Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
obecném
případě platí
Tab.5 Osvětlení
Dopadá-li světelný tok povrch předmětu, potom poměr elementární části d
světelného toku elementární části povrchu předmětu nazývá osvětlení nebo intenzita
osvětlení měřeném místě
dS
d
E
(1.10-2
.10)
Z uvedeného vztahu vyplývá, jas
plošky nezávisí úhlu pod
nímž plocha zdroje pozorována.nII (1. Pro jednotku osvětlení platí: 2
11 mlmlx .11)
Jednotkou osvětlení lux [lx].2.n (1. Při šikmém dopadu pod úhlem dopadá stejný světelný tok plošku
cosdSdS tedy plošku větší, proto osvětlení plošky dS zmenší.
1. Typické hodnoty jasu některých světelných zdrojů
Světelný zdroj Jas [cd/m2
]
Slunce 109
Wolframové vlákno při teplotě 700 107
Bílý papír při slunečním osvětlení 2,5 104
Zářivka 103
Plamen svíčky 103
Obloha při mírné oblačnosti 103
Měsíc 103
Obrazovka TVP 600
Bílý papír při měsíčním osvětlení 3. Podělením rovnice (1.2.Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10
z obr. Podle něj svítivost izotropního rovinného plošného zdroje
v každém jeho bodě klesá kosinem úhlu mezi směrem pozorování kolmicí ploše zdroje.SS (1.7)
Pro elementární světelný tok proto platí
cos.2, [2].9)
který nazývá Lambertův zákon. Světelný tok úměrný plošce S která pravoúhlým průmětem plošky S
do roviny kolmé zkoumanému směru záření. 1.8)
Dělením rovnice (1. 1. Ploška směru záření jeví jako ploška
cos. (1.
Jednotkou jasu 2
mcd dříve
označovaná nit [nt]. Jeden lux osvětlení, při kterém plochu 2
1mS dopadá
rovnoměrně rozložený světelný tok lumen [lm].9) rovnicí (1. 1.4.
Dokonale rozptylující plochy mají
tedy stejný jas všech směrech.
Vztah (1.
Světelné zdroje, které září podle Lambertova zákona nazývají kosinové zářiče.8) elementárním prostorovým úhlem lze získat vztah
cos.7) lze získat vztah pro jas
kosinového zářiče
LLL
S
I
S
I
n
n
.2.4 Jas
Jas plošného zdroje daném místě směru dán podílem svítivosti plošky zvoleném
směru zdánlivé velikosti plošky. Plošný zdroj
má jas 2
1 mcd jestliže jeho plocha
2
1m svítivost cd1 Jas
vybraných světelných zdrojů je
uveden tab.11) platí případě, kdy ploška osvětlená bodovým zdrojem, kolmá ose
světelného kužele.
1
