12)
kde: činitel uspořádání vodičů kabelu.2. Proto frekvence vyšší než
10 kHz, indukčnost vypočítává bez druhého členu vztahu (4. Veličina charakterizující
vodič nazývá kapacita vodiče závislá velikosti tvaru vodiče: [23, 24]
[ ]
F
ϕ
Q
C (4.10)
kde: elektrický náboj [C],
ϕ elektrický potenciál [V].09)
4.
Pro prvky typu DM: 0,65,
.
Kapacita kabelových vedení analogická kapacitou kondenzátoru. prostorově
rozmístěných kapacit, jako například vodičů vedení, kapacita úměrná jejich délce. Náboj vodiči přímo úměrný jeho potenciálu.3.
Kapacita osamoceného vodiče velmi malá. dvou vodičů (například venkovního vedení, kabelu bez kovového
pláště) určena vztahem: [22]
[ ]
nF/km
2
ln
π r
0
d
a
C
ε
ε ⋅
⋅
= (4.08), tedy dle vztahu: [4,
13, 22]
[ ]
mH/km
2
ln
4
,
0
d
a
L ⋅
= (4. Přiblížíme-li druhý vodič jeho
blízkosti tak, aby elektrostatické pole bylo soustředěno mezi nimi, kapacita značně
zvýší.
Provozní kapacita vedení víceprvkových kabelů složena dílčích kapacit mezi
jednotlivými vodiči navzájem kapacit vůči kovovému plášti, respektive vůči zemi.11)
kde: permitivita vakua 8,855 pF/km,
εr relativní permitivita závisející použitém materiálu dielektrika
(vzduch: papír vzduch: 1,7, styroflex vzduch: 1,4),
a vzdálenost vodičů sebe [mm],
d průměr vodiče [mm]. Soustava dvou plochých vodičů (elektrod) oddělených sebe vrstvou
dielektrika, sloužící shromažďování elektrického náboje nazývá kondenzátor.
Lze určit empiricky podle vzorce: [4, 13, 22]
[ ]
nF/km
ln
π r
0
d
a
p
C
ε
ε ⋅
⋅
= (4. Kapacita C
Připojíme-li osamocený vodič svorce zdroje, získá vodič stejný potenciál jaký
má svorka. vzrůstající frekvencí přenášeného proudu, vlivem
povrchového efektu, dochází zhuštění magnetického pole vodiči směrem
k povrchu, čímž zmenšuje vnitřní indukčnost vodiče.22
magnetickému poli uvnitř vodiče.
Kapacita vedení, tj
