sekundu zapnuté 3
sekundy vypnuté). Porucha tak dá
lokalizovat téměř bodovou přesností. 5. důvodu eliminace rušivých napětí při měření, většinou stejnosměrné
napájecí napětí pravidelných intervalech přerušuje (např.
Obr. Napětí zdroje může být jak
stejnosměrné tak střídavé. obr.22 Metoda krokového napětí pomocí proudu [13]
.22 znázorněno zapojení princip zaměřování poruchy. uzemnění zdroje se
doporučuje užít vlastního uzemňovacího kolíku. těsné blízkosti
poruchy naměří napěťové maximum. Ten měl být zabodnut země
(v místě, kde nepředpokládá výskyt jiných podzemních sítí nebo kovových objektů)
co možná nejdále kolmo měřeného kabelu.47
Obr.
Jako zdroj stejnosměrného napětí používá propalovací transformátor (např. Pokud kabelová trasa neznámá, nutné před vlastním
zaměřování poruchy nejdříve vytýčit označit. začátku měření může
být vzdálenost mezi jednotlivými zabodnutími několik desítek metrů.
Seba 500). galvanoměru pak můžou sledovat jen zvýšené výchylky. Podle typu kabelu zdroj připojuje jednou
svorkou kovový plášť, stínění nebo případné vadné žíle druhou svorkou zem.21 Rázová akustická metoda [39]
5. Tím se
zajistí maximální možný proud tekoucí místě poruchy země.
Z porušeného kabelového pláště vstupuje proud země teče zpět generátoru.
Pro vytvoření nejlepších podmínek nutné, aby kabel nebyl nikde uzemněn. 5. 5. Metoda krokového napětí
Tato metoda určena pro vyhledávání poruch kabelového pláště přímo trase
kabelu. Při umístění tyčí stejné vzdálenosti obě strany místa poruchy
jsou napětí opačných polarit vykompenzována hodnota krokového napětí tak
nulová. Jakmile porucha přejde, změní polarita
měřeného napětí. Nad
kabelovou trasou určité vzdálenosti zabodávají zemní tyče (tyče jsou drženy
v ruce jejich vzájemná vzdálenost zabodnutí tak m).5. místě, kde proud vstupuje země, vytváří napěťový trychtýř, jehož
poloha pomocí dvou zemních tyčí galvanometru přesně určit.
Zemní tyče možné, případě nemožnosti jejich zabodnutí nad kabelovou trasou
zapíchávat posunuté rovině kabelové trasy
