Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 10 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
obecném případě platí Tab.5 Osvětlení Dopadá-li světelný tok povrch předmětu, potom poměr elementární části d světelného toku elementární části povrchu předmětu nazývá osvětlení nebo intenzita osvětlení měřeném místě dS d E   (1.10-2 .10) Z uvedeného vztahu vyplývá, jas plošky nezávisí úhlu pod nímž plocha zdroje pozorována.nII  (1. Pro jednotku osvětlení platí: 2 11 mlmlx .11) Jednotkou osvětlení lux [lx].2.n (1. Při šikmém dopadu pod úhlem dopadá stejný světelný tok plošku  cosdSdS tedy plošku větší, proto osvětlení plošky dS zmenší. 1. Typické hodnoty jasu některých světelných zdrojů Světelný zdroj Jas [cd/m2 ] Slunce 109 Wolframové vlákno při teplotě 700 107 Bílý papír při slunečním osvětlení 2,5 104 Zářivka 103 Plamen svíčky 103 Obloha při mírné oblačnosti 103 Měsíc 103 Obrazovka TVP 600 Bílý papír při měsíčním osvětlení 3. Podělením rovnice (1.2.Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 10 z obr. Podle něj svítivost izotropního rovinného plošného zdroje v každém jeho bodě klesá kosinem úhlu mezi směrem pozorování kolmicí ploše zdroje.SS  (1.7) Pro elementární světelný tok proto platí  cos.2, [2].9) který nazývá Lambertův zákon. Světelný tok  úměrný plošce S která pravoúhlým průmětem plošky S do roviny kolmé zkoumanému směru záření. 1.8) Dělením rovnice (1. 1. Ploška směru záření jeví jako ploška  cos. (1. Jednotkou jasu 2 mcd dříve označovaná nit [nt]. Jeden lux osvětlení, při kterém plochu 2 1mS dopadá rovnoměrně rozložený světelný tok lumen [lm].9) rovnicí (1. 1.4. Dokonale rozptylující plochy mají tedy stejný jas všech směrech. Vztah (1. Světelné zdroje, které září podle Lambertova zákona nazývají kosinové zářiče.8) elementárním prostorovým úhlem lze získat vztah  cos.7) lze získat vztah pro jas kosinového zářiče LLL S I S I n n          .2.4 Jas Jas plošného zdroje daném místě směru dán podílem svítivosti plošky zvoleném směru zdánlivé velikosti plošky. Plošný zdroj má jas 2 1 mcd jestliže jeho plocha 2 1m svítivost cd1 Jas vybraných světelných zdrojů je uveden tab.11) platí případě, kdy ploška osvětlená bodovým zdrojem, kolmá ose světelného kužele. 1