Tato me-
toda nejvhodnější pro laboratoře, které vy-
konávají pouze jednoduché měření.
Výpočet nejistoty
V procesu stanovování nejisto-
ty musí být brány v úvahu složky
způsobené vlivem všech nejdů-
ležitějších příspěvků k nejistotě
měření. Tato rozšíře-
ná nejistota uvedena v nejistotě výsledku. Podrob-
něji problematika popsána v [2], [4], [5]. Každá standard-
ních složek umocní na druhou a všechny
komponenty sečtou. Tento typ
rozložení obvykle spojen specifikacemi
výrobce.
Metody určování nejistoty
Zveřejněné specifikace jsou nejčastějším
zdrojem nejistoty údajů používaných v ko-
merčních kalibračních laboratořích.
Dokumentace
Je důležité, aby všechny kroky použité
k získání konečné hodnoty nejistoty byly zdo-
kumentovány.15ELEKTRO 5/2011
výměna zkušeností
Nastavení parametrů měření: kabely, stí-
nění, ohřev a doba ohřevu, termonapětí, mě-
řicí sondy. a obr. Poté, jsou definová-
ny všechny příspěvky nejistoty,
je třeba převést na standard-
ní nejistotu. Uvedená analýza měla být pra-
videlně kontrolována v laboratoři v souvislos-
ti stavem zařízení, personálu a aktualizace
postupů jakýchkoliv jiných změn. 1). Je-li tře-
ba převést specifikace na obdélní-
kové rozložení typu pro stano-
vení nejistoty dělí specifikace
druhou odmocninou tří, a tím
se dojde ke standardní nejistotě.
Metoda hodnocení nejistoty typu me-
toda hodnocení nejistoty měření jiným způ-
sobem než statistickou analýzou série pozo-
rování. Odmocnina výsled-
ku brána jako celková standardní nejistota.
Podmínky prostředí: teplota, kolísání tep-
loty, vlhkosti vzduchu, elektromagnetické vli-
vy, přechodové jevy v napájení.
Normální rozložení (obr. Tyto metody jsou nejvíce robustní a jsou
vhodné pro všechny laboratoře, které vyža-
dují, aby byla důvěra v jejich nejistoty měře-
ní vysoká.Přepočítacíkoeficientyprorůznározložení
Rozdělení Dělit odmocninou Dělitel
obdélníkové 1,732
trojúhelníkové 2,449 5
tvaru 1,414 2
Obr. Například speci-
fikace podle výrobce multimetru
pro měření 100 V je udána jako
±0,5 Je-li třeba převést toto obdélníkové
rozdělení na standardní nejistotu, nutné dě-
lit 0,5 V druhou odmocninou tří (1,7321)
a pro standardní nejistotu získá 0,289 V.
Tato metoda stanovení považována za ne-
jistotu typu B. Příkladem mohla být výrobcem
zveřejněná specifikace pro přístroj. až
U3 je:
**vzorec 1**
2
3
2
2
2
1 UUUU (1)
Rozšířená nejistota získá vynásobením
výsledné hodnoty U faktorem pro úroveň
pravděpodobnosti 95 %, který v převáž-
né většině případů dvě (k = 2). Předpo-
klad obdélníkového rozložení umožní labo-
ratoři chybovat na konzervativní straně, tedy
uvést nejistotu větší, než skutečná. 3) jsou:
– popis modelu měření,
– vytvoření seznamu všech možných pří-
spěvků k nejistotě,
– výběr jednotky (absolutní nebo relativní
pro vyjádření složek),
– definování velikosti složek nejistoty a je-
jich rozdělení pravděpodobnosti,
– převedení složek na standardní nejistotu
s použitím vhodných dělitelů,
Tab. Nejdůležitější normální rozdělení, vyskytující se
ve většině měření v praxi, a rovnoměrné rozdělení, použí-
vané často ve specifikacích pro své jasně určené hranice
x¯ δ
68 %
f(x)
1/2∆x
x¯ ∆x
x
x¯ δ
x¯
58 %
f(x)
x¯ δ
x¯ x
Obr.
Obdélníkové rozložení používá tam, kde
je rovná pravděpodobnost měření vyskytující
se v závazných limitech specifikací.
Postup měření: doba měření, počet měření,
klimatizace, stav etalonů a zařízení. GUM poskytuje ko-
rekční faktory pro nenormální roz-
dělení (tab. Postup stanovení nejistot
matematický model
identifikace zdrojů nejistot
určení vstupních nejistot
typ typ B
kombinovaná nejistota
rozšířená nejistota
. Tento interval může mít různý
tvar, který popisuje rozdělení nejistoty měře-
ní typu Poslední informace, které jsou po-
třebné k určení standardní nejistoty, rozdě-
lení nejistoty typu Existují čtyři základní
typy rozložení:
– normální rozložení,
– obdélníkové rozložení,
– trojúhelníkové rozložení,
– rozložení tvaru U.
Hodnocení nejistoty
Metoda hodnocení nejistoty typu me-
toda hodnocení nejistoty měření statistickou
analýzou série měření. Posledním krokem výpočtu
nejistoty jejich součet.
Vytvoření výpočtu nejistot
Jednotlivé kroky výpočtu (obr. Dokument Guide the expression
of Uncertainty Measurement (GUM; [2])
doporučuje použít obdélníkové rozložení,
není-li rozdělení podrobněji známo.
Vzorec pro sčítání nejistot, např.
Trojúhelníkové rozdělení a roz-
dělení tvaru U nebude v tomto
článku probíráno, protože vyžadu-
je dobré pochopení statistických
metod, což nad rámec toho-
to dokumentu a v praxi méně
časté.
Jednoduché měření může být definováno
jako jakékoliv vyhodnocení, které prove-
deno v rozsahu specifikace použitého etalonu.
Kombinovaná nejistota
Poté, byly všechny příspěvky nejistoty
převedeny na standardní nejistoty, musí být
standardní nejistoty převedeny na jednotnou
měrnou jednotku.
Statistické metody vyžadují vykonání
mnoha měření ve stanoveném časovém obdo-
bí. Jde o nejistotu typu A. je
obvykle spojeno s nejistotou typu děli-
tel jedna. Akreditovaná laboratoř
takový dokument musí mít pro stanovení
svých možností, vyjádřených jako kalibrač-
ní schopnosti CMC (dříve nazývané BMC),
přestože v normě pro akreditaci kalibračních
laboratoří (IEC 17025) není jmenovitě po-
žadováno. Tento dokument může být tak
jednoduchý, jako tabulka popisující všech-
ny složky nejistoty.
Rozložení pravděpodobnosti spojené
s nejistotou měření
Výsledek měření uvnitř určitého inter-
valu hodnot.1. Například stanovení
standardní odchylky série měření
