Například, abychom dokázali rozbít vazbu O-H,
která přítomna třeba molekule vody, museli
bychom dodat přibližně 5,15 eV.. příkladům parametrů
ovlivňovaných teplotou patří viskozita tělních
tekutin, rozpustnost plynů tělních tekutinách,
měrné teplo tkání, difúzní koeficienty elektrická
vodivost tkání. Tyto změny jsou pozorovány při
zvýšení tělesné teploty při fyzické námaze. Nejpravděpodobněji dochází tomu,
že malé (maximálně 2–3°C) lokální zvýšení teploty
vlivem expozice EMP organizmu kompenzováno
termoregulačními mechanizmy.
Přestože teoreticky může nárůst teploty
vyvolávat lidském těle mnoho nepřímých účinků,
v praxi pro neexistuje žádný důkaz.
Nárůst teploty může být také spojen změnou
syntézy proteinu vazbou proteinu buněčnou
membránu. Dokonce energie
mnohem slabších vazeb, tzv. Ani přes
obrovské množství výzkumných prací toto téma
není snadné prokázat, zvýšení teploty
způsobené expozicí elektromagnetickému poli při
intenzitě typické pro telekomunikační aplikace
vyvolávalo nějaké významné účinky lidský
organizmus.
Pokud tedy existuje netepelný vliv EMP na
biologické systémy, může spočívat pouze existenci
komplexních účinků. Pro srovnání: typická
chemická vazba energii řádu několika eV. vědecké
literatuře můžeme setkat tezemi, vyšší
teplota může změnit rychlost biochemických reakcí.Interakce elektromagnetických polí. Jak již bylo
řečeno, energie fotonů záření používaného pro
telekomunikace řádově 10-6
eV, což jedna
miliontina elektronvoltu. Zvýšení
teploty způsobuje také změny hodnot mnoha
parametrů důležitých pro homeostázi celého
biologického systému.
Chemické molekuly možné excitovat
i jemnějším způsobem, aniž bylo nutné ničit
jejich vazby.
Je třeba silně zdůraznit, kmitočtový rozsah
elektromagnetického záření, kterém hovoří
v této knize, vyznačuje příliš nízkou fotonovou
energií to, aby mohlo dojít vyvolání ionizace
nebo destrukce chemických vazeb.
___________________________
Je třeba zdůraznit, hypertermický účinek
vyvolaný ozářením organizmu elektromagnetickým
polem jediným účinkem, který lze kvantifikovat
na základě fyzikálních úvah.
Netepelné účinky
Čistě hypoteticky může elektromagnetické
pole vyvolat celou řadu účinků, při nepatrném
zvýšení teploty. Jedná hodnoty,
které jsou jen nepatrně větší než fyziologické výkyvy
tělesné teploty: při koupání každý den setkáváme
s mnohem většími změnami tělesné teploty. dobře doloženo, každá buňka
reaguje zvýšenou teplotu produkcí tzv. Aby bylo možné daný účinek
jednoznačně určit jako tepelný nebo netepelný,
musí být stanovena prahová hodnota nárůstu
teploty ΔT, pod kterou bude účinek klasifikován jako
netepelný. van der Waalsových
sil, které pomáhají udržovat tvar velkých molekul
v živých buňkách (biomolekul), jako jsou například
proteiny, mají hodnoty mezi 0,08 0,4 eV.
K excitaci rotačních stavů diatomické molekuly je
nutné použít záření frekvencí vyšší než GHz.
.
Vlivu těchto faktorů fungování lidského
organizmu znám nejen základě teoretických
analýz, ale laboratorních experimentů. proteinů
tepelného šoku (HSP heat shock protein). případě elektromagnetických polí oblasti
rádiových kmitočtů však málo pravděpodobné. 55
Přestože teoreticky může nárůst
teploty vyvolávat lidském těle
mnoho nepřímých účinků, praxi pro
to neexistuje žádný důkaz. Stačí jim navodit vibrace nebo rotační
pohyb. Uvedená čísla jednoznačně
dokazují, elektromagnetické pole výše
uvedeném kmitočtovém rozsahu nemůže kvůli příliš
nízké fotonové energii vyvolat změny struktuře
ani způsobit excitaci biomolekul. Typické
frekvence vibrací systému vodíkovými vazbami
jsou řádově 300 GHz, což dva řády větší než
uvažovaný rozsah EMP..
Pro vyvolání vibrace diatomické molekuly bylo
zapotřebí energie 0,04 (IR rozsah). Obvykle používá hodnota C
