Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Strana 9 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Více info o tomto dokumentu zde!

Jak získat tento dokument?

Poznámky redaktora

.3 Svítivost Přímé zdroje světla mají konečné rozměry.3) PSÚ bezrozměrná veličina nabývající hodnot intervalu případně bývá vyjádřena v procentech 100%. (1.. Jeden steradián je prostorový úhel jemuž příslušející kužel vytíná na povrchu koule poloměrem plochu 2 1mS Poněvadž pro povrch koule platí 2 4 rSk plný prostorový úhel roven 4 steradiánů.5) 1. max     . V případě, kdy světelný zdroj nelze považovat bodový, tj.. Pro převodní vztahy mezi jednotkou světelného toku lumen jednotkou výkonu watt platí lmW 6801 Wlm 0014701 (1. Jestliže vzdálenost pozorovatele zdroje větší srovnání rozměry zdroje, možné považovat světelný zdroj bodový, bez ohledu na jeho tvar. Celkovou plochu zdroje lze potom představit jako součet elementárních plošek nichž každá ve všech směrech elementární svítivost..Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 9   eme PSÚKK  .4) mohou být nahrazeny krajními vlnovými délkami viditelného spektra, protože mimo oblast viditelného záření PSÚ rovna nule.4. min0 . rozměry zdroje nejsou zanedbatelné vůči pozorovací vzdálenosti, nutné považovat světelný zdroj plošný.4) Meze integrálu vztahu (1.2. Světelný tok vycházející plošného elementu zdroje však závislý směru (úhlu kterého šíří.2) vyplývá definice poměrné světelné účinnosti   mK K PSÚ   lm/W, lm/W] (1.. Svítivost plošného světelného zdroje konečné velikosti daném směru rovna součtu svítivostí jednotlivých elementárních plošek. Světelný tok vycházející bodového zdroje šíří prostoru vytváří světelný kužel jehož vrcholem bodový zdroj světla. Plošný světelný zdroj .2) kde konstanta WlmKm /680 byla stanovena při fotopickém vidění vlnové délce nm555 . (1. Ze vztahu (1.. 1. Obsahuje-li světelné záření více spektrálních složek, světelný tok se určí vztahu         dPSÚ d d KdPSÚK e mem . tím menší, čím úhel větší, jak vyplývá Plošný světelný zdroj S  n n  S Obr. Bodový zdroj svítivost kandela, jestliže prostorového úhlu steradián [sr] vyzařuje světelný tok lumen [lm].6) Jednotkou svítivosti kandela [cd], která také jednou základních jednotek soustavě SI. Podíl elementárního světelného toku a elementárního prostorového úhlu nazývá svítivost bodového zdroje d d I   (1

---

---