8. Porucha číslo 2
Při této poruše měla téměř polovina profilu proti stínění svod. 8.1.15). nejhorším
případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,01 MΩ.
.66
Obr.18).16).
Protože byly profilu žíly dobré izolaci (nejlepší izolace měla 1,3 GΩ), byla zvolena
Murrayova metoda.19).2. 8. 8. vykopání otevření
této spojky bylo provedeno opětovné zaměřování. Blízko této
vzdálenosti podle dokumentace nacházela spojka (2,851 km). Předběžná lokalizace tak byla provedena můstkem. odkopání byl zřetelně vidět poškozený plášť vstupem
blesku kabelu (obr. Pomocí obou zjišťovaných metod bylo shodně určeno místo vzdálené
72m spojky (obr.14 Místo poruchy
8.17) odstranění obou plášťů poškození kabelové duše
(obr. Délka kabelu uvedená dokumentaci byla 5,272 km. Výpočtem stanovená vzdálenost poruchy spojky byla po
opětovném zaměřování můstkem Následovalo přesné určení poruchového místa
na kabelové trase. 8. Měřením
TDR nebylo místo poruchy zjištěno. 8. Při čištění duše spálené plnicí hmoty zabraňující podélnému šíření
vlhkosti pak poškozené žíly snadno přerušily (obr. Výpočtem zjištěná vzdálenost poruše byla 2,791 km. Stínění proti zemi pak mělo
izolační odpor 0,03 MΩ. Místo poškození kabelu pak
bylo opraveno spojkou. náměru TDR nebylo místo
poruchy stále viditelné, přestože měřený úsek zkrátil přibližně polovinu celkové
délky kabelu (obr
