Nevýhodou těchto metod je, vyžadují téměř pro každý druh poruchy
jinou měřicí metodu (speciální zapojení). mrtvé zóny OTDR měření provádí předřadným vláknem (obr. 5.35
odrazu) podélnou homogenitu vlákna včetně průměru vidového pole.08 Schéma zapojení OTDR [19]
5.
Obr. Pokud optický kabel
plně dielektrický, což převážná část, prakticky jediné měřidlo, kterým dají
zaměřit poruchy těchto kabelech (pro následné zviditelnění přerušených vláken
v rozvaděčích spojkách, které jsou vzdálenosti několika málo km, používá
červený laser). 5. odstranění této
tzv. Vzdálenost poruchy
od měřicího místa určuje výpočtem změření odporů. Měřicí dosah, jenž závisí délce pulsu, dynamice měřené karty a
vlnové délce, může být více než sto kilometrů. Ačkoliv patří historicky nejstarším (jedná se
o tzv.2. Přesnost určení místa tak
závisí kromě jiných vlivů dokumentaci, tedy znalosti například přesné délky a
průběhu kabelu. Zaměřování poruch
těmito metodami provádí vždy obou stran kabelu.
Výhodou také nízká pořizovací cena můstkových přístrojů. klasickou metodu hledání poruch), zejména sdělovacích kabelech neztratili
svůj význam stále hojně používají.09 Wheatstonův můstek [3]
.08), tedy
obdobně jako případě měření metalickým reflektometrem. Můstkové metody
Základem těchto metod Wheatstonův můstek (obr. 5. Impulsovou metodu, jež využívá změnu
impedance vedení, totiž není možné použít případě většího izolačního odporu poruch. 5. Správné měření
je možné odeznění Fresnelova odrazu vstupním čele vlákna.09). Měřidlo OTDR tedy nejdůležitější a
nejuniverzálnější měřicí přístroj optických kabelových sítích. [3, 13, 22, 26]
Obr