Elektro 2007-01

| Kategorie: Časopis  | Tento dokument chci!

Leden 2007. Téma: Elektrotechnologie; Materiály a komponenty pro elektrotechniku Hybridní automobil Toyota Prius. Aktuální informace z legislativy. Jak utrhnout lokomotivě pastorek. Správná volba napětí žárovky.

Vydal: FCC Public s. r. o. Autor: FCC PUBLIC s. r. o.

Strana 61 z 65

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Vyznal matematice, astronomii, byl zběhlý lékařství jako kronikář také psaní. století. kého modelu orloje, Mikuláš vytvořil mechanismus astronomický ciferník. století Jan Ondřejův, zvaný Šindel 1375–1456 (popř. Výšku Slunce určil Šindel 73˚26', což byla počátek 15. Praze napsal své proslulé pojednání pohybu (De motus). Tento výsledek později (téměř 200 let) uznáním přijímali také Tycho Brahe Jan Kepler. Jan Ondřejův zabýval především studiem planet. Nezanedbatelný význam měl pro šíření textů spisů vynález knihtisku, který zasloužil zlatník brusič zrcadel Johann Gensfleisch, zvaný Gutenberg, německé Mohuče (asi 1444 1445). století vynikl tehdy kromě Křišťana Prachatic také Jan Ondřejův, nazývaný Šindel, profesor roce 1410 rektor univerzity. část) Univerzita Karlova první polovině 15. místo chronologických, resp. Potvrzuje Beneš Krabice Weitmile 27. Johanes Hollandria, který přišel roce 1368 Merton College Oxfordu. Univerzitní profesor Jan Ondřejův, Šindel, autorem matematic- o skutečně astronomickou problematiku pohyby planet, základní astronomické konstanty, vztahy astronomie měření času, zeměpisným souřadnicím apod. 1410) představuje svým způsobem určitý vrchol vyspělosti mechaniky první poloviny 15. Pražský orloj představuje svým způsobem určitý vrchol vyspělosti mechaniky první poloviny 15. Změřil sklon ekliptiky*) rovníku zeměpisnou šířku Prahy. jistě pozoruObr. Vyobrazení torquetu, přístroje měření ekliptikálních souřadnic (rukopis Tractatus turqueti, 15.“ Karlově vysokém učení přednášel např. Podobného výsledku dosáhl stejné době měřením Václav Plzně (Wenceslaus Nova Pilzna).archiv Dějiny přírodních věd českých zemích (4. Patřil vysoce učeným mužům své doby. století rudolfínskými tabulkami Jana Keplera. Roku 1416 měřil Šindel výšku Slunce při letním slunovratu při podzimní rovno- hodné, ale kromě této informace nejsou tomto badateli žádné další zprávy. století, nevytvořily tradici, kterou bylo možné sledovat stejně vynikající úrovni druhé polovině 15. Působil jednak pražské univerzitě, Olomouci dále Vídni, kde době vytvořilo centrum evropské astronomie (Purbach, Regiomontane). stol. století velká přesnost. církevních otázek jeho přičiněním popředí dostal zájem dennosti. století Když seznamu evropských univerzit roku 1348 přibyla pražská univerzita, začali Čech směřovat přestavitelé evropské kultury, univerzitní mistři, doktoři, stavitelé, umělci mnozí věhlasní učenci. Jan Ondřejův, Šindel, při studiu planet prováděl astronomická pozorování pozoruhodné přesnosti. 1375), pražský kronikář kanovník, současník Karla IV. Město pražské učením stalo proslulé slavné. (jk; pokračování Vynález knihtisku) *) Ekliptika průsečnice, níž rovina dráhy Země okolo Slunce protíná světovou sféru. 1370–1443) Z českých učenců první poloviny 15. Šindelovou zásluhou dorostla astronomie pražském učení vyššího stupně.: přicházeli sem studenti cizích krajin, totiž Anglie, Francie, Lombardie Uher, synové šlechticů knížat různých částí světa. Šindelovy alfonsinské tabulky nedochovaly, zato však pražský orloj, který Šindel vytvořil okolo roku 1410 společně hodinářem Mikulášem Kadaně, obdivují návštěvníci Prahy dodnes. znám jako autor Tabulae astronomicae, jedinečné astronomické příručky, překonané dvacátých letech 17. Těmito body prochází Slunce při svém zdánlivém pohybu den jarní podzimní rovnodennosti.) Obr. Ačkoliv výsledky jak Křišťanových, tak Šindelových prací Univerzitě Karlově byly vynikající úrovně snesly srovnání předními světovými, především astronomickými pracemi první poloviny 15. Používání knih spisů, doby přepisovaných ručně, vynálezu knihtisku značně rozšířilo. Pražská univerzita dále vychovávala mistry bakaláře pro církevní dráhu; jistého věhlasu dosáhl funkci astronomus publicus spisem astrologických předpovědí, vydaným roku 1455, Martin Lenčice. století. 60 ELEKTRO 1/2007 . Pražský orloj (přibl. Praktické výsledky svých pozorování porovnával svými teoretickými výpočty