Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
4.3 Svítivost
Přímé zdroje světla mají konečné rozměry.. Jeden steradián je
prostorový úhel jemuž příslušející kužel vytíná na
povrchu koule poloměrem plochu
2
1mS Poněvadž pro povrch koule platí
2
4 rSk plný prostorový úhel roven
4 steradiánů. Světelný tok vycházející plošného elementu zdroje však
závislý směru (úhlu kterého šíří. Celkovou
plochu zdroje lze potom představit jako součet
elementárních plošek nichž každá ve
všech směrech elementární svítivost.. Pro převodní vztahy mezi
jednotkou světelného toku lumen jednotkou výkonu watt platí
lmW 6801 Wlm 0014701 (1. rozměry zdroje nejsou
zanedbatelné vůči pozorovací vzdálenosti, nutné
považovat světelný zdroj plošný.. Obsahuje-li světelné záření více spektrálních složek, světelný tok se
určí vztahu
dPSÚ
d
d
KdPSÚK e
mem .Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
9
eme PSÚKK . Světelný tok vycházející bodového zdroje šíří prostoru vytváří světelný
kužel jehož vrcholem bodový zdroj světla. tím menší, čím úhel větší, jak vyplývá
Plošný
světelný
zdroj
S
n
n
S
Obr. 1.4) mohou být nahrazeny krajními vlnovými délkami viditelného
spektra, protože mimo oblast viditelného záření PSÚ rovna nule.
min0
. Plošný světelný zdroj
.2) vyplývá definice poměrné světelné účinnosti
mK
K
PSÚ
lm/W, lm/W] (1..4)
Meze integrálu vztahu (1.3)
PSÚ bezrozměrná veličina nabývající hodnot intervalu případně bývá vyjádřena
v procentech 100%.2)
kde konstanta WlmKm /680 byla stanovena při fotopickém vidění vlnové délce nm555 . Podíl elementárního světelného toku a
elementárního prostorového úhlu nazývá svítivost bodového zdroje
d
d
I
(1.
V případě, kdy světelný zdroj nelze
považovat bodový, tj.
max
. (1.
Ze vztahu (1. Svítivost
plošného světelného zdroje konečné velikosti daném směru rovna součtu svítivostí
jednotlivých elementárních plošek. Jestliže vzdálenost pozorovatele zdroje
větší srovnání rozměry zdroje, možné považovat světelný zdroj bodový, bez ohledu
na jeho tvar.6)
Jednotkou svítivosti kandela [cd], která také jednou základních jednotek soustavě SI.
Bodový zdroj svítivost kandela, jestliže prostorového úhlu steradián [sr] vyzařuje
světelný tok lumen [lm].5)
1. (1..2.