Problematika zaměřování poruch na kabelech

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Vydal: Neurčeno

Strana 56 z 90

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Proto nejprve otevírá spojka, která poblíž vypočítaného místa. Následuje tedy opětovné měření impulsovou nebo můstkovou metodou. Není-li spojka označena, lze občas najít pomocí kabelového hledače. Otevřením spojky tak dojde k podstatnému zmenšení délky měřeného kabelu. [3, 13, 22, 26, 39, 41] . Vychází přitom předpokladu, spojka buď v menší hloubce, nebo oproti kabelu vybočena. Tímto příslušenstvím přijímače, lze pak závitovou metodou přesně identifikovat zkraty žil sdělovacích kabelech. Porucha pak může přesně určit pomocí metody měrného drátu. Nachází-li otevřeném výkopu více kabelů, které nelze sebe jednoduše odlišit, používá identifikaci správného kabelu indukční metoda. Magnetické pole je snímáno pomocí indukčních kleští nebo stetoskopu (malá výběrová cívka), jež se připojují kabelovému hledači (přijímači). Navíc se stává, výsledky předběžném zaměření obou stran buď překrývají, nebo sobě nedosahují. případě pochybnosti správnosti výsledku se ještě otevírá nejbližší spojka předpokládaným místem poruchy. Přitom se dodržuje pravidlo zaskočení poruchy, tedy otevření spojky, jenž bližšího konce kabelu místem předpokládané poruchy. Vzdálenost místu poruchy pak pomocí měřicího pásma spojky odměřena.56 konce místu poruchy nejpřesněji povrchu odměřena. dlouhých kabelů však kromě poruch zaměřených blízko jednoho konců odměření velmi nepřesné