Leden 2007. Téma: Elektrotechnologie; Materiály a komponenty pro elektrotechniku Hybridní automobil Toyota Prius. Aktuální informace z legislativy. Jak utrhnout lokomotivě pastorek. Správná volba napětí žárovky.
Jabločkovovy svíčky vyráběly tisících, byly jednoduché. Jabločkovova elektrická svíčka
gueta věnoval jejich vývoji zdokonalování. Podobnou nevýhodu vykazovalo Debrunovo řešení. tak Davyho napadlo uzavřít oba uhlíky skleněné nádobky, které vysál vzduch, dosáhl sedmnácticentimetrového oblouku. Zde však ještě získal český elektrotechnik František Křižík zlatou medaili diferenciální regulaci svitu obloukové lampy. navzájem oddělil pouze vrstvou kaolinu konci spojil vodivým můstkem. Lampa svítila déle, ale ztrácela svoji hlavní přednost, jednoduchost. Stroje přístroje rodící elektrotechniky Jabločkova nadchly, proto Bre-
Pařížská výstava 1878
Na pařížské světové výstavě roce 1878 svým jasem oslňovalo denně více než 000 obloukových svíček nejen výstavišti, ale ulicích Place Opera tisíce návštěvníků sláva elektrické obloukové svíčky rozletěla celého světa. Právě udržování potřebné vzdálenosti uhlíků bylo překážkou zjednodušení dosavadních systémů obloukového světla. Zajímal pokroky elektrotechnice, ale cestou zůstal Paříži, kde seznámil vynikajícím vynálezcem mechanikem Breguetem. Elektrody, nejčastěji uhlíkové pruty, během procesu jiskření pomalu odpařují pro udržení oblouku třeba jejich vzdálenost pravidelně nastavovat. Další vývoj však ukázal, elektrická oblouková svíčka sehrála důležitou, pouze epizodní roli cestě elektrickému světlu. mísila hustou kaši vysokým tlakem lisoval uhlík potřebného tvaru . využití Jabločkovovy svíčky byla ustavena Société generále Electricité, Procédés Jablochkoff, která zabývala nejen výrobou svíček, ale celým zařízením elektrického osvětlení. Tak přišla svět jeho oblouková lampa.. Přesto toto řešení neujalo upadlo zapomenutí. Obloukové svíčky svítily Paříži, Havru jiných evropských městech. Uhlíky vyráběly směsi retortového uhlí, tuhy, sazí dehtu mastné látky. obloukové lampě byl své době nejvýkonnější tepelný generátor, protože pozitivní uhlík mohl mít teplotu 500 °C, negativní 000 °C, ale přesto oblouková lampa vydávala mnohem méně tepla než dosud používaná plynová. dobré uhlíky jsou tvrdé, pórovité, zvuku jasně zvonivého“, Ottův slovník naučný). Ten vynechal horní zapalovací můstek kaolinovou výplň, zavedl dolní stálý elektromagnetický můstek lampa mohla být podle přání mnohokráte zapalována. století sice již existovaly funkční obloukové lampy, ale byla většinou technicky složitá zařízení hodinovým strojem elektromagnety, jejichž úkolem bylo udržovat uhořívající uhlíky stejné vzdálenosti. Pro svoji jednoduchost pro svůj tvar byla nazvána „bougie électrique“, elektrická svíčka (ruská svíčka, Jabločkovova svíčka obr. 19. konci 19. 1). Planté, 1859), byly stále poměrně drahé.
Obr. obdržel patenty mnoha jiných zemích zanedlouho jeho „bougie électrique“ svítily několika obchodních domech divadlech Paříži.archiv
Světlo elektrického oblouku
130 let elektrické svíčky
Oblouková lampa produkuje světlo jiskřením elektrického oblouku, tedy proudu vysoké hodnoty mezi dvěma elektrodami. Londýně ustavila společnost pro využití dalších Jabločkovových patentů. Jabločkov zajímal přímou výrobu elektrického proudu spalováním uhlí vyvinul uhelný galvanický článek. Křižíka zaujalo obloukové světlo Jabločkovovy svíčky toho důvodu, plzeňský
ELEKTRO 1/2007
61
. století. Nebylo možné svítit přestávkami (to konstatoval již roce 1878 jejím zhlédnutí výstavě Paříži František Křižík). Uhlíky ale neustále uhořívaly, takovou vzdálenost, oblouk přerušil. svítily již další pařížské světové výstavě roce 1881. Roku 1875 dospěl Paříži vynálezu oboru obloukového světla pronikavého významu ruský technik Pavel Nikolajevič Jabločkov: vyhnul složitému regulačnímu zařízení elektrický oblouk rozsvítil mezi dvěma pevnými, souběžnými uhlíkovými pruty. Vlastní oblouk totiž vydává jen konečného světla, pozitivní uhlík negativní Tesla však touto otázkou dále nezabýval, protože těžiště jeho zájmu přesunulo vysokofrekvenční elektrotechnice. Zdroje elektrického napětí druhé poloviny 19. Též zabýval „transformací“ střídavého proudu pro napájení svých obloukových svíček. Můstek průchodem počátečního elektrického proudu přepálil, vznikl elektrický oblouk uhlíky stejnoměrně uhořívaly svítily. Jabločkov předvedl svůj vynález francouzské Akademii jaře roku 1876, tedy před 130 lety, dostal pod číslem 112 024 francouzskou „privilej“. Sám Jabločkov, absolvent technického vojenského institutu Petrohradě poté ředitel telegrafu Kursku, původně cestoval Ruska přes Francii výstavu americké Filadelfie. lampu několika svíčkami, které postupně zapínaly. století, systematičtější pokusy sestrojení stálého zdroje světla využitím elektrické energie proto datují počátek 19. Jedna Jabločkovova svíčka stačila svítit necelou hodinu.
Obloukovka František Křižík
Během několika let elektrickou svíčku postupně vytlačily obloukovky elektromagnetickou regulací hlavně žárovky (T.. její slávou šla rostoucí důvěra víra elektrické světlo vůbec. tomto směru mnoho předběhl svou dobu. Její světlo bylo vlastně velmi drahé, neboť galvanické baterie vyžadovaly neustálou údržbu. těmto poznatkům dospěli badatelé již přelomu 18. Dokonce přesně spočítal, kolik musí mít kladný uhlík větší průměr pozitivní negativní uhlík uhořívají poměru pozitivní tedy dvojnásobně, proto musí přidat přibližně dvojnásobná buďto délka, nebo šířka. Poprvé „vědecky“ předvedl elektrický oblouk roku 1810 anglický fyzik Humphry Davy před Royal Institution Londýně, kdy použití dvou tisíc článků zinku mědi vytvořil mezi dvěma dřevěnými uhlíky oblouk délky cm. Pokusy dalších badatelů vytvoření stálého světelného zdroje dalších desetiletích nenabyly pro praxi širšího významu. Sám Jabločkov byl těchto nedostatků vědom, proto svou svíčku stále zdokonaloval. Siemens, 1866) nebo galvanické baterie (R. Zajímavé je, otázku regulace vzdálenosti uhlíků stejné době stejným způsobem vyřešil Nikola Tesla. Sestrojil např. století, dynama (W. Edison, 1879)
