Tuto funkci ale mají pouze některé typy nových kabelových hledačů. Případně možnost propalováním jeho hodnotu dodatečně
ještě snížit. Jedním hlavních důvodů již zmíněná častá
neúspěšnost nebo nemožnost snížení přechodového odporu místě poruchy. Nejsou
výjimkou ani případy, kdy známe jen místa, nichž kabel končí.3. Metoda však nedá použít starých typech kabelů, tedy izolací
napuštěným papírem (PILC). Obě metody lze použít jak na
plastových tak PILC kabelech. krátkých kabelů vzdálenost bližšího
.
V případě velmi dlouhých kabelů, typicky sdělovacích, však může jednat toleranci
přesahující sto metrů. Zkraty bývá
možné zaměřit kabelovým hledačem metodou nejasného minima nebo měřením proudu. Čisté zkraty všech žil však upravit nelze, protože
nedochází přeskokům, nelze použít ani tato metoda. Přesné určení místa poruchy
Předběžnou lokalizací zjistí vzdálenost poruchy kabelu jeho začátku. Tyto přesné metody určení místa poruchy jsou vhodné právě na
procházení trasy vymezené toleranci. Čím hodnota přechodového odporu
vyšší, pravděpodobnost určení přesného místa nižší. Podmínkou
jejího použití nízkoohmový zemní svod. Tyto kabely mají pancíř ocelových pásků krytý jen
vlákninovým obalem. Kromě chyb způsobených například citlivostí přístrojů a
nepřesným odečtením jedním hlavních důvodů dokumentace. Obě metody však vyžadují nízký
přechodový odpor.55
6. Například plány trasy
jsou kresleny měřítku, případné kabelové rezervy nebývají uvedeny atp. důvodu krátkého zákrutu žil povrchu nepoužitelná závitová
metoda.2.
Z metod určených pro přesné doměření, tak sdělovacích kabelech používá
metoda krokového napětí nebo induktivní metoda. Čím přechodový odpor nižší, tím doměření
poruchy obtížnější.
K přesnému určení místa poruchy užívá metoda induktivní, rázová akustická
nebo krokového napětí. Jednotlivé metody včetně podmínek jejich
použití jsou vysvětleny předešlé kapitole.
Většina poruch sdělovacích kabelech často přechodový odpor vyšší, než
vyžadují úspěšnému určení místa obě výše zmíněné metody. těchto ojedinělých případech se
pak používá metoda induktivní, tedy zaměření poruchy pomocí kabelového hledače. těchto případech tak
spoléhá jen údaj předběžné lokalizace. Protože
kromě malého průřezu žil mají sdělovací kabely také často velkou délku, rázová
akustická metoda, jež používá právě při větších hodnotách odporu, prakticky
nepoužitelná. Tato podmínka právě případě silových
kabelů téměř vždy splněna, protože přechodový odpor místě poruchy bývá po
předběžné lokalizaci malý.
V případech, kterých není možné poruchu doměřit metodou krokového napětí,
se používá rázová akustická nebo induktivní metoda. Na
výsledek zaměřování poruchy impulsovou nebo můstkovou metodou však
většinou nelze plně spolehnout. Pancíř tak spojen celé délce kabelu víceméně vodivě zemí,
čímž místě poruchy podstatě zamezuje úniku proudu země.
Na sdělovacích kabelech oproti silovým kabelům přesné zaměření místa
poruchy podstatně náročnější. Podmínkou použití akustické metody vyšší hodnota
přechodového odporu místě poruchy. starých typech kabelů pak
použít tato metoda nedá, což stejné jako případě silových kabelů.
Na silových kabelech nejčastěji používá metoda krokového napětí. Proto místo poruchy
po předběžné lokalizaci určeno tolerancí několika jednotek desítek metrů. Hodnotu lze ale opět pomocí propalovacího nebo rázového
generátoru vhodně upravit. důvodu provádění jen nejnutnějších výkopových prací, bývá
tolerance několika málo metrů, zejména zastavěném území pro odstranění poruchy
nedostatečná. Metoda krokového napětí používá případech plášťových poruch
nebo zemních zkratů velmi nízkým odporem
