Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
8) elementárním prostorovým úhlem lze získat vztah
cos.n (1. Ploška směru záření jeví jako ploška
cos. obecném
případě platí
Tab. 1.7) lze získat vztah pro jas
kosinového zářiče
LLL
S
I
S
I
n
n
.2.9) rovnicí (1.
Jednotkou jasu 2
mcd dříve
označovaná nit [nt].2. Plošný zdroj
má jas 2
1 mcd jestliže jeho plocha
2
1m svítivost cd1 Jas
vybraných světelných zdrojů je
uveden tab. 1.11)
Jednotkou osvětlení lux [lx].4.7)
Pro elementární světelný tok proto platí
cos.
Světelné zdroje, které září podle Lambertova zákona nazývají kosinové zářiče.
1.10)
Z uvedeného vztahu vyplývá, jas
plošky nezávisí úhlu pod
nímž plocha zdroje pozorována. Pro jednotku osvětlení platí: 2
11 mlmlx .10-2
. Při šikmém dopadu pod úhlem dopadá stejný světelný tok plošku
cosdSdS tedy plošku větší, proto osvětlení plošky dS zmenší.9)
který nazývá Lambertův zákon.
Vztah (1. Podle něj svítivost izotropního rovinného plošného zdroje
v každém jeho bodě klesá kosinem úhlu mezi směrem pozorování kolmicí ploše zdroje. (1.5 Osvětlení
Dopadá-li světelný tok povrch předmětu, potom poměr elementární části d
světelného toku elementární části povrchu předmětu nazývá osvětlení nebo intenzita
osvětlení měřeném místě
dS
d
E
(1.nII (1.Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10
z obr.11) platí případě, kdy ploška osvětlená bodovým zdrojem, kolmá ose
světelného kužele.
Dokonale rozptylující plochy mají
tedy stejný jas všech směrech.2, [2]. Světelný tok úměrný plošce S která pravoúhlým průmětem plošky S
do roviny kolmé zkoumanému směru záření.8)
Dělením rovnice (1. Podělením rovnice (1. Typické hodnoty jasu některých světelných zdrojů
Světelný zdroj Jas [cd/m2
]
Slunce 109
Wolframové vlákno při teplotě 700 107
Bílý papír při slunečním osvětlení 2,5 104
Zářivka 103
Plamen svíčky 103
Obloha při mírné oblačnosti 103
Měsíc 103
Obrazovka TVP 600
Bílý papír při měsíčním osvětlení 3.
1. 1.SS (1. Jeden lux osvětlení, při kterém plochu 2
1mS dopadá
rovnoměrně rozložený světelný tok lumen [lm].4 Jas
Jas plošného zdroje daném místě směru dán podílem svítivosti plošky zvoleném
směru zdánlivé velikosti plošky.2
