Leden 2007. Téma: Elektrotechnologie; Materiály a komponenty pro elektrotechniku Hybridní automobil Toyota Prius. Aktuální informace z legislativy. Jak utrhnout lokomotivě pastorek. Správná volba napětí žárovky.
století vynikl tehdy kromě Křišťana Prachatic také Jan Ondřejův, nazývaný Šindel, profesor roce 1410 rektor univerzity. Výšku Slunce určil Šindel 73˚26', což byla počátek 15.“ Karlově vysokém učení přednášel např. Šindelovou zásluhou dorostla astronomie pražském učení vyššího stupně. století. stol. Podobného výsledku dosáhl stejné době měřením Václav Plzně (Wenceslaus Nova Pilzna).: přicházeli sem studenti cizích krajin, totiž Anglie, Francie, Lombardie Uher, synové šlechticů knížat různých částí světa. část)
Univerzita Karlova první polovině 15. Pražská univerzita dále vychovávala mistry bakaláře pro církevní dráhu; jistého věhlasu dosáhl funkci astronomus publicus spisem astrologických předpovědí, vydaným roku 1455, Martin Lenčice. kého modelu orloje, Mikuláš vytvořil mechanismus astronomický ciferník.
60
ELEKTRO 1/2007
. Jan Ondřejův zabýval především studiem planet. Působil jednak pražské univerzitě, Olomouci dále Vídni, kde době vytvořilo centrum evropské astronomie (Purbach, Regiomontane). znám jako autor Tabulae astronomicae, jedinečné astronomické příručky, překonané dvacátých letech 17. století
Když seznamu evropských univerzit roku 1348 přibyla pražská univerzita, začali Čech směřovat přestavitelé evropské kultury, univerzitní mistři, doktoři, stavitelé, umělci mnozí věhlasní učenci. Johanes Hollandria, který přišel roce 1368 Merton College Oxfordu. století rudolfínskými tabulkami Jana Keplera. 1375), pražský kronikář kanovník, současník Karla IV. Nezanedbatelný význam měl pro šíření textů spisů vynález knihtisku, který zasloužil zlatník brusič zrcadel Johann Gensfleisch, zvaný Gutenberg, německé Mohuče (asi 1444 1445). Vyobrazení torquetu, přístroje měření ekliptikálních souřadnic (rukopis Tractatus turqueti, 15. Pražský orloj (přibl. Jan Ondřejův, Šindel, při studiu planet prováděl astronomická pozorování pozoruhodné přesnosti. Roku 1416 měřil Šindel výšku Slunce při letním slunovratu při podzimní rovno-
hodné, ale kromě této informace nejsou tomto badateli žádné další zprávy. Pražský orloj představuje svým způsobem určitý vrchol vyspělosti mechaniky první poloviny 15. Tento výsledek později (téměř 200 let) uznáním přijímali také Tycho Brahe Jan Kepler. Univerzitní profesor Jan Ondřejův, Šindel, autorem matematic-
o skutečně astronomickou problematiku pohyby planet, základní astronomické konstanty, vztahy astronomie měření času, zeměpisným souřadnicím apod. Patřil vysoce učeným mužům své doby.)
Obr. Šindelovy alfonsinské tabulky nedochovaly, zato však pražský orloj, který Šindel vytvořil okolo roku 1410 společně hodinářem Mikulášem Kadaně, obdivují návštěvníci Prahy dodnes. století, nevytvořily tradici, kterou bylo možné sledovat stejně vynikající úrovni druhé polovině 15. Těmito body prochází Slunce při svém zdánlivém pohybu den jarní podzimní rovnodennosti. Potvrzuje Beneš Krabice Weitmile 27. jistě pozoruObr. Vyznal matematice, astronomii, byl zběhlý lékařství jako kronikář také psaní. Změřil sklon ekliptiky*) rovníku zeměpisnou šířku Prahy.archiv
Dějiny přírodních věd českých zemích (4. církevních otázek jeho přičiněním popředí dostal zájem dennosti. století velká přesnost. Praktické výsledky svých pozorování porovnával svými teoretickými výpočty. 1410) představuje svým způsobem určitý vrchol vyspělosti mechaniky první poloviny 15. místo chronologických, resp. Praze napsal své proslulé pojednání pohybu (De motus). 1370–1443)
Z českých učenců první poloviny 15. Ačkoliv výsledky jak Křišťanových, tak Šindelových prací Univerzitě Karlově byly vynikající úrovně snesly srovnání předními světovými, především astronomickými pracemi první poloviny 15. Používání knih spisů, doby přepisovaných ručně, vynálezu knihtisku značně rozšířilo. století
Jan Ondřejův, zvaný Šindel 1375–1456 (popř. století. Město pražské učením stalo proslulé slavné. (jk; pokračování Vynález knihtisku)
*) Ekliptika průsečnice, níž rovina dráhy Země okolo Slunce protíná světovou sféru
