[3, 13,
26, 39, 40, 41]
Obr.23 Metoda krokového napětí pomocí proudu [40]
. Tónová frekvence může mnohonásobně selektivně
zesílit, čímž dosáhne úplného potlačení všech rušení, které jsou vyvolány například
bludnými proudy. Těsně před poruchou bude intenzita signálu
maximální, těsně poruchou pak bude maximum něco nižší. přijímači pak šipkami ukazován směr poruše. Mezi těmito místy, kde
je přijímaný signál nulový, pak porucha přímo pod středem A-rámu. Aby napájecí tónový generátor byl nejméně kapacitně zatížen,
volí nízká frekvence (většinou blízká kHz, maximálně pak kHz). 5.23). A-rám může být buď samostatnou jednotkou, která obsahuje zesilovač a
galvanoměr nebo příslušenstvím kabelového hledače, kterým pomocí
propojovacího kablíku spojen. Přibližně stejný údaj totiž měl objevit místa
poruchy. Postup
zaměřování tedy stejný jako případě použití stejnosměrného zdroje napětí, tím
rozdílem, nad místem poruchy nedá zjistit změna polarity. Při zaměřování poruchy nejprve kontroluje úroveň
signálu poblíž zemnícího kolíku. Nevýhodou oproti
propalovacímu transformátoru pak zůstává podstatně menší výkon generátoru. Měření směru proudu
totiž obecně při tónové frekvenci není možné. Místo zemních tyčí však pro příjem
signálu používá tzv. Signál nízké
frekvenci také lépe vtéká místě poruchy půdy. Vzájemná vzdálenost zemních hrotů tak pevně dána (cca
60 cm). A-rám. Požadavky připojení jsou stejné
jako při použití propalovacího transformátoru.48
Jako zdroj střídavého napětí používá výkonový generátor, nejčastěji vysílač
kabelové hledačky. Další výhodou, oproti stejnosměrnému zdroji napětí, možnost
snímat pomocí A-rámu krokové napětí kapacitně, čímž lze uskutečnit měření na
místech pevným povrchem. tohoto důvodu mají novější typy
vysílačů režim vyhledávání poruch, kterém jsou současně zdrojem stejnosměrného
napětí. Postupným zapichováním A-rámu nad kabelovou trasou měla úroveň
signálu směrem poruše vzrůstat. 5. Jeden zemní hrot
je tedy před poruchou druhý stejné vzdálenosti poruchou (obr
