Heal. Glob. 2018; 17(1): 1–15; A.15
.
Výsledky některých studií mohou naznačovat,
že expozice EMZ zvyšuje riziko vzniku rakoviny
a kombinaci expozicí jiným známým
karcinogenům umocňuje jejich nárůst. Res. Scand. cit.
Klaps, Ponocny, Winker, Kundi, Auersperg, A. „Mobile phone base stations and well-being –
A meta-analysis”. „Characteristics of
perceived electromagnetic hypersensitivity the general
population”.; Boehmert, Verrender, M., op. 2018; 59(4): 422–427., op. cit.
Barth.
15 Mortazavi al. Nelze
vyloučit, tepelné účinky tomto případě
představují hlavní nebo jediný biologický
mechanizmus.
V mnoha studiích byla prokázána neexistence
spojitosti mezi příznaky udávanými
hypersenzitivními lidmi skutečnou expozicí poli.
. Environ.
13 M.13
12 Schoeni, Roser, Röösli.
14 Mortazavi al. „Symptoms and the use
of wireless communication devices: prospective cohort
study Swiss adolescents”.
Dokument poukazuje četné metodické chyby,
k nimž došlo obou případech, upozorňuje,
že existuje nekonzistentnost výsledků, nimž obě
skupiny dospěly. 2016; 544: 24-30. této
souvislosti WHO zastává názor, pokud jde
o mechanizmy vlivu EMZ člověka, jsou všechny
zdravotní účinky tím spojené, včetně rakoviny,
důsledkem zvýšení teploty. 2017; 154: 275–
283.II.
Jedná výzkumnou metodu, kdy ani
testovaná osoba, ani osoba, která test provádí, neví,
zda daném vzorku testovaný faktor vyskytuje,
nebo nikoliv. protože jsou
mechanizmy tepelné interakce známé jejich
účinky snadno měřitelné, mohou být jejich
základě stanoveny normy pro bezpečné úrovně
intenzity MEZ.J.
___________________________
Lidé uvádějící příznaky související působením
elektromagnetického pole jsou odborné literatuře
často označováni jako „lidé, kteří sami sebe určují
jako hypersenzitivní”14
.
Nejsou známy žádné nesporně
potvrzené mechanizmy přímého
netepelného vlivu mikrovln vývoj
nádorového onemocnění.
16 Mortazavi al. Sci., op. situace, kdy testovaný subjekt
negativní účinky očekává tím může sám
navodit) ani prvek sugesce strany testujícího
(přestože testovaný subjekt neví, zda daném
případě EMZ přítomno nikoliv, testující může,
ať vědomě, nevědomky, tuto informaci
poskytnout). Jelikož nejsou známy žádné nesporně
potvrzené mechanizmy přímého netepelného vlivu
elektromagnetického záření vývoj nádorového
onemocnění, lze tuto závislost zpochybnit12
. Díky tomu není přítomen prvek
autosugesce (tj.
Pauli, Wiedemann. Environ. cit. EHS spojena celou řadou nespecifických
symptomů, které někdy obtížné objektivně
posoudit: např. „Does precautionary information
about electromagnetic fields trigger nocebo responses?
An experimental risk communication study”., op. tohoto
důvodu provokačních testů (kdy zjišťuje
reakci testovaných osob přítomnost EMZ) měla
použít dvojitě zaslepená studie.
Například jedné výzkumných studií16
nebyl
prokázán častější výskyt příznaků souvisejících EHS
u uživatelů mobilních telefonů. Total Environ.; Gruber al. Psychol. Source.2 Biologie medicína
Jsou tam dopodrobna vysvětleny informace, proč
jsou výsledky výzkumu provedeného NTP
a Ramazziniho institutem nepoužitelné pro revizi
doporučení maximálních úrovní expozice
elektromagnetickému záření rádiových pásmech. Zdá se, povědomí
testovaných osob tom, používáno pole, má
vliv výsledky tohoto typu výzkumu. zvýšená únava, slabost, bolest
hlavy, tinnitus, nespavost, poruchy paměti, bolesti
v různých částech těla, kardiologické dysfunkce,
pocit tepla, nevolnost, závratě atd. cit. takové onemocnění, jehož příčiny
nejsou známy vyvoláno blíže neurčenými
faktory. Gruber, Palmquist, Nordin.
Elektromagnetická
hypersenzitivita
Elektromagnetická hypersenzitivita (EHS –
Electromagnetic HyperSensitivity, někdy také:
„elektrosenzitivita“) považována idiopatické
onemocnění, tj. Access Sci
