Identifikace střihu tedy provádí časové nebo
kmitočtové oblasti, případně oba způsoby identifikace kombinují. Úprava spočívá postupném
snižování jasu snímků směrem místu střihu, obr. Nejhorší případ pohledu prolínání obrazů nastane snímků těsně před
a těsně střihem, obr. Zpracování skupiny osmi
snímků obsahujících místo střihu nejčastěji provádí metodou Preprocessing nebo metodou
Two-branch, [12], [13]. Princip metody Preprocessing
. Hodnoty
jasu všech obrazových bodů jednoho snímku jsou násobeny korekčním činitelem, přičemž tento
činitel mění pro jednotlivé snímky.
Obr. Nejdříve je
nutné identifikovat místo střihu. 1. snímků vzdálenějších místa střihu vliv prolínání obrazů
postupně snižuje.
Míru prolínání obrazů navazujících sekvencí lze redukovat různými způsoby.53.53. Obrazové signály těchto snímků mají tedy rozdílné
jak časové průběhy, tak kmitočtová spektra. 1.Digitální televizní soustavy
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
48
Zpracování obrazového signálu skupinách vzorků vyžaduje postupné
seskupování snímků vysílané videosekvence skupin snímcích. 1. televizním vysílání na
sebe jednotlivé videosekvence stejného nebo různých pořadů plynule navazují. Jeho závislost může být vyjádřena libovolnou funkcí,
Obr.51. osmi dekódovaných snímcích takovéto skupiny snímků budou obrazy obou
videosekvencí prolínat. Střih obrazových videosekvencí
Metoda Preprocessing vyžaduje před vlastní transformací 3D-FDCT předzpracování
všech snímků obsažených skupině snímků střihem. Změna
videosekvencí nastává místě označovaném místo střihu.52.52 nakreslen případ, kdy skupina snímků vytvořena 4
snímků každé videosekvence (4:4). 1. Snímky končící videosekvence postupně
svůj jas snižují, zatímco snímky navazující videosekvence svůj jas postupně zvyšují. zpracování signálu takto vytvořené skupiny snímků kodéru a
následně dekodéru, budou dekódované snímky obsahovat obrazové informace obou
sekvencí. 1. obr. Při sestavování skupin snímků tak
může stát, skupina snímků bude obsahovat nejen snímky končící videosekvence, ale snímky
navazující videosekvence. Využívá přitom skutečnosti, sousední snímky místě
střihu mají téměř vždy zcela rozdílný obsah. Obecně mohou být skupině snímků zastoupeny snímky
obou videosekvencí poměry 3:5, 5:3, 2:6, 6:2, 1:7 7:1
