klasickou metodu hledání poruch), zejména sdělovacích kabelech neztratili
svůj význam stále hojně používají. [3, 13, 22, 26]
Obr. Ačkoliv patří historicky nejstarším (jedná se
o tzv. Vzdálenost poruchy
od měřicího místa určuje výpočtem změření odporů.09). mrtvé zóny OTDR měření provádí předřadným vláknem (obr.08 Schéma zapojení OTDR [19]
5. 5. Přesnost určení místa tak
závisí kromě jiných vlivů dokumentaci, tedy znalosti například přesné délky a
průběhu kabelu. Zaměřování poruch
těmito metodami provádí vždy obou stran kabelu. Můstkové metody
Základem těchto metod Wheatstonův můstek (obr. Nevýhodou těchto metod je, vyžadují téměř pro každý druh poruchy
jinou měřicí metodu (speciální zapojení).
Obr. 5.35
odrazu) podélnou homogenitu vlákna včetně průměru vidového pole. 5.09 Wheatstonův můstek [3]
. Impulsovou metodu, jež využívá změnu
impedance vedení, totiž není možné použít případě většího izolačního odporu poruch. Měřicí dosah, jenž závisí délce pulsu, dynamice měřené karty a
vlnové délce, může být více než sto kilometrů. odstranění této
tzv. Správné měření
je možné odeznění Fresnelova odrazu vstupním čele vlákna.
Výhodou také nízká pořizovací cena můstkových přístrojů.08), tedy
obdobně jako případě měření metalickým reflektometrem.2. Pokud optický kabel
plně dielektrický, což převážná část, prakticky jediné měřidlo, kterým dají
zaměřit poruchy těchto kabelech (pro následné zviditelnění přerušených vláken
v rozvaděčích spojkách, které jsou vzdálenosti několika málo km, používá
červený laser). 5. Měřidlo OTDR tedy nejdůležitější a
nejuniverzálnější měřicí přístroj optických kabelových sítích
