krátkých kabelů vzdálenost bližšího
. Metoda však nedá použít starých typech kabelů, tedy izolací
napuštěným papírem (PILC). Podmínkou
jejího použití nízkoohmový zemní svod.3. Čím přechodový odpor nižší, tím doměření
poruchy obtížnější. důvodu krátkého zákrutu žil povrchu nepoužitelná závitová
metoda. starých typech kabelů pak
použít tato metoda nedá, což stejné jako případě silových kabelů. Případně možnost propalováním jeho hodnotu dodatečně
ještě snížit. těchto ojedinělých případech se
pak používá metoda induktivní, tedy zaměření poruchy pomocí kabelového hledače. Čisté zkraty všech žil však upravit nelze, protože
nedochází přeskokům, nelze použít ani tato metoda. Tato podmínka právě případě silových
kabelů téměř vždy splněna, protože přechodový odpor místě poruchy bývá po
předběžné lokalizaci malý. Na
výsledek zaměřování poruchy impulsovou nebo můstkovou metodou však
většinou nelze plně spolehnout. Tyto kabely mají pancíř ocelových pásků krytý jen
vlákninovým obalem. Čím hodnota přechodového odporu
vyšší, pravděpodobnost určení přesného místa nižší. důvodu provádění jen nejnutnějších výkopových prací, bývá
tolerance několika málo metrů, zejména zastavěném území pro odstranění poruchy
nedostatečná. Přesné určení místa poruchy
Předběžnou lokalizací zjistí vzdálenost poruchy kabelu jeho začátku.
Na silových kabelech nejčastěji používá metoda krokového napětí.
V případech, kterých není možné poruchu doměřit metodou krokového napětí,
se používá rázová akustická nebo induktivní metoda. Kromě chyb způsobených například citlivostí přístrojů a
nepřesným odečtením jedním hlavních důvodů dokumentace. těchto případech tak
spoléhá jen údaj předběžné lokalizace.
V případě velmi dlouhých kabelů, typicky sdělovacích, však může jednat toleranci
přesahující sto metrů.
Tuto funkci ale mají pouze některé typy nových kabelových hledačů. Jedním hlavních důvodů již zmíněná častá
neúspěšnost nebo nemožnost snížení přechodového odporu místě poruchy. Protože
kromě malého průřezu žil mají sdělovací kabely také často velkou délku, rázová
akustická metoda, jež používá právě při větších hodnotách odporu, prakticky
nepoužitelná.
K přesnému určení místa poruchy užívá metoda induktivní, rázová akustická
nebo krokového napětí. Proto místo poruchy
po předběžné lokalizaci určeno tolerancí několika jednotek desítek metrů. Podmínkou použití akustické metody vyšší hodnota
přechodového odporu místě poruchy.55
6. Nejsou
výjimkou ani případy, kdy známe jen místa, nichž kabel končí. Zkraty bývá
možné zaměřit kabelovým hledačem metodou nejasného minima nebo měřením proudu. Tyto přesné metody určení místa poruchy jsou vhodné právě na
procházení trasy vymezené toleranci. Hodnotu lze ale opět pomocí propalovacího nebo rázového
generátoru vhodně upravit.
Většina poruch sdělovacích kabelech často přechodový odpor vyšší, než
vyžadují úspěšnému určení místa obě výše zmíněné metody.2.
Z metod určených pro přesné doměření, tak sdělovacích kabelech používá
metoda krokového napětí nebo induktivní metoda. Obě metody však vyžadují nízký
přechodový odpor. Metoda krokového napětí používá případech plášťových poruch
nebo zemních zkratů velmi nízkým odporem. Například plány trasy
jsou kresleny měřítku, případné kabelové rezervy nebývají uvedeny atp. Jednotlivé metody včetně podmínek jejich
použití jsou vysvětleny předešlé kapitole. Pancíř tak spojen celé délce kabelu víceméně vodivě zemí,
čímž místě poruchy podstatě zamezuje úniku proudu země.
Na sdělovacích kabelech oproti silovým kabelům přesné zaměření místa
poruchy podstatně náročnější. Obě metody lze použít jak na
plastových tak PILC kabelech
