Leden 2007. Téma: Elektrotechnologie; Materiály a komponenty pro elektrotechniku Hybridní automobil Toyota Prius. Aktuální informace z legislativy. Jak utrhnout lokomotivě pastorek. Správná volba napětí žárovky.
Elektrody, nejčastěji uhlíkové pruty, během procesu jiskření pomalu odpařují pro udržení oblouku třeba jejich vzdálenost pravidelně nastavovat. Jabločkov zajímal přímou výrobu elektrického proudu spalováním uhlí vyvinul uhelný galvanický článek. mísila hustou kaši vysokým tlakem lisoval uhlík potřebného tvaru . Zajímavé je, otázku regulace vzdálenosti uhlíků stejné době stejným způsobem vyřešil Nikola Tesla. Právě udržování potřebné vzdálenosti uhlíků bylo překážkou zjednodušení dosavadních systémů obloukového světla. Podobnou nevýhodu vykazovalo Debrunovo řešení.
Obloukovka František Křižík
Během několika let elektrickou svíčku postupně vytlačily obloukovky elektromagnetickou regulací hlavně žárovky (T. využití Jabločkovovy svíčky byla ustavena Société generále Electricité, Procédés Jablochkoff, která zabývala nejen výrobou svíček, ale celým zařízením elektrického osvětlení.. Vlastní oblouk totiž vydává jen konečného světla, pozitivní uhlík negativní Tesla však touto otázkou dále nezabýval, protože těžiště jeho zájmu přesunulo vysokofrekvenční elektrotechnice. Dokonce přesně spočítal, kolik musí mít kladný uhlík větší průměr pozitivní negativní uhlík uhořívají poměru pozitivní tedy dvojnásobně, proto musí přidat přibližně dvojnásobná buďto délka, nebo šířka. Ten vynechal horní zapalovací můstek kaolinovou výplň, zavedl dolní stálý elektromagnetický můstek lampa mohla být podle přání mnohokráte zapalována. tak Davyho napadlo uzavřít oba uhlíky skleněné nádobky, které vysál vzduch, dosáhl sedmnácticentimetrového oblouku. Její světlo bylo vlastně velmi drahé, neboť galvanické baterie vyžadovaly neustálou údržbu. tomto směru mnoho předběhl svou dobu. Stroje přístroje rodící elektrotechniky Jabločkova nadchly, proto Bre-
Pařížská výstava 1878
Na pařížské světové výstavě roce 1878 svým jasem oslňovalo denně více než 000 obloukových svíček nejen výstavišti, ale ulicích Place Opera tisíce návštěvníků sláva elektrické obloukové svíčky rozletěla celého světa. Zajímal pokroky elektrotechnice, ale cestou zůstal Paříži, kde seznámil vynikajícím vynálezcem mechanikem Breguetem. její slávou šla rostoucí důvěra víra elektrické světlo vůbec. Jabločkovovy svíčky vyráběly tisících, byly jednoduché. obdržel patenty mnoha jiných zemích zanedlouho jeho „bougie électrique“ svítily několika obchodních domech divadlech Paříži.archiv
Světlo elektrického oblouku
130 let elektrické svíčky
Oblouková lampa produkuje světlo jiskřením elektrického oblouku, tedy proudu vysoké hodnoty mezi dvěma elektrodami. navzájem oddělil pouze vrstvou kaolinu konci spojil vodivým můstkem. Uhlíky vyráběly směsi retortového uhlí, tuhy, sazí dehtu mastné látky. 19. Tak přišla svět jeho oblouková lampa. Poprvé „vědecky“ předvedl elektrický oblouk roku 1810 anglický fyzik Humphry Davy před Royal Institution Londýně, kdy použití dvou tisíc článků zinku mědi vytvořil mezi dvěma dřevěnými uhlíky oblouk délky cm. Jabločkovova elektrická svíčka
gueta věnoval jejich vývoji zdokonalování. Jabločkov předvedl svůj vynález francouzské Akademii jaře roku 1876, tedy před 130 lety, dostal pod číslem 112 024 francouzskou „privilej“. konci 19. Jedna Jabločkovova svíčka stačila svítit necelou hodinu. Pro svoji jednoduchost pro svůj tvar byla nazvána „bougie électrique“, elektrická svíčka (ruská svíčka, Jabločkovova svíčka obr. Roku 1875 dospěl Paříži vynálezu oboru obloukového světla pronikavého významu ruský technik Pavel Nikolajevič Jabločkov: vyhnul složitému regulačnímu zařízení elektrický oblouk rozsvítil mezi dvěma pevnými, souběžnými uhlíkovými pruty. Též zabýval „transformací“ střídavého proudu pro napájení svých obloukových svíček. svítily již další pařížské světové výstavě roce 1881. století, dynama (W. Přesto toto řešení neujalo upadlo zapomenutí. století, systematičtější pokusy sestrojení stálého zdroje světla využitím elektrické energie proto datují počátek 19. Zde však ještě získal český elektrotechnik František Křižík zlatou medaili diferenciální regulaci svitu obloukové lampy.. Sestrojil např. Londýně ustavila společnost pro využití dalších Jabločkovových patentů. Siemens, 1866) nebo galvanické baterie (R. století sice již existovaly funkční obloukové lampy, ale byla většinou technicky složitá zařízení hodinovým strojem elektromagnety, jejichž úkolem bylo udržovat uhořívající uhlíky stejné vzdálenosti. století. Můstek průchodem počátečního elektrického proudu přepálil, vznikl elektrický oblouk uhlíky stejnoměrně uhořívaly svítily. Další vývoj však ukázal, elektrická oblouková svíčka sehrála důležitou, pouze epizodní roli cestě elektrickému světlu. Uhlíky ale neustále uhořívaly, takovou vzdálenost, oblouk přerušil.
Obr. 1). Křižíka zaujalo obloukové světlo Jabločkovovy svíčky toho důvodu, plzeňský
ELEKTRO 1/2007
61
. Sám Jabločkov byl těchto nedostatků vědom, proto svou svíčku stále zdokonaloval. Lampa svítila déle, ale ztrácela svoji hlavní přednost, jednoduchost. dobré uhlíky jsou tvrdé, pórovité, zvuku jasně zvonivého“, Ottův slovník naučný). Edison, 1879). Sám Jabločkov, absolvent technického vojenského institutu Petrohradě poté ředitel telegrafu Kursku, původně cestoval Ruska přes Francii výstavu americké Filadelfie. Zdroje elektrického napětí druhé poloviny 19. obloukové lampě byl své době nejvýkonnější tepelný generátor, protože pozitivní uhlík mohl mít teplotu 500 °C, negativní 000 °C, ale přesto oblouková lampa vydávala mnohem méně tepla než dosud používaná plynová. lampu několika svíčkami, které postupně zapínaly. Obloukové svíčky svítily Paříži, Havru jiných evropských městech. Pokusy dalších badatelů vytvoření stálého světelného zdroje dalších desetiletích nenabyly pro praxi širšího významu. těmto poznatkům dospěli badatelé již přelomu 18. Planté, 1859), byly stále poměrně drahé. Nebylo možné svítit přestávkami (to konstatoval již roce 1878 jejím zhlédnutí výstavě Paříži František Křižík)
