Navíc se
stává, výsledky předběžném zaměření obou stran buď překrývají, nebo sobě
nedosahují. případě pochybnosti správnosti výsledku se
ještě otevírá nejbližší spojka předpokládaným místem poruchy. Následuje tedy opětovné měření
impulsovou nebo můstkovou metodou. Otevřením spojky tak dojde
k podstatnému zmenšení délky měřeného kabelu.
Nachází-li otevřeném výkopu více kabelů, které nelze sebe jednoduše
odlišit, používá identifikaci správného kabelu indukční metoda. Proto nejprve otevírá spojka, která poblíž vypočítaného místa. Není-li spojka označena, lze občas najít
pomocí kabelového hledače.56
konce místu poruchy nejpřesněji povrchu odměřena. [3, 13,
22, 26, 39, 41]
. Přitom
se dodržuje pravidlo zaskočení poruchy, tedy otevření spojky, jenž bližšího konce
kabelu místem předpokládané poruchy. Porucha pak může
přesně určit pomocí metody měrného drátu. Vychází přitom předpokladu, spojka buď
v menší hloubce, nebo oproti kabelu vybočena. dlouhých kabelů však
kromě poruch zaměřených blízko jednoho konců odměření velmi nepřesné. Tímto příslušenstvím přijímače, lze pak
závitovou metodou přesně identifikovat zkraty žil sdělovacích kabelech. Magnetické pole je
snímáno pomocí indukčních kleští nebo stetoskopu (malá výběrová cívka), jež se
připojují kabelovému hledači (přijímači). Vzdálenost místu poruchy pak pomocí
měřicího pásma spojky odměřena
