Nejpravděpodobněji dochází tomu,
že malé (maximálně 2–3°C) lokální zvýšení teploty
vlivem expozice EMP organizmu kompenzováno
termoregulačními mechanizmy. dobře doloženo, každá buňka
reaguje zvýšenou teplotu produkcí tzv.
Vlivu těchto faktorů fungování lidského
organizmu znám nejen základě teoretických
analýz, ale laboratorních experimentů.
Je třeba silně zdůraznit, kmitočtový rozsah
elektromagnetického záření, kterém hovoří
v této knize, vyznačuje příliš nízkou fotonovou
energií to, aby mohlo dojít vyvolání ionizace
nebo destrukce chemických vazeb. Obvykle používá hodnota C.Interakce elektromagnetických polí.
Netepelné účinky
Čistě hypoteticky může elektromagnetické
pole vyvolat celou řadu účinků, při nepatrném
zvýšení teploty.
Chemické molekuly možné excitovat
i jemnějším způsobem, aniž bylo nutné ničit
jejich vazby.
K excitaci rotačních stavů diatomické molekuly je
nutné použít záření frekvencí vyšší než GHz. 55
Přestože teoreticky může nárůst
teploty vyvolávat lidském těle
mnoho nepřímých účinků, praxi pro
to neexistuje žádný důkaz.
. proteinů
tepelného šoku (HSP heat shock protein). Tyto změny jsou pozorovány při
zvýšení tělesné teploty při fyzické námaze. Typické
frekvence vibrací systému vodíkovými vazbami
jsou řádově 300 GHz, což dva řády větší než
uvažovaný rozsah EMP.
Pokud tedy existuje netepelný vliv EMP na
biologické systémy, může spočívat pouze existenci
komplexních účinků. vědecké
literatuře můžeme setkat tezemi, vyšší
teplota může změnit rychlost biochemických reakcí. případě elektromagnetických polí oblasti
rádiových kmitočtů však málo pravděpodobné.. příkladům parametrů
ovlivňovaných teplotou patří viskozita tělních
tekutin, rozpustnost plynů tělních tekutinách,
měrné teplo tkání, difúzní koeficienty elektrická
vodivost tkání.
___________________________
Je třeba zdůraznit, hypertermický účinek
vyvolaný ozářením organizmu elektromagnetickým
polem jediným účinkem, který lze kvantifikovat
na základě fyzikálních úvah. Ani přes
obrovské množství výzkumných prací toto téma
není snadné prokázat, zvýšení teploty
způsobené expozicí elektromagnetickému poli při
intenzitě typické pro telekomunikační aplikace
vyvolávalo nějaké významné účinky lidský
organizmus. Stačí jim navodit vibrace nebo rotační
pohyb. van der Waalsových
sil, které pomáhají udržovat tvar velkých molekul
v živých buňkách (biomolekul), jako jsou například
proteiny, mají hodnoty mezi 0,08 0,4 eV. Zvýšení
teploty způsobuje také změny hodnot mnoha
parametrů důležitých pro homeostázi celého
biologického systému.
Nárůst teploty může být také spojen změnou
syntézy proteinu vazbou proteinu buněčnou
membránu. Jedná hodnoty,
které jsou jen nepatrně větší než fyziologické výkyvy
tělesné teploty: při koupání každý den setkáváme
s mnohem většími změnami tělesné teploty. Pro srovnání: typická
chemická vazba energii řádu několika eV. Aby bylo možné daný účinek
jednoznačně určit jako tepelný nebo netepelný,
musí být stanovena prahová hodnota nárůstu
teploty ΔT, pod kterou bude účinek klasifikován jako
netepelný. Jak již bylo
řečeno, energie fotonů záření používaného pro
telekomunikace řádově 10-6
eV, což jedna
miliontina elektronvoltu.
Pro vyvolání vibrace diatomické molekuly bylo
zapotřebí energie 0,04 (IR rozsah).
Například, abychom dokázali rozbít vazbu O-H,
která přítomna třeba molekule vody, museli
bychom dodat přibližně 5,15 eV. Uvedená čísla jednoznačně
dokazují, elektromagnetické pole výše
uvedeném kmitočtovém rozsahu nemůže kvůli příliš
nízké fotonové energii vyvolat změny struktuře
ani způsobit excitaci biomolekul. Dokonce energie
mnohem slabších vazeb, tzv..
Přestože teoreticky může nárůst teploty
vyvolávat lidském těle mnoho nepřímých účinků,
v praxi pro neexistuje žádný důkaz
