Matematicky tento parametr
poměrně jednoduchou podobu: SAR ΔT/Δt. Tento diametrální rozdíl
v biologických účincích při stejné hodnotě dodávané
energie souvisí odlišnými mechanizmy působení
elektromagnetického záření různou vlnovou
délkou organizmus.
V případě elektromagnetického záření lze tento
problém vyřešit dvěma způsoby: nepřímým
a přímým. Komplexní biologické systémy totiž mají
schopnost termoregulace. Pro srovnání, energetická hodnota malé lžičky
cukru asi kJ. 51
U většiny biologických systémů magnetická
permeabilita příliš neliší magnetické
permeability vakua, což znamená, interakce
s magnetickou složkou vlny velmi slabá
a navíc nezávisí frekvenci použitého vnějšího
pole. měrný absorbovaný
výkon (SAR). Přímý způsob zakládá stanovení
množství energie absorbované systémem.
Problém při hodnocení biologických účinků
spočívá tom, vznik biologického účinku někdy
nelze jednoduše propojit množstvím energie
přenesené systému. Dále je
vhodné zdůraznit, frekvenčním rozsahu
0,5-5 GHz nejsou biologické látky ani velmi dobrými
elektrickými vodiči ani velmi dobrými izolátory.
3 Kodera, Gomez-Tames, Hirata.
Stanovení SAR mnohem složitější případě
lidského organismu než případě hmotného
předmětu. Sluneční záření téměř celé
zadrženo kůží vyvolává především tepelný účinek:
jednoduše řečeno, zahřívá kůži. důsledku toho při
výpočtu SAR pro organizmus musí zohlednit
mnohem větší počet parametrů (perfuze krve,
metabolizmus) než případě hmotných předmětů3
. Nepřímý způsob spočívá určení
maximální hustoty výkonu záření, které působí na
systém.
Koeficient SAR odpovídá výkonu absorbované dávky
(absorbovaná dávka určitou časovou jednotku),
která používá dozimetrii ionizujícího záření.
..
V případě lidského organizmu již fázi
stanovení rozložení EMP výpočtu přenosu energie
vyvstávají problémy přesným určením geometrie
a chemického složení lidské tělo není homogenní
kovová destička, níž lze rozložení pole stanovit
pomocí jednoho vzorce. Koeficient je
pak měrná tepelná kapacita tkáně [J/ (kg K)], tedy
neformálně řečeno, kolik tepla „vejde“ do
jednotky hmotnosti daného materiálu. BioMed Central; 2018; 17: 1–17. Rentgenové záření
(tedy záření používané radiologii) proniká hlouběji
do těla navíc energie každého jednotlivého
fotonu natolik velká, schopna způsobit
nevratné změny struktuře chemických molekul,
včetně DNA, což svém důsledku vede smrti
organizmu. Biomed
Eng Online.
Ke kvantitativnímu popisu energie absorbované
organizmem používá tzv.. Pro lidský organizmus to
znamená stanovit určité limity (normy), jejichž
překročení může být pro zdraví nebezpečné. Díky tomu můžeme například umístit pacienta
do velmi silného pole supravodivého magnetu
a provést vyšetření magnetickou rezonancí. „Temperature
elevation the human brain and skin with
thermoregulation during exposure energy”.
Samostatným problémem pak určení
maximálního množství energie, kterou lze dodat do
biologického systému, tak aby nebylo narušeno
jeho správné fungování. víc, tělo neustále
reaguje procesy, které něm probíhají, například
tím, průběžně odvádí tepelnou energii, která je
do něj přivedena. Zásadní především to, jaké jsou
biologické účinky elektromagnetického pole, včetně
generování patologických stavů.
V tomto vzorci označuje nárůst teploty je
doba, během níž stanovuje.Interakce elektromagnetických polí. Vyjděme předpokladu, že
sluneční záření dodává povrch těla opalujícího se
člověka energii 300 Dodání podobného množství
energie formou rentgenového záření fotonovou
energií keV nejspíše způsobilo tomuto člověku
smrt.
Vliv elektromagnetického pole
na lidský organizmus
V první řadě třeba připomenout, že
lidský organizmus zdrojem EMP vytváří energii
prostřednictvím biochemických přeměn využitím
látek obsažených jídle pití. lékařského hlediska není fyzický
popis elektromagnetického pole sám sobě tak
důležitý
