Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 8 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
3. Spektrální hustota zářivého toku je definována vztahem  vyjadřuje zářivý tok připadající jednotkový interval spektra. Citlivost oka není stejná u všech pozorovatelů navíc závisí i na okolních podmínkách.2. Křivka (červená) citlivost oka při denním (čípkovém, fotopickém) vidění, kdy jsou uvažovány běžné úrovně světla, zatímco křivka (modrá) vyjadřuje citlivost oka pro noční, přesněji pro soumrakové (tyčinkové, skotopické) vidění, kdy jsou úrovně světla velmi nízké.1 Poměrná světelná účinnost Jestliže oka pozorovatele dopadá zářivý tok konstantní spektrální hustotou celém oboru viditelného spektra, pozorovatel nevnímá všechny složky záření stejně silným zrakovým vjemem.Základní poznatky světle _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 8 1. Nejméně citlivé záření vlnovými délkami ležícími obou krajích viditelného spektra. 1. Lidské oko tedy není stejně citlivé všechny složky viditelného záření. Citlivější záření vlnovými délkami ležícími uprostřed viditelného spektra nejcitlivější je na záření vlnovou délkou 555 nm (žlutozelené světlo), které u pozorovatele vyvolá nejsilnější zrakový vjem. Zářivá energie vyzařovaná ze zdroje záření šíří všechny strany rychlostí světla Zářivá energie procházející nějakou plochou jednotku času nazývá zářivý tok touto plochou označuje Zářivý tok udává výkon přenášený zářením měří wattech.2. Pro výpočtové účely proto sestavila Mezinárodní komise pro osvětlování (MKO) křivku citlivosti lidského oka průměrného pozorovatele.3.2 Světelný tok Fyzikální veličinu zářivý tok jejíž jednotkou watt [W], lze pomocí PSÚ přepočítat na psychofyzikální veličinu světelný tok jehož jednotkou lumen [lm]. Při uvažování poměrné světelné účinnosti PSÚ jsou světelné veličiny považovány veličiny psychofyzikální neboli fotometrické, tj. Světelný tok tedy udává světelný výkon, který posuzován hlediska citlivosti lidského oka.3). Citlivost oka neboli poměrná světelná účinnost PSÚ pro jednobarevná záření různých vlnových délek, vyzařovaných se stejnou energií, nakreslena obr. 1. 1.2 Fotometrie Fotometrie věda, zabývající měřením vlastností světla. 1. Výpočet světelného toku  monochromatického záření vlnovou délkou jehož zářivý tok e se provádí podle vztahu Obr. 1. Poměrná světelná účinnost PSÚ neboli citlivost oka (1 denní vidění, noční vidění) . respektují vlastnosti lidského zraku průměrného pozorovatele (obvykle uvažována křivka obr