Podle typu kabelu zdroj připojuje jednou
svorkou kovový plášť, stínění nebo případné vadné žíle druhou svorkou zem. Pokud kabelová trasa neznámá, nutné před vlastním
zaměřování poruchy nejdříve vytýčit označit. obr.22 Metoda krokového napětí pomocí proudu [13]
.
Obr. 5.22 znázorněno zapojení princip zaměřování poruchy. 5. Tím se
zajistí maximální možný proud tekoucí místě poruchy země. těsné blízkosti
poruchy naměří napěťové maximum.21 Rázová akustická metoda [39]
5.5. Ten měl být zabodnut země
(v místě, kde nepředpokládá výskyt jiných podzemních sítí nebo kovových objektů)
co možná nejdále kolmo měřeného kabelu.47
Obr. 5. začátku měření může
být vzdálenost mezi jednotlivými zabodnutími několik desítek metrů.
Z porušeného kabelového pláště vstupuje proud země teče zpět generátoru. důvodu eliminace rušivých napětí při měření, většinou stejnosměrné
napájecí napětí pravidelných intervalech přerušuje (např. Metoda krokového napětí
Tato metoda určena pro vyhledávání poruch kabelového pláště přímo trase
kabelu.
Pro vytvoření nejlepších podmínek nutné, aby kabel nebyl nikde uzemněn.
Zemní tyče možné, případě nemožnosti jejich zabodnutí nad kabelovou trasou
zapíchávat posunuté rovině kabelové trasy. uzemnění zdroje se
doporučuje užít vlastního uzemňovacího kolíku. Nad
kabelovou trasou určité vzdálenosti zabodávají zemní tyče (tyče jsou drženy
v ruce jejich vzájemná vzdálenost zabodnutí tak m).
Jako zdroj stejnosměrného napětí používá propalovací transformátor (např. galvanoměru pak můžou sledovat jen zvýšené výchylky. Porucha tak dá
lokalizovat téměř bodovou přesností. Napětí zdroje může být jak
stejnosměrné tak střídavé. Jakmile porucha přejde, změní polarita
měřeného napětí. Při umístění tyčí stejné vzdálenosti obě strany místa poruchy
jsou napětí opačných polarit vykompenzována hodnota krokového napětí tak
nulová. sekundu zapnuté 3
sekundy vypnuté). místě, kde proud vstupuje země, vytváří napěťový trychtýř, jehož
poloha pomocí dvou zemních tyčí galvanometru přesně určit.
Seba 500)
