Leden 2007. Téma: Elektrotechnologie; Materiály a komponenty pro elektrotechniku Hybridní automobil Toyota Prius. Aktuální informace z legislativy. Jak utrhnout lokomotivě pastorek. Správná volba napětí žárovky.
místo chronologických, resp. století, nevytvořily tradici, kterou bylo možné sledovat stejně vynikající úrovni druhé polovině 15. Jan Ondřejův, Šindel, při studiu planet prováděl astronomická pozorování pozoruhodné přesnosti. Johanes Hollandria, který přišel roce 1368 Merton College Oxfordu. Působil jednak pražské univerzitě, Olomouci dále Vídni, kde době vytvořilo centrum evropské astronomie (Purbach, Regiomontane). Patřil vysoce učeným mužům své doby. Praze napsal své proslulé pojednání pohybu (De motus). století
Když seznamu evropských univerzit roku 1348 přibyla pražská univerzita, začali Čech směřovat přestavitelé evropské kultury, univerzitní mistři, doktoři, stavitelé, umělci mnozí věhlasní učenci. Šindelovy alfonsinské tabulky nedochovaly, zato však pražský orloj, který Šindel vytvořil okolo roku 1410 společně hodinářem Mikulášem Kadaně, obdivují návštěvníci Prahy dodnes. století rudolfínskými tabulkami Jana Keplera. Jan Ondřejův zabýval především studiem planet. Nezanedbatelný význam měl pro šíření textů spisů vynález knihtisku, který zasloužil zlatník brusič zrcadel Johann Gensfleisch, zvaný Gutenberg, německé Mohuče (asi 1444 1445). století
Jan Ondřejův, zvaný Šindel 1375–1456 (popř. Podobného výsledku dosáhl stejné době měřením Václav Plzně (Wenceslaus Nova Pilzna).)
Obr. Město pražské učením stalo proslulé slavné. znám jako autor Tabulae astronomicae, jedinečné astronomické příručky, překonané dvacátých letech 17. část)
Univerzita Karlova první polovině 15. století velká přesnost. Pražský orloj představuje svým způsobem určitý vrchol vyspělosti mechaniky první poloviny 15. Univerzitní profesor Jan Ondřejův, Šindel, autorem matematic-
o skutečně astronomickou problematiku pohyby planet, základní astronomické konstanty, vztahy astronomie měření času, zeměpisným souřadnicím apod. Vyznal matematice, astronomii, byl zběhlý lékařství jako kronikář také psaní. Těmito body prochází Slunce při svém zdánlivém pohybu den jarní podzimní rovnodennosti. 1375), pražský kronikář kanovník, současník Karla IV. 1410) představuje svým způsobem určitý vrchol vyspělosti mechaniky první poloviny 15. Tento výsledek později (téměř 200 let) uznáním přijímali také Tycho Brahe Jan Kepler. Pražský orloj (přibl. Používání knih spisů, doby přepisovaných ručně, vynálezu knihtisku značně rozšířilo. Roku 1416 měřil Šindel výšku Slunce při letním slunovratu při podzimní rovno-
hodné, ale kromě této informace nejsou tomto badateli žádné další zprávy. Ačkoliv výsledky jak Křišťanových, tak Šindelových prací Univerzitě Karlově byly vynikající úrovně snesly srovnání předními světovými, především astronomickými pracemi první poloviny 15. jistě pozoruObr.: přicházeli sem studenti cizích krajin, totiž Anglie, Francie, Lombardie Uher, synové šlechticů knížat různých částí světa.archiv
Dějiny přírodních věd českých zemích (4. 1370–1443)
Z českých učenců první poloviny 15. století. stol. (jk; pokračování Vynález knihtisku)
*) Ekliptika průsečnice, níž rovina dráhy Země okolo Slunce protíná světovou sféru.
60
ELEKTRO 1/2007
. církevních otázek jeho přičiněním popředí dostal zájem dennosti. kého modelu orloje, Mikuláš vytvořil mechanismus astronomický ciferník. Změřil sklon ekliptiky*) rovníku zeměpisnou šířku Prahy. století vynikl tehdy kromě Křišťana Prachatic také Jan Ondřejův, nazývaný Šindel, profesor roce 1410 rektor univerzity. století.“ Karlově vysokém učení přednášel např. Praktické výsledky svých pozorování porovnával svými teoretickými výpočty. Šindelovou zásluhou dorostla astronomie pražském učení vyššího stupně. Vyobrazení torquetu, přístroje měření ekliptikálních souřadnic (rukopis Tractatus turqueti, 15. Výšku Slunce určil Šindel 73˚26', což byla počátek 15. Potvrzuje Beneš Krabice Weitmile 27. Pražská univerzita dále vychovávala mistry bakaláře pro církevní dráhu; jistého věhlasu dosáhl funkci astronomus publicus spisem astrologických předpovědí, vydaným roku 1455, Martin Lenčice
