19). vykopání otevření
této spojky bylo provedeno opětovné zaměřování. 8. odkopání byl zřetelně vidět poškozený plášť vstupem
blesku kabelu (obr. 8.
.1. 8.15). Stínění proti zemi pak mělo
izolační odpor 0,03 MΩ. nejhorším
případě byl izolační odpor žíly proti stínění 0,01 MΩ.66
Obr. Měřením
TDR nebylo místo poruchy zjištěno. Výpočtem zjištěná vzdálenost poruše byla 2,791 km. Pomocí obou zjišťovaných metod bylo shodně určeno místo vzdálené
72m spojky (obr. náměru TDR nebylo místo
poruchy stále viditelné, přestože měřený úsek zkrátil přibližně polovinu celkové
délky kabelu (obr.17) odstranění obou plášťů poškození kabelové duše
(obr.
Protože byly profilu žíly dobré izolaci (nejlepší izolace měla 1,3 GΩ), byla zvolena
Murrayova metoda. Porucha číslo 2
Při této poruše měla téměř polovina profilu proti stínění svod. Délka kabelu uvedená dokumentaci byla 5,272 km. 8. Výpočtem stanovená vzdálenost poruchy spojky byla po
opětovném zaměřování můstkem Následovalo přesné určení poruchového místa
na kabelové trase. Předběžná lokalizace tak byla provedena můstkem.14 Místo poruchy
8.2.18). Při čištění duše spálené plnicí hmoty zabraňující podélnému šíření
vlhkosti pak poškozené žíly snadno přerušily (obr. 8.16). 8. Blízko této
vzdálenosti podle dokumentace nacházela spojka (2,851 km). Místo poškození kabelu pak
bylo opraveno spojkou
