2 P-q teorie
Oproti předešlým teoriím zde není žádná limitace, týče tvaru proudu napětí umí
pracovat případě přechodových jevů. První změnou předpoklad
převedení okamžitých hodnot napětí proudu třífázové soustavy okamžité hodnoty zobrazené
.
Zdánlivý výkon definován stejně jako teorie Budeana, tedy:
𝑃
𝑠 (1. Může být aplikována třífázové soustavy středním
vodičem bez něj.20)
Jalové napětí proud 𝐼𝑞:
𝑈𝑞 (1.2.
Matematické vyjádření p-q teorie nachází literatuře [2].
Teorie dle Fryze oproti klasické nemusí rozkládat Fourierovou řadou harmonické
složky, ale nutné počítat efektivními hodnotami proudu napětí proto není tato teorie také
vhodná pro přechodové děje.17)
Jalový výkon 𝑃
𝑞:
𝑃𝑞 �𝑃𝑠
2 𝑃
𝑤
2 𝑈𝑞𝐼 𝑈𝐼𝑞 (1.
1.
Jalový účiník 𝜆𝑞:
𝜆𝑞 (1.
Teorie liší výkladem jalového výkonu.16)
Činný účiník 𝜆:
𝜆 =
𝑃
𝑤
𝑃
𝑠
=
𝑃
𝑤
𝑈𝐼
(1. Pokud jsou
tyto rovnice použity třífázové systémy, může stát, třífázový činný výkon obsahuje
kmitající složku, ačkoliv jsou všechny tři napětí proudy fázi, tedy 1.21)
Jalový výkon, dle definice Fryze, obsahuje veškeré složky proudu napětí, které nijak
nepodílejí přenosu výkonu činného 𝑃
𝑤, který definován jako střední hodnota výkonu
okamžitého.18)
Kde jalové napětí proud. Zásadní změna oproti předešlým teoriím tkví uvažování třífázové soustavy
jako celku, jako superpozici nebo sumu tří jednofázových obvodů.19)
Činné napětí proud 𝐼𝑤:
𝑈𝑤 (1.18
Kde jsou efektivní hodnoty napětí proudu činné napětí činný proud. možno vypočítat, není rozdíl mezi činným výkonem definovaným Budeanem a
Fryzem stejně tak zdánlivým výkonem obou teoriích. Fryze ověřil, činný účiník dosáhne hodnoty
jedna, pouze pokud okamžitá hodnota napětí fázi okamžitou hodnotou proudu