Komplexní biologické systémy totiž mají
schopnost termoregulace. Sluneční záření téměř celé
zadrženo kůží vyvolává především tepelný účinek:
jednoduše řečeno, zahřívá kůži. Koeficient je
pak měrná tepelná kapacita tkáně [J/ (kg K)], tedy
neformálně řečeno, kolik tepla „vejde“ do
jednotky hmotnosti daného materiálu.
. Přímý způsob zakládá stanovení
množství energie absorbované systémem.
Ke kvantitativnímu popisu energie absorbované
organizmem používá tzv. měrný absorbovaný
výkon (SAR). lékařského hlediska není fyzický
popis elektromagnetického pole sám sobě tak
důležitý. Zásadní především to, jaké jsou
biologické účinky elektromagnetického pole, včetně
generování patologických stavů. Rentgenové záření
(tedy záření používané radiologii) proniká hlouběji
do těla navíc energie každého jednotlivého
fotonu natolik velká, schopna způsobit
nevratné změny struktuře chemických molekul,
včetně DNA, což svém důsledku vede smrti
organizmu. důsledku toho při
výpočtu SAR pro organizmus musí zohlednit
mnohem větší počet parametrů (perfuze krve,
metabolizmus) než případě hmotných předmětů3
.
3 Kodera, Gomez-Tames, Hirata. víc, tělo neustále
reaguje procesy, které něm probíhají, například
tím, průběžně odvádí tepelnou energii, která je
do něj přivedena. Dále je
vhodné zdůraznit, frekvenčním rozsahu
0,5-5 GHz nejsou biologické látky ani velmi dobrými
elektrickými vodiči ani velmi dobrými izolátory.Interakce elektromagnetických polí.
V případě elektromagnetického záření lze tento
problém vyřešit dvěma způsoby: nepřímým
a přímým. Nepřímý způsob spočívá určení
maximální hustoty výkonu záření, které působí na
systém.
V tomto vzorci označuje nárůst teploty je
doba, během níž stanovuje. BioMed Central; 2018; 17: 1–17.
Vliv elektromagnetického pole
na lidský organizmus
V první řadě třeba připomenout, že
lidský organizmus zdrojem EMP vytváří energii
prostřednictvím biochemických přeměn využitím
látek obsažených jídle pití.. Vyjděme předpokladu, že
sluneční záření dodává povrch těla opalujícího se
člověka energii 300 Dodání podobného množství
energie formou rentgenového záření fotonovou
energií keV nejspíše způsobilo tomuto člověku
smrt.
Koeficient SAR odpovídá výkonu absorbované dávky
(absorbovaná dávka určitou časovou jednotku),
která používá dozimetrii ionizujícího záření.
Samostatným problémem pak určení
maximálního množství energie, kterou lze dodat do
biologického systému, tak aby nebylo narušeno
jeho správné fungování. Pro srovnání, energetická hodnota malé lžičky
cukru asi kJ. Pro lidský organizmus to
znamená stanovit určité limity (normy), jejichž
překročení může být pro zdraví nebezpečné.
Stanovení SAR mnohem složitější případě
lidského organismu než případě hmotného
předmětu.
V případě lidského organizmu již fázi
stanovení rozložení EMP výpočtu přenosu energie
vyvstávají problémy přesným určením geometrie
a chemického složení lidské tělo není homogenní
kovová destička, níž lze rozložení pole stanovit
pomocí jednoho vzorce. „Temperature
elevation the human brain and skin with
thermoregulation during exposure energy”. Biomed
Eng Online. 51
U většiny biologických systémů magnetická
permeabilita příliš neliší magnetické
permeability vakua, což znamená, interakce
s magnetickou složkou vlny velmi slabá
a navíc nezávisí frekvenci použitého vnějšího
pole.. Matematicky tento parametr
poměrně jednoduchou podobu: SAR ΔT/Δt. Tento diametrální rozdíl
v biologických účincích při stejné hodnotě dodávané
energie souvisí odlišnými mechanizmy působení
elektromagnetického záření různou vlnovou
délkou organizmus. Díky tomu můžeme například umístit pacienta
do velmi silného pole supravodivého magnetu
a provést vyšetření magnetickou rezonancí.
Problém při hodnocení biologických účinků
spočívá tom, vznik biologického účinku někdy
nelze jednoduše propojit množstvím energie
přenesené systému
