základních interakcí, které nelze
převést jiné interakce.1
Elektromagnetické pole,
elektromagnetické vlny
___________________________
RAFAŁ PAWLAK
Vesmír podle nejpravděpodobnějšího
modelu evoluce, zvaného „Velký třesk“ (ang. Člověk, stejně jako celá
naše planeta, nachází blízkosti obrovského
zdroje elektromagnetických vln velmi širokým
spektrem, kterým Slunce.8
I.
Například dosah působení obou těchto interakcí je
nekonečný, rozdíl dalších dvou interakcí,
právem nazývaných „jadernými“, které jsou praxi
omezeny bezprostřední okolí částic, jako jsou
protony neutrony. Patří nim:
• gravitační interakce klasickém pojetí, jedná se
o univerzální gravitační sílu spojenou existencí
přitažlivosti mezi částicemi obdařenými hmotou),
• slabá jaderná interakce (zodpovědná některé
formy rozpadu atomových jader elementárních
částic),
• silná jaderná interakce (existuje atomových
jádrech působí mezi elementárními částicemi,
které tvoří),
• elektromagnetická interakce (existuje mezi
částicemi obdařenými elektrickým nábojem). Energie
doprovázející elektromagnetické jevy, která je
jednou nejstarších forem energie vesmíru, jako
jeden mnoha faktorů ovlivňovala vývoj naší
planety život, který objevuje. Ve
vesmíru vyvíjejícím další miliardy let hrají
elektromagnetické jevy velkou roli.
Čtyři interakce
Elektromagnetické pole jednou čtyř
objevených fundamentálních sil působících
v přírodě, tzv.
Kromě toho více než 100 let lidstvo vytváří umělé
zdroje elektromagnetického pole. Lidské tělo nejenže
využívá elektromagnetické pole průběhu
evoluce získalo imunitu vůči některým jeho formám,
ale také stalo zdrojem elektromagnetického pole
– poměrně širokém kmitočtovém rozsahu. Každá interakce však jiná,
například gravitační interakce nesrovnatelně
slabší než elektromagnetická:
. Big
Bang), vznikl asi před miliardy let.
Elektromagnetické pole nepochybně provází
člověka nejen „počátku věků“, ale také všude,
v každé oblasti jeho života. Patří totiž
k četným, nesmírně důležitým zásadním
procesům, které počátku vytvářely stále
formují přirozené elektromagnetické prostředí
Země tvoří jeho nedílnou součást. velmi husté
a horké počáteční singularity vynořil prostor, čas,
hmota, energie jejich vzájemné interakce.
Lze dokonce najít určité paralely mezi
elektromagnetickými gravitačními interakcemi
