Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
Průchod světla různými dichroickými zrcadly
Na obr.2 nakreslen průchod bílého světla dvěma dichroickými zrcadly. Příkladem světelná signalizace křižovatkách. Jejich světelné záření přímo dráždí sítnici oka.2.
Zvláštní skupinu předmětů tvoří zrcadla, která odráží světelné záření podle známého
fyzikálního pravidla. Vlastnosti barevných filtrů jsou popsány charakteristikou
spektrální propustnosti nebo f .
Pro daný povrch předmětu danou vlnovou délku záření musí být součet koeficientů
spektrální propustnosti 1 spektrálního odrazu 1 spektrální pohltivosti 1 roven
jedné, [3].
.Základní poznatky světle
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
7
Sluneční světlo, světlo žárovky nebo světlo barevné televizní obrazovky, plazmové nebo
LC (Liquid Crystal), jsou přímé zdroje světla. Zbylé spektrální složky opět druhým
zrcadlem procházejí šíří směru původního bílého světla. Podle vlastností povrchu předmětu,
které lze vyjádřit charakteristikou spektrálního odrazu nebo f charakteristikou
spektrální pohltivosti nebo f vnímá pozorovatel určitou barvu předmětu
(koloritu). Zbylé spektrální složky prvním zrcadlem procházejí beze změny
směru dopadají druhé dichroické zrcadlo („červené“), které odrazí všechny spektrální
složky okolí červené, opět jako běžného zrcadla. Červený, oranžový a
zelený filtr propustí spektra bílého světla žárovek pouze úzkou oblast spektrálních složek,
odpovídající uvedeným barvám. dichroická zrcadla, která určité spektrální složky odrážejí
jako běžné zrcadlo ostatní složky propouštějí původním směru dopadajícího světelného
záření. Úhel odrazu světelného paprsku roven úhlu dopadu (měřeno kolmici
dopadu), přičemž odražený paprsek leží rovině dopadu. Část tohoto záření povrchem
předmětů pohlcena část záření odráží, nejčastěji rovnoměrně všech směrů (rozptýlený
odraz světla). Spektrum světelného záření tedy barvu světelného zdroje, můžeme měnit
pomocí barevných filtrů.
V závislosti spektrálním složení tohoto záření vnímá pozorovatel příslušnou barvu
(chromatičnost). 1. Při dopadu
bílého světla první dichroické zrcadlo („modré“) odrazí všechny spektrální složky okolí
modré, jako běžného zrcadla. Jestliže osvětlen bílým světlem například zralý banán, potom všechny spektrální
složky bílého světla jsou povrchem předmětu pohlceny kromě spektrálních složek žluté barvy,
které odráží pozorovatel vnímá banán žlutě. případě, kdy banán bude ozářen pouze
modrou barvou, bude tato povrchem banánu pohlcena pozorovatel bude vnímat banán jako
černý.
bílá
dichroické
zracadlo
„modré“
dichroické
zracadlo
„červené“
modrá
červená
kolmice
dopadu
kolmice
dopadu
Obr. Pro snímání barevného obrazu
televizní kamerou používají tzv. Předměty tak tvoří nepřímé zdroje světla. Pomocí dichroických zrcadel lze
tedy vybírat spektrální složky určitou šířkou pásma) viditelného spektra. 1.
Záření přímých zdrojů světla dopadá okolní předměty
