Základy televizní techniky III.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Třetí svazek skript s názvem Základy televizní techniky III obsahuje dvě kapitoly s názvy: Digitální televizní soustavy a Družicový televizní přenos.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 47 z 104

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
50 zjednodušení pro skupinu vzorky. Signál opět rozdělen jasovou část a dvě chrominanční části CB, zpracováván paralelně podobným způsobem. Prolínání snímků navazujících videosekvencí v okolí místa střihu, [18] .50. semitransformovaná skupina frekvenčních koeficientů. prvním kroku výpočtu skupina 4 vzorky (obecně rozdělena 4 jednorozměrné vektory. Výsledkem je skupina frekvenčních koeficientů, přičemž počet matematických operací menší než při výpočtech podle rovnic (1.51. 1.19), případně (1. Při výpočtech nutné provést velké množství dílčích matematických operací (především násobení), což výrazně prodlužuje dobu výpočtu. Porovnáním například standardem MPEG-2 při srovnatelné kvalitě obrazu možné dosáhnout obecně vyšší komprimace signálu, avšak cenu větší výpočetní náročnosti.19) resp.Digitální televizní soustavy _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 47 wvu jsou souřadnice frekvenčních koeficientů ve frekvenční oblasti,  21 wCvCuC pro 0 wvu ,  1 wCvCuC pro 00,0,  wvu . (1. Blokové schéma kodéru dekodéru využitím transformace 3D-DCT obdobné jako při použití transformace 2D-DCT. Všechny operace signálem jsou obdobné jako předchozích standardů, změny jsou pouze v souvislosti trojrozměrným uspořádáním vzorků signálu. každý těchto vektorů je aplikovaná jednorozměrná DCT. 1. Po provedení 3D-DCT následuje kvantování, případně i prahování, vyčítání frekvenčních koeficientů krychle, entropické kódování apod. Obr. 1.20) není pro zpracování obrazových signálů příliš vhodný. 3D-IDCT podle vztahů (1. Výsledkem výpočtu tzv.20), [12]. druhém kroku výpočtu tato skupina frekvenčních koeficientů rozdělena dvourozměrné bloky a na každý nich aplikovaná dvourozměrná DCT. a) c) Obr. Úsporný postup při výpočtu 3D-DCT: skupina 4 vzorky, rozdělení jednorozměrné vektory, rozdělení na dvojrozměrné bloky, [12] Výpočet 3D-FDCT resp. Výhodnější rozdělit výpočet dvou jednodušších kroků, jak graficky naznačeno obr. Tím omezeno využití tohoto způsobu zpracování obrazového signálu reálném čase., včetně inverzních operací straně dekodéru