případě velkého přechodového odporu,
může také vzniknout silné magnetické pole mezi žilami pláštěm kabelu. 5. Stejné průběhy
pro obě polohy hledací cívky jsou jen posunuté jednu čtvrtinu zákrutu. [3, 13, 22, 26, 39, 41]
. Kolem vadných žil vzniká magnetické pole, jehož intenzita mění podle
změny polohy žil kabelu (závitu). 5. 5. Má-li přechodový odpor místě poruchy větší
hodnotu, může další části kabelu téci kapacitní proud, který způsobí vznik
závitového pole poruchovým místem. Přesně nad osou žil bude horizontální hledací
cívce umístěné příčně této ose naopak nulová indikace, která při stranovém posuvu
cívky prudce poroste. případě malého přechodového
odporu mezi žilami (přibližně Ω), obdržíme místě poruchy obzvlášť silné
maximum, přičemž poruchou indikované magnetické pole přechází ustálenou
hodnotu nebo úplně mizí (obr. Je-li osa žil vertikální, průběh magnetického pole nad
povrchem půdy podobný tvar jako jednotlivý vodič (obr. vertikální
hledací cívky tak obdržíme minimum indukovaného napětí případě příčně umístěné
horizontální cívky maximum indukovaného napětí.20).19b). 5.2.19 Magnetické pole dvojice vodičů [3]
Při pohybu hledací cívky nad kabelem podélném směru, tak můžeme sledovat
periodické změny magnetického pole. Žíly tak tvoří tzv.3. Závitová metoda
Tato metoda používá přesnému určení místa polohy zkratu mezi žilami. 5.19a) vertikální hledací
cívce tak indukuje maximální napětí. Je
určena pro kabely, nichž jsou jednotlivé žíly navzájem stočeny. Změna
magnetického pole rytmická místa poruchy. Toto pole
pak svou intenzitou úplně překryje pole závitové. stejném rytmu budou střídat maxima a
minima jak při horizontální, tak při vertikální poloze hledací cívky.
závity.18 Poloha cívky při tónovém minimu [13]
5. rovině kolmé horizontální ose žil, má
magnetické pole charakteristický osmičkový tvar (obr. [3, 13, 22, 26]
Obr.45
Obr. Vysílač připojen dvojici vadných žil, jež jsou vzdáleném konci
rozpojeny
