15)
kde: úhlová frekvence [s-1
],
C provozní kapacita [F/km],
tgδ ztrátový činitel. Celkový svod proto dán vztahem: [4, 13, 22,
26]
[ ]
S/km
0 f
G
G
G +
= (4.
Ztrátový činitel tgδ představuje poměr činného proudu proudu kapacitnímu
(jalovému).km],
l délka vedení [km]. Tyto ztráty oteplením vzniklé vlivem nedokonalosti
izolace jsou nepatrné porovnání ztrátami způsobených svodem Gf, proto můžeme
prakticky zanedbat.
Nedokonalé izolaci odpovídá konečná hodnota svodu G0, jehož převrácenou hodnotou
je lehce měřitelný izolační odpor (viz kapitola 5. Při
stejnosměrném napětí příčinou svodového proudu ustáleném stavu), při střídavém
napětí přistupují ještě ztráty dipólové. Svod G
Svod představuje míru dielektrických ztrát vedení.
4.14)
kde: izolační odpor vedení [MΩ.4.23
pro prvky křížové: 0,75,
pro prvky párové: 0,94.
Ztráty energie dielektriku způsobené svodem jsou analogické tepelnými
ztrátami energie vodičích.13)
kde: svod při působení stejnosměrného napětí [S/km],
Gf svod při působení střídavého napětí [S/km].2. Hodnota svodu tedy frekvenčně závislá tuto
závislost vyjadřuje vztah: [4, 13]
[ ]
S/km
tgδ
ω ⋅
⋅
= C
Gf (4. Skutečná izolace však jistou vodivost. Celkový izolační odpor tedy
představuje výslednou hodnotu všech paralelně zapojených dílčích izolačních odporů
jednotlivých elementárních úseků vedení proto nepřímo úměrný délce tohoto
vedení, což vyjádřeno vztahem: [3, 22]
[ ]
Ω
= M
0
i
l
R
R (4.
Se vzrůstajícím průměrem vodičů provozní kapacita kabelových vedení stoupá,
avšak vzrůstající vzdáleností mezi žilami klesá. Tyto dipóly přesunují rytmu
změn elektromagnetického pole.2).
Protože izolace kabelů není dokonalá, protékají izolací podél vedení malé proudy. Ideální izolaci by
charakterizovala jen její permitivita. Ztráty energie dielektriku svodem vznikají jeho polarizací. Fázový posuv kapacitního (ideálního) proudu oproti napětí tedy není 90°,
.
Polarizace dielektrika jev, při kterém tvoří dipóly (působením elektrického pole
jsou částice elektrickým nábojem uvnitř atomů rozloženy tak, blíže jedné straně
jsou elektrony, blíže druhé straně jádro atomu)
