A-rám může být buď samostatnou jednotkou, která obsahuje zesilovač a
galvanoměr nebo příslušenstvím kabelového hledače, kterým pomocí
propojovacího kablíku spojen. Vzájemná vzdálenost zemních hrotů tak pevně dána (cca
60 cm). Postupným zapichováním A-rámu nad kabelovou trasou měla úroveň
signálu směrem poruše vzrůstat. Měření směru proudu
totiž obecně při tónové frekvenci není možné. Mezi těmito místy, kde
je přijímaný signál nulový, pak porucha přímo pod středem A-rámu. Tónová frekvence může mnohonásobně selektivně
zesílit, čímž dosáhne úplného potlačení všech rušení, které jsou vyvolány například
bludnými proudy. Aby napájecí tónový generátor byl nejméně kapacitně zatížen,
volí nízká frekvence (většinou blízká kHz, maximálně pak kHz). A-rám. Při zaměřování poruchy nejprve kontroluje úroveň
signálu poblíž zemnícího kolíku. Postup
zaměřování tedy stejný jako případě použití stejnosměrného zdroje napětí, tím
rozdílem, nad místem poruchy nedá zjistit změna polarity.23). Další výhodou, oproti stejnosměrnému zdroji napětí, možnost
snímat pomocí A-rámu krokové napětí kapacitně, čímž lze uskutečnit měření na
místech pevným povrchem. Požadavky připojení jsou stejné
jako při použití propalovacího transformátoru. [3, 13,
26, 39, 40, 41]
Obr. tohoto důvodu mají novější typy
vysílačů režim vyhledávání poruch, kterém jsou současně zdrojem stejnosměrného
napětí. Těsně před poruchou bude intenzita signálu
maximální, těsně poruchou pak bude maximum něco nižší. přijímači pak šipkami ukazován směr poruše. Přibližně stejný údaj totiž měl objevit místa
poruchy. 5.48
Jako zdroj střídavého napětí používá výkonový generátor, nejčastěji vysílač
kabelové hledačky. Signál nízké
frekvenci také lépe vtéká místě poruchy půdy. Nevýhodou oproti
propalovacímu transformátoru pak zůstává podstatně menší výkon generátoru. Místo zemních tyčí však pro příjem
signálu používá tzv. 5. Jeden zemní hrot
je tedy před poruchou druhý stejné vzdálenosti poruchou (obr.23 Metoda krokového napětí pomocí proudu [40]
