A-rám. Požadavky připojení jsou stejné
jako při použití propalovacího transformátoru. 5. [3, 13,
26, 39, 40, 41]
Obr. tohoto důvodu mají novější typy
vysílačů režim vyhledávání poruch, kterém jsou současně zdrojem stejnosměrného
napětí. Další výhodou, oproti stejnosměrnému zdroji napětí, možnost
snímat pomocí A-rámu krokové napětí kapacitně, čímž lze uskutečnit měření na
místech pevným povrchem. A-rám může být buď samostatnou jednotkou, která obsahuje zesilovač a
galvanoměr nebo příslušenstvím kabelového hledače, kterým pomocí
propojovacího kablíku spojen. Postupným zapichováním A-rámu nad kabelovou trasou měla úroveň
signálu směrem poruše vzrůstat.23).23 Metoda krokového napětí pomocí proudu [40]
. Při zaměřování poruchy nejprve kontroluje úroveň
signálu poblíž zemnícího kolíku. přijímači pak šipkami ukazován směr poruše. Vzájemná vzdálenost zemních hrotů tak pevně dána (cca
60 cm). 5. Signál nízké
frekvenci také lépe vtéká místě poruchy půdy. Měření směru proudu
totiž obecně při tónové frekvenci není možné. Místo zemních tyčí však pro příjem
signálu používá tzv. Nevýhodou oproti
propalovacímu transformátoru pak zůstává podstatně menší výkon generátoru. Aby napájecí tónový generátor byl nejméně kapacitně zatížen,
volí nízká frekvence (většinou blízká kHz, maximálně pak kHz). Těsně před poruchou bude intenzita signálu
maximální, těsně poruchou pak bude maximum něco nižší. Jeden zemní hrot
je tedy před poruchou druhý stejné vzdálenosti poruchou (obr. Mezi těmito místy, kde
je přijímaný signál nulový, pak porucha přímo pod středem A-rámu. Přibližně stejný údaj totiž měl objevit místa
poruchy. Postup
zaměřování tedy stejný jako případě použití stejnosměrného zdroje napětí, tím
rozdílem, nad místem poruchy nedá zjistit změna polarity.48
Jako zdroj střídavého napětí používá výkonový generátor, nejčastěji vysílač
kabelové hledačky. Tónová frekvence může mnohonásobně selektivně
zesílit, čímž dosáhne úplného potlačení všech rušení, které jsou vyvolány například
bludnými proudy
