3.3. Metoda nejasného minima
Podmínkou použití této metody nízký přechodový odpor mezi žilou a
kabelovým pláštěm. poruchou minimum opět při vzájemné rovnoběžné poloze. Vysílač připojí vadnou žílu plášť kabelu.44
Obr. těchto případech připojuje přerušené žíle ještě
měnitelný odpor (například 1000 Ω), kterým provede jemné doladění.18).17 Schéma zapojení pro zaměření přerušené žíly proudem [4]
Při zaměřování poruchy dlouhých kabelech, jejichž přerušená žíla blízko
místa měření, většinou nelze galvanoměr vyrovnat nulu. Používá pro přesné určení místa nízkoohmových zkratů
pomocí kabelového hledače. 5. přijímači tak nad
místem zkratu slyšet tón malé intenzity. Pro kratší kabely
se volí frekvence kHz, pro delší pak kHz. rozdíl
od metody střídavého proudu, tato metoda trochu náročnější používá tak na
dlouhých pupinovaných kabelech. místě chyby totiž není minimum ve
vzájemné rovnoběžné poloze osy hledací cívky kabelu, ale například poloze kolmé
(obr.
5. Induktivní metoda
Tato metoda založena poznatku, kolem vodiče, kterým prochází
elektrický proud, vytváří magnetické pole.1. Místo
chyby potom ještě kontroluje pomocí vertikální hledací cívky.
5. Vliv pupinačních cívek výsledek měření je
totiž zcela zanedbatelný. Nad místem poruchy
pak přijímači vzniká také nejasné tónové minimum. 5.
Poloha horizontální hledací cívky rovnoběžná kabelem, čímž přijímači vzniká
trvalé tónové minimum. Směry jeho výchylek
jsou nejednoznačné kolísají okolo nuly, což způsobeno nestejnou strmostí
nabíjecích křivek obou vodičů. Proto tato metoda též nazývána
metodou magnetického pole. místě přechodu proudu žíly pláště vzniká druhé
elektromagnetické pole, které způsobí rušení stálého minima. [3, 13, 22, 26]
. Přijímač vede těsně nad trasou kabelu
