Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
4)
Meze integrálu vztahu (1. Jestliže vzdálenost pozorovatele zdroje
větší srovnání rozměry zdroje, možné považovat světelný zdroj bodový, bez ohledu
na jeho tvar.
Bodový zdroj svítivost kandela, jestliže prostorového úhlu steradián [sr] vyzařuje
světelný tok lumen [lm]..2)
kde konstanta WlmKm /680 byla stanovena při fotopickém vidění vlnové délce nm555 .. 1. Obsahuje-li světelné záření více spektrálních složek, světelný tok se
určí vztahu
 
 dPSÚ
d
d
KdPSÚK e
mem .4) mohou být nahrazeny krajními vlnovými délkami viditelného
spektra, protože mimo oblast viditelného záření PSÚ rovna nule.. Pro převodní vztahy mezi
jednotkou světelného toku lumen jednotkou výkonu watt platí
lmW 6801 Wlm 0014701 (1.4.
min0
.Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
9
  eme PSÚKK  .6)
Jednotkou svítivosti kandela [cd], která také jednou základních jednotek soustavě SI.
max
.3 Svítivost
Přímé zdroje světla mají konečné rozměry.2. Světelný tok vycházející plošného elementu zdroje však
závislý směru (úhlu kterého šíří. tím menší, čím úhel větší, jak vyplývá
Plošný
světelný
zdroj
S
n
n
S
Obr. Podíl elementárního světelného toku a
elementárního prostorového úhlu nazývá svítivost bodového zdroje
d
d
I
 (1. Plošný světelný zdroj
.5)
1.3)
PSÚ bezrozměrná veličina nabývající hodnot intervalu případně bývá vyjádřena
v procentech 100%. (1. Celkovou
plochu zdroje lze potom představit jako součet
elementárních plošek nichž každá ve
všech směrech elementární svítivost. rozměry zdroje nejsou
zanedbatelné vůči pozorovací vzdálenosti, nutné
považovat světelný zdroj plošný. (1. Světelný tok vycházející bodového zdroje šíří prostoru vytváří světelný
kužel jehož vrcholem bodový zdroj světla..2) vyplývá definice poměrné světelné účinnosti
 
mK
K
PSÚ
 lm/W, lm/W] (1. Svítivost
plošného světelného zdroje konečné velikosti daném směru rovna součtu svítivostí
jednotlivých elementárních plošek. Jeden steradián je
prostorový úhel jemuž příslušející kužel vytíná na
povrchu koule poloměrem plochu
2
1mS Poněvadž pro povrch koule platí
2
4 rSk plný prostorový úhel roven
4 steradiánů.
V případě, kdy světelný zdroj nelze
považovat bodový, tj..
Ze vztahu (1.