Nevýhodou oproti
propalovacímu transformátoru pak zůstává podstatně menší výkon generátoru. Mezi těmito místy, kde
je přijímaný signál nulový, pak porucha přímo pod středem A-rámu. [3, 13,
26, 39, 40, 41]
Obr. Přibližně stejný údaj totiž měl objevit místa
poruchy. Signál nízké
frekvenci také lépe vtéká místě poruchy půdy. Při zaměřování poruchy nejprve kontroluje úroveň
signálu poblíž zemnícího kolíku.48
Jako zdroj střídavého napětí používá výkonový generátor, nejčastěji vysílač
kabelové hledačky. tohoto důvodu mají novější typy
vysílačů režim vyhledávání poruch, kterém jsou současně zdrojem stejnosměrného
napětí.23). Tónová frekvence může mnohonásobně selektivně
zesílit, čímž dosáhne úplného potlačení všech rušení, které jsou vyvolány například
bludnými proudy. Těsně před poruchou bude intenzita signálu
maximální, těsně poruchou pak bude maximum něco nižší. A-rám může být buď samostatnou jednotkou, která obsahuje zesilovač a
galvanoměr nebo příslušenstvím kabelového hledače, kterým pomocí
propojovacího kablíku spojen. Postup
zaměřování tedy stejný jako případě použití stejnosměrného zdroje napětí, tím
rozdílem, nad místem poruchy nedá zjistit změna polarity.23 Metoda krokového napětí pomocí proudu [40]
. Jeden zemní hrot
je tedy před poruchou druhý stejné vzdálenosti poruchou (obr. 5. Aby napájecí tónový generátor byl nejméně kapacitně zatížen,
volí nízká frekvence (většinou blízká kHz, maximálně pak kHz). Postupným zapichováním A-rámu nad kabelovou trasou měla úroveň
signálu směrem poruše vzrůstat. Požadavky připojení jsou stejné
jako při použití propalovacího transformátoru. Další výhodou, oproti stejnosměrnému zdroji napětí, možnost
snímat pomocí A-rámu krokové napětí kapacitně, čímž lze uskutečnit měření na
místech pevným povrchem. Měření směru proudu
totiž obecně při tónové frekvenci není možné. 5. přijímači pak šipkami ukazován směr poruše. Vzájemná vzdálenost zemních hrotů tak pevně dána (cca
60 cm). A-rám. Místo zemních tyčí však pro příjem
signálu používá tzv
