provádění výpočtů se
používají komerčně dostupné počítačové programy. Nejprve vypočte rozložení
EMP uvnitř objektu potom rozložení koeficientu
SAR. Takže asi po
4 hodinách nastalo smrtelné nebezpečí
z přehřátí. Zahřívání tkání dočasné nezpůsobuje žádné dlouhodobé škodlivé zdravotní
následky. Pro lidský organizmus nutné při výpočtu
rozložení teploty zohlednit mechanizmy tepelných
ztrát tepelného přenosu. svalová tkáň) bude
vlivem expozice EMP zahřívat rychleji než tkáň, níž
je penetrační hloubka kvůli nízkému obsahu vody
vysoká (např.
. skutečnosti však organizmus při
zvýšení tělesné teploty aktivuje mechanizmy
odvádění tepla. situaci, kdy případné biologické
účinky nelze propojit zahříváním tkáně, mluvíme
o netepelných účincích. Tepelný účinek, tj.II. Obdobný účinek by
vyvolal jakýkoli teplý předmět přidržovaný tomto místě. Tělesná teplota rychle vrací normálu.1 Biologie medicína
Obr. Konečná teplota tkáně výslednou funkcí
množství energie uložené elektromagnetickým
polem, intenzity toku krve tepelné vodivosti tkání. Dva výše uvedené snímky byly
pořízeny termokamerou, která zachycuje infračervené záření odrážející teplotu tkáně: barvy horní části stupnice odpovídají vyšším
teplotám. pro tukovou tkáň faktor 8,1 cm
při frekvenci 2,45 GHz). Při úvahách nad zahříváním
lidského těla vlivem působení elektromagnetického
pole třeba mít paměti fyziologická fakta.
Tepelné účinky
Biologické účinky EMP související přímo
nebo nepřímo zvyšováním teploty nazývají
tepelné účinky.
V lidském těle existují mechanizmy přenosu
tepla, které kompenzují místní zvýšení teploty.
V současné době kvantifikaci dopadu EM
záření jakýkoli objekt používá mnohem
pokročilejší přístup. Je
třeba poznamenat, EMP vytváří tkáni
nerovnoměrné rozložení teploty. ohřev tkáně, nejlépe prozkoumaným účinkem používání mobilního telefonu. Snímek napravo ukazuje účinky 15minutového telefonního rozhovoru, během něhož byl telefon přímo těla. Nakonec provede výpočet rozložení teploty,
přičemž SAR považuje dodatečný zdroj
energie.
Tkáň nízkou penetrační hloubkou tak vzhledem
k vysokému obsahu vody (např.
Lze odhadovat, kdyby lidský organizmus
neodváděl teplo, zvyšovala tělesná teplota
rychlostí přibližně 1,2°C/h. toho vyplývá, rychlost
zahřívání svalové tkáně asi 25krát vyšší než
tukové tkáně. absorpčním
účinkům dochází nejintenzivněji povrchových
vrstvách
