V případech, kterých není možné poruchu doměřit metodou krokového napětí,
se používá rázová akustická nebo induktivní metoda. Proto místo poruchy
po předběžné lokalizaci určeno tolerancí několika jednotek desítek metrů. Protože
kromě malého průřezu žil mají sdělovací kabely také často velkou délku, rázová
akustická metoda, jež používá právě při větších hodnotách odporu, prakticky
nepoužitelná. starých typech kabelů pak
použít tato metoda nedá, což stejné jako případě silových kabelů. krátkých kabelů vzdálenost bližšího
. důvodu provádění jen nejnutnějších výkopových prací, bývá
tolerance několika málo metrů, zejména zastavěném území pro odstranění poruchy
nedostatečná. Čím hodnota přechodového odporu
vyšší, pravděpodobnost určení přesného místa nižší. Tyto kabely mají pancíř ocelových pásků krytý jen
vlákninovým obalem. Přesné určení místa poruchy
Předběžnou lokalizací zjistí vzdálenost poruchy kabelu jeho začátku. těchto případech tak
spoléhá jen údaj předběžné lokalizace. Zkraty bývá
možné zaměřit kabelovým hledačem metodou nejasného minima nebo měřením proudu. Případně možnost propalováním jeho hodnotu dodatečně
ještě snížit. Nejsou
výjimkou ani případy, kdy známe jen místa, nichž kabel končí.2. Podmínkou použití akustické metody vyšší hodnota
přechodového odporu místě poruchy. Obě metody lze použít jak na
plastových tak PILC kabelech.
Na sdělovacích kabelech oproti silovým kabelům přesné zaměření místa
poruchy podstatně náročnější.
Většina poruch sdělovacích kabelech často přechodový odpor vyšší, než
vyžadují úspěšnému určení místa obě výše zmíněné metody. Kromě chyb způsobených například citlivostí přístrojů a
nepřesným odečtením jedním hlavních důvodů dokumentace. Čisté zkraty všech žil však upravit nelze, protože
nedochází přeskokům, nelze použít ani tato metoda. Tato podmínka právě případě silových
kabelů téměř vždy splněna, protože přechodový odpor místě poruchy bývá po
předběžné lokalizaci malý. Například plány trasy
jsou kresleny měřítku, případné kabelové rezervy nebývají uvedeny atp. Metoda krokového napětí používá případech plášťových poruch
nebo zemních zkratů velmi nízkým odporem. Tyto přesné metody určení místa poruchy jsou vhodné právě na
procházení trasy vymezené toleranci.
V případě velmi dlouhých kabelů, typicky sdělovacích, však může jednat toleranci
přesahující sto metrů. Jedním hlavních důvodů již zmíněná častá
neúspěšnost nebo nemožnost snížení přechodového odporu místě poruchy. Metoda však nedá použít starých typech kabelů, tedy izolací
napuštěným papírem (PILC). Pancíř tak spojen celé délce kabelu víceméně vodivě zemí,
čímž místě poruchy podstatě zamezuje úniku proudu země. Podmínkou
jejího použití nízkoohmový zemní svod. Obě metody však vyžadují nízký
přechodový odpor.
Z metod určených pro přesné doměření, tak sdělovacích kabelech používá
metoda krokového napětí nebo induktivní metoda. Hodnotu lze ale opět pomocí propalovacího nebo rázového
generátoru vhodně upravit.55
6. Jednotlivé metody včetně podmínek jejich
použití jsou vysvětleny předešlé kapitole.3. Na
výsledek zaměřování poruchy impulsovou nebo můstkovou metodou však
většinou nelze plně spolehnout.
K přesnému určení místa poruchy užívá metoda induktivní, rázová akustická
nebo krokového napětí. těchto ojedinělých případech se
pak používá metoda induktivní, tedy zaměření poruchy pomocí kabelového hledače. Čím přechodový odpor nižší, tím doměření
poruchy obtížnější. důvodu krátkého zákrutu žil povrchu nepoužitelná závitová
metoda.
Tuto funkci ale mají pouze některé typy nových kabelových hledačů.
Na silových kabelech nejčastěji používá metoda krokového napětí
