Elektromagnetické pole a člověk

| Kategorie: Kniha  |

Vydal: Ústav spojů, veřejná výzkumná instituce POLSKO

Strana 53 z 99

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
straně 22. fyzikálního hlediska se pak elektromagnetické záření, které dopadá na povrch kůže, dostává hranici dvou prostředí, která liší svými elektrickými vlastnostmi (vodivost, relativní permitivita). Dále třeba upozornit skutečnost, že parametry charakterizující každý biologický systém (teplota, koncentrace látek, intenzita endogenních elektrických polí) nejsou časově konstantní. Pro 25letého muže tělesnou hmotností výškou 180 BMR 1760 kcal/d, což odpovídá průměrnému výkonu 85 (velká žárovka). Dalším jevem, nimž třeba při rozebírání vlivu EMP lidské tělo počítat, stínicí kapacita různých biologických struktur. straně 22). Springer, New York, 2007.K. některých místech organizmu (buněčné membrány) lze pozorovat elektrická pole mnohem větší intenzity. Jedná nepředstavitelně nízkou energii, kterou nelze srovnávat žádnou energií, níž setkáváme makrosvětě. Roth. Pro dosažení biologických účinků musí tedy vlivem působení EMP dojít takové změně parametrů, která větší než tyto fyziologické výkyvy. lidském těle produkce energie kolísá celý den, stejně tak kolísá i teplota. Kromě těchto dvou smyslových receptorů člověk nemá žádné další receptory, které byly schopné detekovat přítomnost záření.1 Biologie medicína Vnitřní (endogenní) elektrická pole v organizmu mají intenzitu řádu 10-100 V/m.3. Podobná situace nastává každé hranici dvou tkáňových struktur. Podrobné výpočty vztahu EMP mimo uvnitř jakéhokoli biologického systému jsou uvedeny v učebnicích pro vysokoškolské studium biofyziky4 . Uvažujeme-li, energie jednoho fotonu je 2,5 eV, můžeme vypočítat, celková energie záblesku 4,0 10-17 J.3. Jako příklad můžeme uvést zrak. Lidské srdce vytváří elektrické potenciály, jejichž měření provádí povrchu kůže jako běžně používaná diagnostická metoda (elektrokardiografie EKG). ___________________________ Vnitřní (endogenní) elektrická pole organizmu mají intenzitu řádu 10–100 V/m (popis této a dalších jednotek uveden oddíle I. Lidské tělo kromě zrakového orgánu, který reaguje viditelné světlo, také termoreceptory (umožňující vnímat chlad teplo), které reagují infračervené záření dopadající kůži. ni. Odchylky průměrných hodnot (šum) jsou fyziologickým jevem nenarušují fungování organizmu chvilkové zvýšení intenzity elektromagnetického pole proto musí být vždy hned škodlivé. Množství energie potřebné udržení základních fyziologických funkcí lidském těle je označováno jako základní látková výměna (bazální metabolizmus BMR). Typické denní teplotní výkyvy zdravého člověka mají amplitudu cca Teplota obvykle nejnižší časných ranních hodinách nejvyšší v odpoledních hodinách kolem 17:00. Předpoklad, takto slabé externí elektromagnetické pole může mít vliv průběh procesů uvnitř buňky, jeví jako iracionální. Poslední důležitá otázka působení EMP na lidské tělo souvisí tím, lidský organizmus je vybaven různými mechanizmy pro vnímání velmi slabých signálů prostředí. Naproti tomu elektromagnetické pole uvnitř buněčné membrány podléhá zesílení. Dochází zde různým jevům, které vyskytují na všech hranicích tohoto typu jejich popis uveden v oddíle I. Člověk zaregistruje záblesk světla, když se jeho vnějšímu povrchu oka (rohovky) dostane cca 100 fotonů záření rozsahu viditelného světla. Je možné například odhadnout, elektrické pole uvnitř buňky asi pět řádů (105 ) slabší než mimo 4 R.II. Přesto je vnímání takto slabých signálů možné, protože sítnice lidského oka obsahuje chemické sloučeniny, které velmi citlivě selektivně reagují právě na viditelné světlo. „Intermediate Physics for Medicine and Biology”. Měření proměnných proudů mozkových nervových buňkách tvoří základ elektroencefalografie (EEG).J. odhadu bazálního metabolizmu používají empirické rovnice Harrise a Benedicta. . Hobie, B