Elektromagnetické pole a člověk

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Ústav spojů, veřejná výzkumná instituce POLSKO

Strana 10 z 99

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Skutečnost, přírodě existují elektrostatické interakce, byla známa již starověku. Mohou být stanoveny experimentálně, například pomocí štětinových proužků, které modelují podle směru působení vektoru elektrického pole E. Elektrický náboj diskrétní veličina nebo, jinými slovy, kvantifikovatelná veličina. Pro správné pochopení problematiky spojené s elektromagnetickým polem jako fyzikálním jevem 1 Viz http://ptze. Ve fyzickém pojetí pole obvykle rozumí jako statické pole: elektrické magnetické (např. Statické elektrické pole Elektrické pole určitý energetický stav prostoru související existencí elektrických nábojů, které jsou jeho zdrojem. Některým lidem se při pojmu „záření“ jednoznačně vybaví jaderná energie obavy spojené riziky, které mohou s touto energií souviset jedná však velmi nešťastné spojení.Elektromagnetické pole, elektromagnetické vlny úvod 9 povšimněme třeba, elektromagnetická síla, kterou působí malinký magnet nějaký drobný kovový předmět, může snadno překonat gravitační sílu generovanou celou zeměkoulí. Rozlišujeme kladné a záporné náboje.pl/elektrofakty/?article=elektrosmog-w- pogoni-za-sensacyjnymi-naglowkami je třeba nejprve podívat to, ve skutečnosti elektromagnetické pole. Záření nebo pole? Termín „záření“ ryze technický pojem, který používá popisu různých jevů spojených s přenosem energie formě vln nebo částic v prostoru nebo jiném médiu. Siločáry elektrického pole kolem bodového zdrojového náboje jsou prezentovány jako přímky směřující k zápornému náboji („vstupují“ záporného náboje) nebo kladného náboje („vycházejí“ z kladného náboje) podstatné nemohou se vzájemně protínat. Můžeme tedy hovořit nejen záření elektromagnetickém (včetně záření světelného, tedy „viditelného“), ale také například i o záření zvukovém nebo tepelném. siločar pole. Všiml si, že jantar, když třen látkou, začíná přitahovat některé drobné, lehké předměty. Jako první popsal jev statické elektřiny řecký filozof Thalés z Milétu století před naším letopočtem. Obraz elektrického pole lze pro lepší pochopení vizualizaci samotného jevu graficky prezentovat pomocí tzv. praxi znamená, existuje určitá minimální „dávka“ náboje (tzv. Elektrické pole kvantifikováno měřitelnou veličinou, která nazývá intenzita elektrického pole vyjádřena jednotkou [V/m] (volt na metr). Takto ničím neodůvodněným spojováním tragickými událostmi, kterým došlo Hirošimě, Nagasaki, Černobylu nebo Fukušimě, může vytvořit pocit ohrožení. Podle této definice by tedy rádiové mikrovlnné vlny neměly být označovány jako „radiační záření“ nebo „mikrovlnné záření“, když někdy děje, což bohužel navozuje mylné negativní asociace škodlivým ionizujícím zářením1 nebo radioaktivitou související jadernými jevy. V nejobecnějším významu může být termín „elektromagnetické záření“ použit označení jakékoli formy časově proměnného elektromagnetického pole tedy těch situací, když se poli vyskytují cestující vlny. . elementární náboj), která činí 1,6 10–19 C (coulombu), tedy náboj nesený nějakým tělesem musí být celočíselným násobkem minimální „dávky“ náboje. Často však předpokládá, slovo „záření“ zahrnuje pouze ty vlny, jejichž kmitočet větší než 300 GHz (viz infografika straně 38). Obecně důležité uvědomit, slovo „záření“ nemá žádnou souvislost otázkou bezpečnosti nebo škodlivosti pro zdraví jedná se pouze technický pojem pro popis časově proměnného elektromagnetického pole. Vždyť teplo, které cítíme v blízkosti topného tělesa, formou záření zcela neškodného, dokonce pro život nezbytného. elektrostatické pole, které projevuje tím, že zvedá vlasy, když nim přiblížíte svetr, který byl předtím třený) střídavé elektromagnetické pole