Leden 2007. Téma: Elektrotechnologie; Materiály a komponenty pro elektrotechniku Hybridní automobil Toyota Prius. Aktuální informace z legislativy. Jak utrhnout lokomotivě pastorek. Správná volba napětí žárovky.
Dokonce přesně spočítal, kolik musí mít kladný uhlík větší průměr pozitivní negativní uhlík uhořívají poměru pozitivní tedy dvojnásobně, proto musí přidat přibližně dvojnásobná buďto délka, nebo šířka. Ten vynechal horní zapalovací můstek kaolinovou výplň, zavedl dolní stálý elektromagnetický můstek lampa mohla být podle přání mnohokráte zapalována. Též zabýval „transformací“ střídavého proudu pro napájení svých obloukových svíček. mísila hustou kaši vysokým tlakem lisoval uhlík potřebného tvaru . Jabločkov předvedl svůj vynález francouzské Akademii jaře roku 1876, tedy před 130 lety, dostal pod číslem 112 024 francouzskou „privilej“. lampu několika svíčkami, které postupně zapínaly. Podobnou nevýhodu vykazovalo Debrunovo řešení. Zajímavé je, otázku regulace vzdálenosti uhlíků stejné době stejným způsobem vyřešil Nikola Tesla. století, dynama (W.
Obr. Křižíka zaujalo obloukové světlo Jabločkovovy svíčky toho důvodu, plzeňský
ELEKTRO 1/2007
61
. Poprvé „vědecky“ předvedl elektrický oblouk roku 1810 anglický fyzik Humphry Davy před Royal Institution Londýně, kdy použití dvou tisíc článků zinku mědi vytvořil mezi dvěma dřevěnými uhlíky oblouk délky cm. navzájem oddělil pouze vrstvou kaolinu konci spojil vodivým můstkem. obdržel patenty mnoha jiných zemích zanedlouho jeho „bougie électrique“ svítily několika obchodních domech divadlech Paříži. Jabločkovovy svíčky vyráběly tisících, byly jednoduché. Zde však ještě získal český elektrotechnik František Křižík zlatou medaili diferenciální regulaci svitu obloukové lampy. Pro svoji jednoduchost pro svůj tvar byla nazvána „bougie électrique“, elektrická svíčka (ruská svíčka, Jabločkovova svíčka obr. Londýně ustavila společnost pro využití dalších Jabločkovových patentů. tak Davyho napadlo uzavřít oba uhlíky skleněné nádobky, které vysál vzduch, dosáhl sedmnácticentimetrového oblouku. využití Jabločkovovy svíčky byla ustavena Société generále Electricité, Procédés Jablochkoff, která zabývala nejen výrobou svíček, ale celým zařízením elektrického osvětlení. Planté, 1859), byly stále poměrně drahé.
Obloukovka František Křižík
Během několika let elektrickou svíčku postupně vytlačily obloukovky elektromagnetickou regulací hlavně žárovky (T. Její světlo bylo vlastně velmi drahé, neboť galvanické baterie vyžadovaly neustálou údržbu. Lampa svítila déle, ale ztrácela svoji hlavní přednost, jednoduchost.. Nebylo možné svítit přestávkami (to konstatoval již roce 1878 jejím zhlédnutí výstavě Paříži František Křižík). Právě udržování potřebné vzdálenosti uhlíků bylo překážkou zjednodušení dosavadních systémů obloukového světla. Další vývoj však ukázal, elektrická oblouková svíčka sehrála důležitou, pouze epizodní roli cestě elektrickému světlu. století, systematičtější pokusy sestrojení stálého zdroje světla využitím elektrické energie proto datují počátek 19. Obloukové svíčky svítily Paříži, Havru jiných evropských městech. konci 19. Stroje přístroje rodící elektrotechniky Jabločkova nadchly, proto Bre-
Pařížská výstava 1878
Na pařížské světové výstavě roce 1878 svým jasem oslňovalo denně více než 000 obloukových svíček nejen výstavišti, ale ulicích Place Opera tisíce návštěvníků sláva elektrické obloukové svíčky rozletěla celého světa. 1). Jabločkovova elektrická svíčka
gueta věnoval jejich vývoji zdokonalování. Pokusy dalších badatelů vytvoření stálého světelného zdroje dalších desetiletích nenabyly pro praxi širšího významu. Edison, 1879). Roku 1875 dospěl Paříži vynálezu oboru obloukového světla pronikavého významu ruský technik Pavel Nikolajevič Jabločkov: vyhnul složitému regulačnímu zařízení elektrický oblouk rozsvítil mezi dvěma pevnými, souběžnými uhlíkovými pruty. její slávou šla rostoucí důvěra víra elektrické světlo vůbec. Uhlíky vyráběly směsi retortového uhlí, tuhy, sazí dehtu mastné látky. Vlastní oblouk totiž vydává jen konečného světla, pozitivní uhlík negativní Tesla však touto otázkou dále nezabýval, protože těžiště jeho zájmu přesunulo vysokofrekvenční elektrotechnice. století. dobré uhlíky jsou tvrdé, pórovité, zvuku jasně zvonivého“, Ottův slovník naučný). Sestrojil např. Jabločkov zajímal přímou výrobu elektrického proudu spalováním uhlí vyvinul uhelný galvanický článek. Zdroje elektrického napětí druhé poloviny 19. 19. tomto směru mnoho předběhl svou dobu. Sám Jabločkov, absolvent technického vojenského institutu Petrohradě poté ředitel telegrafu Kursku, původně cestoval Ruska přes Francii výstavu americké Filadelfie. Můstek průchodem počátečního elektrického proudu přepálil, vznikl elektrický oblouk uhlíky stejnoměrně uhořívaly svítily. Siemens, 1866) nebo galvanické baterie (R. těmto poznatkům dospěli badatelé již přelomu 18. Uhlíky ale neustále uhořívaly, takovou vzdálenost, oblouk přerušil. obloukové lampě byl své době nejvýkonnější tepelný generátor, protože pozitivní uhlík mohl mít teplotu 500 °C, negativní 000 °C, ale přesto oblouková lampa vydávala mnohem méně tepla než dosud používaná plynová. století sice již existovaly funkční obloukové lampy, ale byla většinou technicky složitá zařízení hodinovým strojem elektromagnety, jejichž úkolem bylo udržovat uhořívající uhlíky stejné vzdálenosti. Zajímal pokroky elektrotechnice, ale cestou zůstal Paříži, kde seznámil vynikajícím vynálezcem mechanikem Breguetem. Přesto toto řešení neujalo upadlo zapomenutí.archiv
Světlo elektrického oblouku
130 let elektrické svíčky
Oblouková lampa produkuje světlo jiskřením elektrického oblouku, tedy proudu vysoké hodnoty mezi dvěma elektrodami. Elektrody, nejčastěji uhlíkové pruty, během procesu jiskření pomalu odpařují pro udržení oblouku třeba jejich vzdálenost pravidelně nastavovat. Jedna Jabločkovova svíčka stačila svítit necelou hodinu. svítily již další pařížské světové výstavě roce 1881. Sám Jabločkov byl těchto nedostatků vědom, proto svou svíčku stále zdokonaloval.. Tak přišla svět jeho oblouková lampa
