ELEKTRO 2011-5

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: FCC Public Praha

Strana 17 z 68

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Tato me- toda nejvhodnější pro laboratoře, které vy- konávají pouze jednoduché měření. Výpočet nejistoty V procesu stanovování nejisto- ty musí být brány v úvahu složky způsobené vlivem všech nejdů- ležitějších příspěvků k nejistotě měření. Tato rozšíře- ná nejistota uvedena v nejistotě výsledku. Podrob- něji problematika popsána v [2], [4], [5]. Každá standard- ních složek umocní na druhou a všechny komponenty sečtou. Tento typ rozložení obvykle spojen specifikacemi výrobce. Metody určování nejistoty Zveřejněné specifikace jsou nejčastějším zdrojem nejistoty údajů používaných v ko- merčních kalibračních laboratořích. Dokumentace Je důležité, aby všechny kroky použité k získání konečné hodnoty nejistoty byly zdo- kumentovány.15ELEKTRO 5/2011 výměna zkušeností Nastavení parametrů měření: kabely, stí- nění, ohřev a doba ohřevu, termonapětí, mě- řicí sondy. a obr. Poté, jsou definová- ny všechny příspěvky nejistoty, je třeba převést na standard- ní nejistotu. Uvedená analýza měla být pra- videlně kontrolována v laboratoři v souvislos- ti stavem zařízení, personálu a aktualizace postupů jakýchkoliv jiných změn. 1). Je-li tře- ba převést specifikace na obdélní- kové rozložení typu pro stano- vení nejistoty dělí specifikace druhou odmocninou tří, a tím se dojde ke standardní nejistotě. Metoda hodnocení nejistoty typu me- toda hodnocení nejistoty měření jiným způ- sobem než statistickou analýzou série pozo- rování. Odmocnina výsled- ku brána jako celková standardní nejistota. Podmínky prostředí: teplota, kolísání tep- loty, vlhkosti vzduchu, elektromagnetické vli- vy, přechodové jevy v napájení. Normální rozložení (obr. Tyto metody jsou nejvíce robustní a jsou vhodné pro všechny laboratoře, které vyža- dují, aby byla důvěra v jejich nejistoty měře- ní vysoká.Přepočítacíkoeficientyprorůznározložení Rozdělení Dělit odmocninou Dělitel obdélníkové 1,732 trojúhelníkové 2,449 5 tvaru 1,414 2 Obr. Například speci- fikace podle výrobce multimetru pro měření 100 V je udána jako ±0,5 Je-li třeba převést toto obdélníkové rozdělení na standardní nejistotu, nutné dě- lit 0,5 V druhou odmocninou tří (1,7321) a pro standardní nejistotu získá 0,289 V. Tato metoda stanovení považována za ne- jistotu typu B. Příkladem mohla být výrobcem zveřejněná specifikace pro přístroj. až U3 je:   **vzorec 1**  2 3 2 2 2 1 UUUU  (1) Rozšířená nejistota získá vynásobením výsledné hodnoty U faktorem pro úroveň pravděpodobnosti 95 %, který v převáž- né většině případů dvě (k = 2). Předpo- klad obdélníkového rozložení umožní labo- ratoři chybovat na konzervativní straně, tedy uvést nejistotu větší, než skutečná. 3) jsou: – popis modelu měření, – vytvoření seznamu všech možných pří- spěvků k nejistotě, – výběr jednotky (absolutní nebo relativní pro vyjádření složek), – definování velikosti složek nejistoty a je- jich rozdělení pravděpodobnosti, – převedení složek na standardní nejistotu s použitím vhodných dělitelů, Tab. Nejdůležitější normální rozdělení, vyskytující se ve většině měření v praxi, a rovnoměrné rozdělení, použí- vané často ve specifikacích pro své jasně určené hranice x¯ δ 68 % f(x) 1/2∆x x¯ ∆x x x¯ δ x¯ 58 % f(x) x¯ δ x¯ x Obr. Obdélníkové rozložení používá tam, kde je rovná pravděpodobnost měření vyskytující se v závazných limitech specifikací. Postup měření: doba měření, počet měření, klimatizace, stav etalonů a zařízení. GUM poskytuje ko- rekční faktory pro nenormální roz- dělení (tab. Postup stanovení nejistot matematický model identifikace zdrojů nejistot určení vstupních nejistot typ typ B kombinovaná nejistota rozšířená nejistota . Tento interval může mít různý tvar, který popisuje rozdělení nejistoty měře- ní typu Poslední informace, které jsou po- třebné k určení standardní nejistoty, rozdě- lení nejistoty typu Existují čtyři základní typy rozložení: – normální rozložení, – obdélníkové rozložení, – trojúhelníkové rozložení, – rozložení tvaru U. Hodnocení nejistoty Metoda hodnocení nejistoty typu me- toda hodnocení nejistoty měření statistickou analýzou série měření. Posledním krokem výpočtu nejistoty jejich součet. Vytvoření výpočtu nejistot Jednotlivé kroky výpočtu (obr. Dokument Guide the expression of Uncertainty Measurement (GUM; [2]) doporučuje použít obdélníkové rozložení, není-li rozdělení podrobněji známo. Vzorec pro sčítání nejistot, např. Trojúhelníkové rozdělení a roz- dělení tvaru U nebude v tomto článku probíráno, protože vyžadu- je dobré pochopení statistických metod, což nad rámec toho- to dokumentu a v praxi méně časté. Jednoduché měření může být definováno jako jakékoliv vyhodnocení, které prove- deno v rozsahu specifikace použitého etalonu. Kombinovaná nejistota Poté, byly všechny příspěvky nejistoty převedeny na standardní nejistoty, musí být standardní nejistoty převedeny na jednotnou měrnou jednotku. Statistické metody vyžadují vykonání mnoha měření ve stanoveném časovém obdo- bí. Jde o nejistotu typu A. je obvykle spojeno s nejistotou typu děli- tel jedna. Akreditovaná laboratoř takový dokument musí mít pro stanovení svých možností, vyjádřených jako kalibrač- ní schopnosti CMC (dříve nazývané BMC), přestože v normě pro akreditaci kalibračních laboratoří (IEC 17025) není jmenovitě po- žadováno. Tento dokument může být tak jednoduchý, jako tabulka popisující všech- ny složky nejistoty. Rozložení pravděpodobnosti spojené s nejistotou měření Výsledek měření uvnitř určitého inter- valu hodnot.1. Například stanovení standardní odchylky série měření