Úkolem pro všechny kalibrač-
ní laboratoře zjistit množství těchto chyb
a jak velké mohou být. Ing. Obecně při měření mo-
derními přístroji nyní nejmenší přírůs-
tek, který lze zobrazit, obvykle poslední di-
git (správněji ±0,5 digitu). Příklady
hrubé chyby zahrnují: chybný vý-
klad výsledků, nesprávné úpravy,
špatný přístroj používaný pro dané
měření, chyby v záznamu údaje
a výpočetní chyby.
Hrubé chyby jsou způsobe-
ny lidmi a mohou být odstraněny
přísně kontrolovanou prací s od-
povídajícím školením.
Poznámka: Náhodné chyby
nelze kvantifikovat bez stabilní-
ho prostředí a konzistentní měři-
cí techniky!
Systematické chyby týkají
zařízení používaných v procesu
měření nebo vnějších vlivů na za-
řízení. Měření jsou ovlivně-
na třemi typy chyb: chyby náhodné, syste-
matické a hrubé. Podrobněji problematika
popsána v literatuře [1] a starší [2], požadav-
ky na kalibrační laboratoř jsou uvedeny v [6].
Požadavky na důkladnou analýzu měření
v kalibrační laboratoři
Stabilní prostředí. Všechny etalony po-
užívané ke kalibraci musí mít metrologickou
návaznost na vyšší etalony. Při opakovaném měření výskyt naměřených
hodnot v grafu tvar blízký normálnímu rozložení; čím je
měření přesnější, tím graf rozložení užší; vpravo křivka
(a) pro přesnější měření než na (b) a (c)
∆X x0
NI/N
x
(a)
(b)
(c)
hustotapravděpodobnosti
8
6
4
2
0
hodnoty X
–0,6 –0,4 –0,2 0,2 0,4 0,6
.
Nejistota měření
Nejistota ve výsledcích měření může být
ovlivněna mnoha faktory. Vysoká
přesnost udává schopnost opakování měření
v úzkém rozmezí. Jiří Horský, CSc.
Nejistota kvantitativní pojem, kte-
rý představuje rozsah hodnot, v němž mo-
hou ležet skutečné, ale nepoznatelné (pra-
vé) hodnoty. Musí však být
řádně zváženy a zkontrolovány při kalibraci. Všechny možné zdro-
je nejistoty měly být zváženy, počínaje ko-
lísáním napětí střídavé napájecí sítě a konče
všemi nestabilitami měřicích systémů.
Podrobněji jsou požadavky na kalibrační
laboratoř popsány v [6].
Výrobce pro specifikaci uvádí úroveň prav-
děpodobnosti jen výjimečně.
doc.
Podrobněji názvosloví popsáno v lite-
ratuře [11]. Konzistent-
ních výsledků a důvěry ve vykazované hodno-
ty měření lze dosáhnout jen s patřičným ohle-
dem na všechny příspěvky k nejistotě měření. Cílem ja-
kékoliv metrologické laboratoře je, aby tyto
chyby byly malé; ale nemohou být nikdy sní-
ženy na nulu. Zdroje
nejistoty, jako jsou různé možné zdroje ruše-
ní, např. Příklady zahrnují: vlivy
a účinky zatížení, termonapětí,
drift, svodové proudy, vnější ru-
šení a šum. K tomu by
měli být všichni řádně vyškoleni a mělo by
být vyhodnoceno jejich chápání úkolů, které
jim byly přiděleny.
Základní pojmy
Přesnost kvalitativní vyjádření blízkos-
ti výsledků měření od pravé hodnoty. Ing. Není-li vliv způsobující chybu
zřejmý, chyba spadá do kategorie
náhodných chyb.
Rozlišení jsou nejmenší změny, které mo-
hou být detekovány. Hlavní a většinou
významné z nich bývají tyto:
Referenční etalony a měřicí zařízení: ne-
jistota jejich kalibrace, dlouhodobý drift, roz-
lišení, vliv elektromagnetického rušení, cit-
livost ke změnám během přepravy a mani-
pulace.ELEKTRO 5/2011
výměna zkušeností
Jak pochopit vyjadřování nejistoty měření
spojené s metrologií elektrických veličin
Úvod
Pravidelné kalibrace elektronických mě-
řicích přístrojů a systémů jsou nutné nejen
vzhledem k obecným požadavkům na návaz-
nost měření, ale také vzhledem k velkému po-
čtu a širokému sortimentu součástek použi-
tých v zapojení elektronických zařízení, které
mohou ovlivnit jejich parametry. nutné u všech
pracovníků, kteří vykonávají měření i vy-
hodnocují shromážděné údaje. rušení po napájecí síti nebo z vněj-
ších elektromagnetických polí, mohou být za-
nedbány teprve tehdy, prokáže, ne-
jistota vzniklá jejich vlivem zanedbatelná. Jestliže výrob-
ce neuvedl úroveň pravděpodobnosti, mělo
by předpokládat obdélníkové rozdělení. Tento typ chyby bude mít
za následek, čtení při opako-
vaném měření nejsou vždy stej-
ná. Tyto údaje mohou být jed-
noduché, jako sledování okolního prostře-
dí pomocí teploty a relativní vlhkosti, nebo
komplexní, jako opakované měření a sle-
dování vlastností měřicích systémů v rámci
jejich hodnocení., Dr.
Návaznost schopnost propojit jednotli-
vé výsledky měření nepřerušeným řetězcem
porovnání na národní etalony nebo meziná-
rodně uznávané systémy měření přes nepře-
rušený řetězec porovnání. Před tím, než labora-
toř začne hodnotit složky nejistoty měření
nebo stabilitu kalibračního systému, musí být
shromážděny údaje pro účely zjištění, zda je
systém stabilní.
Stanovení nejistoty.
Návaznost etalonů. Pavel Horský
Obr.
Náhodné chyby tvoří z neznámých nebo
nepoznaných příčin a jsou zjistitelné jen při
opakovaných měřeních stabil-
ním a konzistentním (bezespor-
ným) nastavením měřicí tech-
niky.
Tento článek vysvětluje problematiku uživate-
lům kalibrací, kteří pracují s výsledky kalibra-
cí zadaných externě, i pracovníkům v profesi-
onální laboratoři, která začíná vyhodnocovat
možné zdroje nejistoty a učí se, jak formulovat
nejistoty měření.
Školení zaměstnanců. Všem těmto
chybám lze vyhnout řádným
vyškolením pracovníků a pozorností k de-
tailům při práci.
Specifikace jsou nejčastějším zdrojem
údajů pro stanovení nejistot.
Chyby měření
Měření ovlivněno mnoha zdroji chyb,
z nichž některé mohou zvětšit, ale jiné mo-
hou zmenšit naměřenou hodnotu
