Hooiveld, Lebret, van Kamp. Ukázalo také, že
expozice vnímaná testovanými subjekty nemá nic
společného skutečnou expozicí testovaní nebyli
schopni realisticky posoudit intenzitu EMZ místě
jejich bydliště.
Rozsáhlá epidemiologická studie související
s EHS dokončená roce 2015 zahrnovala téměř
6000 účastníků18
.
Výzkum pokračuje tom, jak rozšířeným
jevem EHS je.
Analyzovány byly mimo jiné rozdíly mezi výsledky
dvojitě zaslepených studií výsledky pokusů, nichž
byli účastníci přítomnosti pole informováni.
Populační studie umožňují určit frekvenci
výskytu EHS, také definovat profil
elektrosenzitivních osob19
. Nejčastěji EHS
stěžují ženy středního věku, které uvádějí jejich
zdravotní stav není nejlepší.
Hyg. Rozsah tohoto jevu lze určit na
základě zkušeností zdravotnických pracovníků, kteří
ve své praxi přicházejí styku hypersenzitivními
lidmi. Analýza pacientských údajů
o hypersenzitivitě, obsažených oficiálních
lékařských záznamech, neodhalila žádnou
významnou korelaci mezi expozicí poli
a pozorovanými zdravotními účinky. Odhaduje se, 68-75 těchto pracovníků
v Evropě setkalo pacienty, kteří spojují své
obtíže působením EMZ. jasně naznačuje vliv
psychologických faktorů případě EHS.
17 Klaps al. Stává se
tedy, pacienti svých lékařů slyší, jejich
potíže skutečně může být odpovědné
elektromagnetické pole., op. metaanalýza
sedmnácti článků zdravotních dopadech
elektromagnetického pole vyzařovaného
základnovými stanicemi mobilních sítí17
. Elektrosenzitivita je
nejčastěji následkem jednorázové expozice poli
s vysokou hustotou výkonu nebo dlouhodobé
expozice. Například výsledky
průzkumů provedených mezi nizozemskými
hygieniky lékaři ukázaly, přibližně 1/3 nich se
ve své praxi setkala EHS. To
naznačuje, alespoň některé pozorovaných
účinků lze vysvětlit psychologickými faktory, ale
zároveň zpochybňuje skutečný fyzický vliv pole na
pocitové vnímání testovaných subjektů.
18 Baliatsas, Bolte, Yzermans, Kelfkens, M. Navíc nepotvrdilo, že
by elektrosenzitivní lidé byli schopni vnímat
působení elektromagnetického pole. „Actual and perceived
exposure electromagnetic fields and non-specific
physical symptoms: epidemiological study based on
self-reported data and electronic medical records”. Cílem projektu bylo zjistit
souvislosti mezi expozicí elektromagnetickému poli
a kvalitou spánku EHS.
19 Gruber al. Když
testovaní věděli, jsou vystaveni působení
elektromagnetického pole, symptomy objevovaly
častěji, ale když byly testy dvojitě zaslepené,
neexistovala žádná souvislost mezi expozicí
(vystavením EMZ) symptomy. cit.Působení mikrovlnného rádiového záření lidi 63
U pokusů zvířatech není jasné,
zda jsou ohledem zásadní
odlišnosti různých organizmů
výsledky přenositelné přímo lidi.
. Stručně řečeno,
pocitově negativní účinky objevovaly spíše tehdy,
když testované subjekty očekávaly, nikoliv
tehdy, když byly skutečně vystaveny EMZ. Health. 2015; 218(3): 331-44. Int. J. Mnoho respondentů
považuje jisté míry pravděpodobné, že
existuje příčinná souvislost mezi symptomy
udávanými pacienty expozicí
elektromagnetickému poli, proto někdy
doporučují pacientům tuto expozici snížit.
Výsledky naznačují, výskyt EHS určen
vnímáním rizika expozice EMZ.
___________________________
Tato metoda zdá být zvláště důležitá
v případě výzkumu EHS. Environ. Tyto závěry
jen doplňují obraz, který rýsuje rešerší
literatury. Určité shrnutí této
problematiky představuje tzv. Zdá se, neexistuje souvislost mezi
subjektivním pocitovým vnímáním expozicí EMZ,
a bez ohledu to, zda testované subjekty
považují EHS, nebo ne., op. cit
