století.
• První rozhlasové vysílací stanice Polsku vznikly dvacátých letech 20.
• Základní organizační složkou systému mobilní telefonie „buňka“: oblast pokrytá
jednou základnovou stanicí.Základní veličiny, jimiž lze kvantitativně charakterizovat elektromagnetické pole jsou:
intenzita elektromagnetického pole intenzita magnetického pole plošná hustota
výkonu/hustota zářivého toku elektromagnetické vlny.
• důsledku těchto jevů intenzita pole daném bodu, zejména městském prostředí,
těžko předvídatelná může neustále měnit při nehybném zdroji (anténě).
V roce 1923 byla zřízena centrální stanice Varšavy roce 1927 pak vysílací stanice
v Krakově, Poznani Katovicích. Dochází tak mnohonásobnému odrazu vlnění, lomu, ohybu,
skládání (interferenci), tlumení rozptylu. tepelného záření.
• Již téměř 150 let lidstvo stále více využívá přístroje zařízení, které jsou zdrojem
elektromagnetického pole.
• Při šíření („propagaci“) vln prostorem vznikají různé interakce předměty, které se
v daném prostoru nacházejí. televizor, fén, lednice, indukční varná deska,
notebook nebo mobilní telefon zdrojem elektromagnetického pole. Výkon koncového zařízení tudíž
největší hranici buňky klesá tím, jak uživatel přibližuje anténě
základnové stanice.
• Existuje velké množství přirozených zdrojů elektromagnetického pole. Také atmosféře dochází vzniku různých magnetických elektrických
polí, což projevuje třeba přírodními elektrickými výboji (blesky). prakticky každé těleso ve
vesmíru), navíc zdrojem tzv. každého zařízení, které používá celulární
sít, např.
• Každé elektrické zařízení jako např.
• Čím vzdálenost koncového zařízení (tzn.
• Země zdrojem vlastního magnetického pole, které vzniká tekutém jádru naší
planety.
. mobilního telefonu) základnové stanice větší, tím větší výkon musí toto
zařízení, které zároveň vysílačem, vyzařovat.
• základnové stanici jsou sektorové antény, které slouží komunikaci uživateli,
a antény radioreléového spoje, které slouží komunikaci ostatními
základnovými stanicemi nebo základnovou řídící jednotkou.
• Každé těleso, jehož teplota vyšší než absolutní nula (tj. případě těles pokojovou
teplotou toto záření spadá infračerveného rozsahu
