Záření nebo pole?
Termín „záření“ ryze technický pojem,
který používá popisu různých jevů spojených
s přenosem energie formě vln nebo částic
v prostoru nebo jiném médiu.
elektrostatické pole, které projevuje tím, že
zvedá vlasy, když nim přiblížíte svetr, který byl
předtím třený) střídavé elektromagnetické pole. Podle této definice by
tedy rádiové mikrovlnné vlny neměly být
označovány jako „radiační záření“ nebo „mikrovlnné
záření“, když někdy děje, což bohužel
navozuje mylné negativní asociace škodlivým
ionizujícím zářením1
nebo radioaktivitou
související jadernými jevy. Vždyť teplo, které cítíme
v blízkosti topného tělesa, formou záření zcela
neškodného, dokonce pro život nezbytného. Rozlišujeme kladné
a záporné náboje. Obraz elektrického pole lze pro lepší
pochopení vizualizaci samotného jevu graficky
prezentovat pomocí tzv. Obecně důležité uvědomit, slovo
„záření“ nemá žádnou souvislost otázkou
bezpečnosti nebo škodlivosti pro zdraví jedná se
pouze technický pojem pro popis časově
proměnného elektromagnetického pole.Elektromagnetické pole, elektromagnetické vlny úvod 9
povšimněme třeba, elektromagnetická síla,
kterou působí malinký magnet nějaký drobný
kovový předmět, může snadno překonat gravitační
sílu generovanou celou zeměkoulí. Takto ničím
neodůvodněným spojováním tragickými
událostmi, kterým došlo Hirošimě, Nagasaki,
Černobylu nebo Fukušimě, může vytvořit pocit
ohrožení.
. siločar pole. Často však
předpokládá, slovo „záření“ zahrnuje pouze ty
vlny, jejichž kmitočet větší než 300 GHz (viz
infografika straně 38).
Ve fyzickém pojetí pole obvykle rozumí jako
statické pole: elektrické magnetické (např.
V nejobecnějším významu může být termín
„elektromagnetické záření“ použit označení
jakékoli formy časově proměnného
elektromagnetického pole tedy těch situací, když
se poli vyskytují cestující vlny. Jako první
popsal jev statické elektřiny řecký filozof Thalés
z Milétu století před naším letopočtem. Všiml si,
že jantar, když třen látkou, začíná přitahovat
některé drobné, lehké předměty. Mohou být stanoveny
experimentálně, například pomocí štětinových
proužků, které modelují podle směru působení
vektoru elektrického pole E. Elektrický náboj diskrétní
veličina nebo, jinými slovy, kvantifikovatelná
veličina. elementární náboj),
která činí 1,6 10–19
C (coulombu), tedy náboj
nesený nějakým tělesem musí být celočíselným
násobkem minimální „dávky“ náboje. Některým lidem
se při pojmu „záření“ jednoznačně vybaví jaderná
energie obavy spojené riziky, které mohou
s touto energií souviset jedná však velmi
nešťastné spojení.
Skutečnost, přírodě existují elektrostatické
interakce, byla známa již starověku.
Elektrické pole kvantifikováno měřitelnou
veličinou, která nazývá intenzita elektrického
pole vyjádřena jednotkou [V/m] (volt na
metr). Můžeme tedy hovořit
nejen záření elektromagnetickém (včetně záření
světelného, tedy „viditelného“), ale také například i
o záření zvukovém nebo tepelném.
Pro správné pochopení problematiky spojené
s elektromagnetickým polem jako fyzikálním jevem
1 Viz http://ptze. praxi znamená, existuje určitá
minimální „dávka“ náboje (tzv.pl/elektrofakty/?article=elektrosmog-w-
pogoni-za-sensacyjnymi-naglowkami
je třeba nejprve podívat to, ve
skutečnosti elektromagnetické pole. Siločáry
elektrického pole kolem bodového zdrojového
náboje jsou prezentovány jako přímky směřující
k zápornému náboji („vstupují“ záporného
náboje) nebo kladného náboje („vycházejí“
z kladného náboje) podstatné nemohou se
vzájemně protínat.
Statické elektrické pole
Elektrické pole určitý energetický stav
prostoru související existencí elektrických nábojů,
které jsou jeho zdrojem
