vzrůstající frekvencí přenášeného proudu, vlivem
povrchového efektu, dochází zhuštění magnetického pole vodiči směrem
k povrchu, čímž zmenšuje vnitřní indukčnost vodiče.
Pro prvky typu DM: 0,65,
.
Kapacita vedení, tj.11)
kde: permitivita vakua 8,855 pF/km,
εr relativní permitivita závisející použitém materiálu dielektrika
(vzduch: papír vzduch: 1,7, styroflex vzduch: 1,4),
a vzdálenost vodičů sebe [mm],
d průměr vodiče [mm].3.08), tedy dle vztahu: [4,
13, 22]
[ ]
mH/km
2
ln
4
,
0
d
a
L ⋅
= (4.
Provozní kapacita vedení víceprvkových kabelů složena dílčích kapacit mezi
jednotlivými vodiči navzájem kapacit vůči kovovému plášti, respektive vůči zemi. Proto frekvence vyšší než
10 kHz, indukčnost vypočítává bez druhého členu vztahu (4.
Kapacita kabelových vedení analogická kapacitou kondenzátoru. Soustava dvou plochých vodičů (elektrod) oddělených sebe vrstvou
dielektrika, sloužící shromažďování elektrického náboje nazývá kondenzátor.09)
4. Náboj vodiči přímo úměrný jeho potenciálu. prostorově
rozmístěných kapacit, jako například vodičů vedení, kapacita úměrná jejich délce. Veličina charakterizující
vodič nazývá kapacita vodiče závislá velikosti tvaru vodiče: [23, 24]
[ ]
F
ϕ
Q
C (4.
Kapacita osamoceného vodiče velmi malá.2. Kapacita C
Připojíme-li osamocený vodič svorce zdroje, získá vodič stejný potenciál jaký
má svorka. dvou vodičů (například venkovního vedení, kabelu bez kovového
pláště) určena vztahem: [22]
[ ]
nF/km
2
ln
π r
0
d
a
C
ε
ε ⋅
⋅
= (4.22
magnetickému poli uvnitř vodiče.12)
kde: činitel uspořádání vodičů kabelu. Přiblížíme-li druhý vodič jeho
blízkosti tak, aby elektrostatické pole bylo soustředěno mezi nimi, kapacita značně
zvýší.
Lze určit empiricky podle vzorce: [4, 13, 22]
[ ]
nF/km
ln
π r
0
d
a
p
C
ε
ε ⋅
⋅
= (4.10)
kde: elektrický náboj [C],
ϕ elektrický potenciál [V]
