Signál nízké
frekvenci také lépe vtéká místě poruchy půdy. přijímači pak šipkami ukazován směr poruše. Mezi těmito místy, kde
je přijímaný signál nulový, pak porucha přímo pod středem A-rámu. Požadavky připojení jsou stejné
jako při použití propalovacího transformátoru. Jeden zemní hrot
je tedy před poruchou druhý stejné vzdálenosti poruchou (obr. Místo zemních tyčí však pro příjem
signálu používá tzv.23). [3, 13,
26, 39, 40, 41]
Obr. Měření směru proudu
totiž obecně při tónové frekvenci není možné. tohoto důvodu mají novější typy
vysílačů režim vyhledávání poruch, kterém jsou současně zdrojem stejnosměrného
napětí. 5. Nevýhodou oproti
propalovacímu transformátoru pak zůstává podstatně menší výkon generátoru. Přibližně stejný údaj totiž měl objevit místa
poruchy. Aby napájecí tónový generátor byl nejméně kapacitně zatížen,
volí nízká frekvence (většinou blízká kHz, maximálně pak kHz). Tónová frekvence může mnohonásobně selektivně
zesílit, čímž dosáhne úplného potlačení všech rušení, které jsou vyvolány například
bludnými proudy. Další výhodou, oproti stejnosměrnému zdroji napětí, možnost
snímat pomocí A-rámu krokové napětí kapacitně, čímž lze uskutečnit měření na
místech pevným povrchem. Vzájemná vzdálenost zemních hrotů tak pevně dána (cca
60 cm). Při zaměřování poruchy nejprve kontroluje úroveň
signálu poblíž zemnícího kolíku. Postup
zaměřování tedy stejný jako případě použití stejnosměrného zdroje napětí, tím
rozdílem, nad místem poruchy nedá zjistit změna polarity. A-rám.23 Metoda krokového napětí pomocí proudu [40]
.48
Jako zdroj střídavého napětí používá výkonový generátor, nejčastěji vysílač
kabelové hledačky. Postupným zapichováním A-rámu nad kabelovou trasou měla úroveň
signálu směrem poruše vzrůstat. Těsně před poruchou bude intenzita signálu
maximální, těsně poruchou pak bude maximum něco nižší. 5. A-rám může být buď samostatnou jednotkou, která obsahuje zesilovač a
galvanoměr nebo příslušenstvím kabelového hledače, kterým pomocí
propojovacího kablíku spojen
