straně 22. fyzikálního hlediska
se pak elektromagnetické záření, které dopadá na
povrch kůže, dostává hranici dvou prostředí,
která liší svými elektrickými vlastnostmi
(vodivost, relativní permitivita).
Dále třeba upozornit skutečnost, že
parametry charakterizující každý biologický systém
(teplota, koncentrace látek, intenzita endogenních
elektrických polí) nejsou časově konstantní. Pro 25letého muže tělesnou
hmotností výškou 180 BMR
1760 kcal/d, což odpovídá průměrnému výkonu
85 (velká žárovka).
Dalším jevem, nimž třeba při rozebírání
vlivu EMP lidské tělo počítat, stínicí kapacita
různých biologických struktur. straně
22). Springer, New York, 2007.K. některých místech organizmu (buněčné
membrány) lze pozorovat elektrická pole mnohem
větší intenzity. Jedná nepředstavitelně
nízkou energii, kterou nelze srovnávat žádnou
energií, níž setkáváme makrosvětě. Roth. Pro dosažení biologických účinků musí
tedy vlivem působení EMP dojít takové změně
parametrů, která větší než tyto fyziologické
výkyvy. lidském těle produkce
energie kolísá celý den, stejně tak kolísá
i teplota.
Kromě těchto dvou smyslových receptorů člověk
nemá žádné další receptory, které byly schopné
detekovat přítomnost záření.1 Biologie medicína
Vnitřní (endogenní) elektrická pole
v organizmu mají intenzitu řádu
10-100 V/m.3. Podobná situace
nastává každé hranici dvou tkáňových struktur.
Podrobné výpočty vztahu EMP mimo uvnitř
jakéhokoli biologického systému jsou uvedeny
v učebnicích pro vysokoškolské studium biofyziky4
. Uvažujeme-li, energie jednoho fotonu je
2,5 eV, můžeme vypočítat, celková energie
záblesku 4,0 10-17
J.3. Jako příklad můžeme
uvést zrak. Lidské srdce vytváří elektrické
potenciály, jejichž měření provádí povrchu
kůže jako běžně používaná diagnostická metoda
(elektrokardiografie EKG).
___________________________
Vnitřní (endogenní) elektrická pole organizmu
mají intenzitu řádu 10–100 V/m (popis této
a dalších jednotek uveden oddíle I. Lidské tělo kromě zrakového
orgánu, který reaguje viditelné světlo, také
termoreceptory (umožňující vnímat chlad teplo),
které reagují infračervené záření dopadající kůži.
ni.
Odchylky průměrných hodnot (šum) jsou
fyziologickým jevem nenarušují fungování
organizmu chvilkové zvýšení intenzity
elektromagnetického pole proto musí být vždy hned
škodlivé.
Množství energie potřebné udržení
základních fyziologických funkcí lidském těle je
označováno jako základní látková výměna (bazální
metabolizmus BMR). Typické denní teplotní výkyvy zdravého
člověka mají amplitudu cca Teplota obvykle
nejnižší časných ranních hodinách nejvyšší
v odpoledních hodinách kolem 17:00. Předpoklad, takto slabé externí
elektromagnetické pole může mít vliv průběh
procesů uvnitř buňky, jeví jako iracionální.
Poslední důležitá otázka působení EMP na
lidské tělo souvisí tím, lidský organizmus je
vybaven různými mechanizmy pro vnímání velmi
slabých signálů prostředí.
Naproti tomu elektromagnetické pole uvnitř
buněčné membrány podléhá zesílení.
Dochází zde různým jevům, které vyskytují na
všech hranicích tohoto typu jejich popis uveden
v oddíle I. Člověk zaregistruje záblesk světla, když
se jeho vnějšímu povrchu oka (rohovky) dostane
cca 100 fotonů záření rozsahu viditelného
světla.
Je možné například odhadnout, elektrické pole
uvnitř buňky asi pět řádů (105
) slabší než mimo
4 R.II. Přesto je
vnímání takto slabých signálů možné, protože
sítnice lidského oka obsahuje chemické sloučeniny,
které velmi citlivě selektivně reagují právě na
viditelné světlo. „Intermediate Physics for Medicine
and Biology”. Měření proměnných
proudů mozkových nervových buňkách tvoří
základ elektroencefalografie (EEG).J. odhadu bazálního
metabolizmu používají empirické rovnice Harrise
a Benedicta.
. Hobie, B
