Pak musíme rozlišit kvantifikovat
všechny fyzické účinky, které hrají významnou roli
v procesu přenosu energie.
Pro rychlou orientaci: fotony viditelného světla
vyzařované např. straně 8)
provést výpočet rozložení elektromagnetického
pole uvnitř objektu. sluncem nebo žárovkou mají
energii rozmezí 1,5–3,0 eV, zatímco fotony
vyzařované povrchem lidského těla pohybují
kolem hodnoty 0,12 (jak patrné, chladnější
zdroj vyzařuje fotony nižší energií).
Interakce elektromagnetického pole
s látkou
Při popisu působení EMP libovolný
biologický systém nejprve musíme základě
Maxwellových rovnic (viz oddíl I. Základní jednotkou, která
se používá pro popis energie fotonů, –
elektronvolt. Zde potřeba zdůraznit,
že povrch lidského těla vyzařuje elektromagnetické
vlny, jejichž maximální intenzita připadá vlnovou
délku asi µm. toho pak vyplývá, že
v přírodě existují vlny velmi malými, ale velmi
velkými vlnovými délkami.
. Obsahuje
mnoho rozsahů samostatnými názvy které se
obvykle pojí způsobem generování nebo detekce
vlnění daném rozsahu.
Každý foton určitou energii celková energie
EM vlny rovná součtu energií jednotlivých
fotonů. Energetické
hladiny fotonů, které používají radiologii, jsou
20–160 keV.
Šíření elektromagnetických vln doprovázeno
přenosem energie, což lze lépe představit, pokud
si tyto vlny vybavíme jako proud částic fotonů. Tok fotonů také někdy označován jako
elektromagnetické záření. Elektromagnetické vlny
všech možných vlnových délek jsou souhrnně
označovány jako vlnové spektrum. Protože zde řešíme
elektromagnetickou interakci, musíme znát
parametry určující jak elektrické vlastnosti (měrná
elektrická vodivost, relativní permitivita), tak
magnetické vlastnosti (magnetická permeabilita)
daného objektu. Přepočteme-li standardní
jednotku energie používanou fyzice, tj. joule,
1 1,6 10-19
J, zjistíme, jedná velmi
malou jednotku, která hodí vyjádření energií,
s nimiž mikrosvětě setkáváme. této publikaci zbýváme hlavně
rádiovými vlnami mikrovlnami, frekvenčním
rozsahu 0,5–5,0 GHz, což odpovídá energii fotonů
2 10-6
- 10-5
, která asi milionkrát menší než
energie neustále vyzařovaná lidskou kůží.50
II.1
Interakce
elektromagnetických polí
v oblasti rádiových kmitočtů
s biologickými systémy
___________________________
EUGENIUSZ ROKITA, GRZEGORZ TATOŃ
V prostředí, které nás obklopuje, vznikají
elektromagnetické vlny (EM), jakožto poruchy
elektromagnetického pole (EMP), které šíří
prostorem vznikají přirozeným způsobem nebo
pomocí zdrojů, které jsou speciálně pro tento účel
navrženy. Zdroje (emitory) vln vyznačují
obrovskou škálou velikostí (jádro atomu průměr
přibližně 10-15
m, velikost rádiových vysílačů se
oproti tomu měří metrech).1
