pro tukovou tkáň faktor 8,1 cm
při frekvenci 2,45 GHz). Při úvahách nad zahříváním
lidského těla vlivem působení elektromagnetického
pole třeba mít paměti fyziologická fakta. situaci, kdy případné biologické
účinky nelze propojit zahříváním tkáně, mluvíme
o netepelných účincích.
V lidském těle existují mechanizmy přenosu
tepla, které kompenzují místní zvýšení teploty. Pro lidský organizmus nutné při výpočtu
rozložení teploty zohlednit mechanizmy tepelných
ztrát tepelného přenosu. svalová tkáň) bude
vlivem expozice EMP zahřívat rychleji než tkáň, níž
je penetrační hloubka kvůli nízkému obsahu vody
vysoká (např. ohřev tkáně, nejlépe prozkoumaným účinkem používání mobilního telefonu. Zahřívání tkání dočasné nezpůsobuje žádné dlouhodobé škodlivé zdravotní
následky. toho vyplývá, rychlost
zahřívání svalové tkáně asi 25krát vyšší než
tukové tkáně. Konečná teplota tkáně výslednou funkcí
množství energie uložené elektromagnetickým
polem, intenzity toku krve tepelné vodivosti tkání. Je
třeba poznamenat, EMP vytváří tkáni
nerovnoměrné rozložení teploty.
Tkáň nízkou penetrační hloubkou tak vzhledem
k vysokému obsahu vody (např. Tepelný účinek, tj. Nejprve vypočte rozložení
EMP uvnitř objektu potom rozložení koeficientu
SAR. Snímek napravo ukazuje účinky 15minutového telefonního rozhovoru, během něhož byl telefon přímo těla. provádění výpočtů se
používají komerčně dostupné počítačové programy.
V současné době kvantifikaci dopadu EM
záření jakýkoli objekt používá mnohem
pokročilejší přístup.
Tepelné účinky
Biologické účinky EMP související přímo
nebo nepřímo zvyšováním teploty nazývají
tepelné účinky.1 Biologie medicína
Obr. Obdobný účinek by
vyvolal jakýkoli teplý předmět přidržovaný tomto místě. Nakonec provede výpočet rozložení teploty,
přičemž SAR považuje dodatečný zdroj
energie. Tělesná teplota rychle vrací normálu.II. Dva výše uvedené snímky byly
pořízeny termokamerou, která zachycuje infračervené záření odrážející teplotu tkáně: barvy horní části stupnice odpovídají vyšším
teplotám. absorpčním
účinkům dochází nejintenzivněji povrchových
vrstvách. skutečnosti však organizmus při
zvýšení tělesné teploty aktivuje mechanizmy
odvádění tepla.
. Takže asi po
4 hodinách nastalo smrtelné nebezpečí
z přehřátí.
Lze odhadovat, kdyby lidský organizmus
neodváděl teplo, zvyšovala tělesná teplota
rychlostí přibližně 1,2°C/h
