V současné době kvantifikaci dopadu EM
záření jakýkoli objekt používá mnohem
pokročilejší přístup. ohřev tkáně, nejlépe prozkoumaným účinkem používání mobilního telefonu. toho vyplývá, rychlost
zahřívání svalové tkáně asi 25krát vyšší než
tukové tkáně.
Lze odhadovat, kdyby lidský organizmus
neodváděl teplo, zvyšovala tělesná teplota
rychlostí přibližně 1,2°C/h. Při úvahách nad zahříváním
lidského těla vlivem působení elektromagnetického
pole třeba mít paměti fyziologická fakta. svalová tkáň) bude
vlivem expozice EMP zahřívat rychleji než tkáň, níž
je penetrační hloubka kvůli nízkému obsahu vody
vysoká (např. Je
třeba poznamenat, EMP vytváří tkáni
nerovnoměrné rozložení teploty. Obdobný účinek by
vyvolal jakýkoli teplý předmět přidržovaný tomto místě. absorpčním
účinkům dochází nejintenzivněji povrchových
vrstvách. Nejprve vypočte rozložení
EMP uvnitř objektu potom rozložení koeficientu
SAR. provádění výpočtů se
používají komerčně dostupné počítačové programy. Zahřívání tkání dočasné nezpůsobuje žádné dlouhodobé škodlivé zdravotní
následky. Konečná teplota tkáně výslednou funkcí
množství energie uložené elektromagnetickým
polem, intenzity toku krve tepelné vodivosti tkání. pro tukovou tkáň faktor 8,1 cm
při frekvenci 2,45 GHz).
.
Tepelné účinky
Biologické účinky EMP související přímo
nebo nepřímo zvyšováním teploty nazývají
tepelné účinky.
Tkáň nízkou penetrační hloubkou tak vzhledem
k vysokému obsahu vody (např. Takže asi po
4 hodinách nastalo smrtelné nebezpečí
z přehřátí. Dva výše uvedené snímky byly
pořízeny termokamerou, která zachycuje infračervené záření odrážející teplotu tkáně: barvy horní části stupnice odpovídají vyšším
teplotám. Tělesná teplota rychle vrací normálu. Tepelný účinek, tj.
V lidském těle existují mechanizmy přenosu
tepla, které kompenzují místní zvýšení teploty. Nakonec provede výpočet rozložení teploty,
přičemž SAR považuje dodatečný zdroj
energie.II. Snímek napravo ukazuje účinky 15minutového telefonního rozhovoru, během něhož byl telefon přímo těla. Pro lidský organizmus nutné při výpočtu
rozložení teploty zohlednit mechanizmy tepelných
ztrát tepelného přenosu. skutečnosti však organizmus při
zvýšení tělesné teploty aktivuje mechanizmy
odvádění tepla.1 Biologie medicína
Obr. situaci, kdy případné biologické
účinky nelze propojit zahříváním tkáně, mluvíme
o netepelných účincích