem stanovená vzdálenost poruchy spojky byla po
opětovném zaměřování můstkem Následovalo přesné určení poruchového místa
na kabelové trase. Výpočtem zjištěná vzdálenost poruše byla 2,791 km. Stínění proti zemi pak mělo
izolační odpor 0,03 MΩ. Délka kabelu uvedená dokumentaci byla 5,272 km. Při čištění duše spálené plnicí hmoty zabraňující podélnému šíření
vlhkosti pak poškozené žíly snadno přerušily (obr. Pomocí obou zjišťovaných metod bylo shodně určeno místo vzdálené
72m spojky (obr.19). Porucha číslo 2
Při této poruše měla téměř polovina profilu proti stínění svod.1. 8. Blízko této
vzdálenosti podle dokumentace nacházela spojka (2,851 km). nejhorším
případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,01 MΩ.18). 8.14 Místo poruchy
8.2.15). odkopání byl zřetelně vidět poškozený plášť vstupem
blesku kabelu (obr. Místo poškození kabelu pak
bylo opraveno spojkou. Předběžná lokalizace tak byla provedena můstkem. 8.
.17) odstranění obou plášťů poškození kabelové duše
(obr. 8. Měřením
TDR nebylo místo poruchy zjištěno. vykopání otevření
této spojky bylo provedeno opětovné zaměřování. 8.16). 8.
Protože byly profilu žíly dobré izolaci (nejlepší izolace měla 1,3 GΩ), byla zvolena
Murrayova metoda
