Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
n (1.2.nII (1.SS (1.9)
který nazývá Lambertův zákon.11) platí případě, kdy ploška osvětlená bodovým zdrojem, kolmá ose
světelného kužele. Typické hodnoty jasu některých světelných zdrojů
Světelný zdroj Jas [cd/m2
]
Slunce 109
Wolframové vlákno při teplotě 700 107
Bílý papír při slunečním osvětlení 2,5 104
Zářivka 103
Plamen svíčky 103
Obloha při mírné oblačnosti 103
Měsíc 103
Obrazovka TVP 600
Bílý papír při měsíčním osvětlení 3.2.
Dokonale rozptylující plochy mají
tedy stejný jas všech směrech.8) elementárním prostorovým úhlem lze získat vztah
cos. 1.8)
Dělením rovnice (1.Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
10
z obr. Podělením rovnice (1.9) rovnicí (1. Jeden lux osvětlení, při kterém plochu 2
1mS dopadá
rovnoměrně rozložený světelný tok lumen [lm]. Světelný tok úměrný plošce S která pravoúhlým průmětem plošky S
do roviny kolmé zkoumanému směru záření. 1.4 Jas
Jas plošného zdroje daném místě směru dán podílem svítivosti plošky zvoleném
směru zdánlivé velikosti plošky. Při šikmém dopadu pod úhlem dopadá stejný světelný tok plošku
cosdSdS tedy plošku větší, proto osvětlení plošky dS zmenší. Pro jednotku osvětlení platí: 2
11 mlmlx .10)
Z uvedeného vztahu vyplývá, jas
plošky nezávisí úhlu pod
nímž plocha zdroje pozorována. 1.
1.2, [2].
Jednotkou jasu 2
mcd dříve
označovaná nit [nt]. Ploška směru záření jeví jako ploška
cos.
1. Podle něj svítivost izotropního rovinného plošného zdroje
v každém jeho bodě klesá kosinem úhlu mezi směrem pozorování kolmicí ploše zdroje. (1.5 Osvětlení
Dopadá-li světelný tok povrch předmětu, potom poměr elementární části d
světelného toku elementární části povrchu předmětu nazývá osvětlení nebo intenzita
osvětlení měřeném místě
dS
d
E
(1. Plošný zdroj
má jas 2
1 mcd jestliže jeho plocha
2
1m svítivost cd1 Jas
vybraných světelných zdrojů je
uveden tab.
Vztah (1.4. obecném
případě platí
Tab.2.7)
Pro elementární světelný tok proto platí
cos.
Světelné zdroje, které září podle Lambertova zákona nazývají kosinové zářiče.11)
Jednotkou osvětlení lux [lx].10-2
.7) lze získat vztah pro jas
kosinového zářiče
LLL
S
I
S
I
n
n
