Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 32 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Základy televizního přenosu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ počtem řádků.4.4 Rozklad obrazu Snímání televizního obrazu možné provádět dvěma způsoby.4. 2. SNT 2. Poněvadž paprsek současně vychylován ve svislém směru, nevrátí původní místo, ale jeden řádek níže. 2. Místo jednoho celého snímku potom na televizní obrazovce zobrazí postupně dva půlsnímky, nejdříve lichý potom sudý. Snímání obrazu probíhá přesně podle obr. Nejhorší případ nastane při snímání tzv. tomto snímkovém (vertikálním) činném běhu paprsek pravém dolním rohu obrazu. Tyto synchronizační impulsy musí být přenášeny společně obrazovým signálem, aby přijímací straně mohl být obdobným způsobem vytvořen obraz televizní obrazovce. Při lineárním neprokládaném (progresivním) řádkování (obr.3) paprsek pohybuje stínítku zleva doprava konstantní rychlostí snímá obrazovou informaci.). Rozklad obrazu při neprokládaném řádkování Obr. Popsaným způsobem postupně sejmuta obrazová informace celého snímku. Vychylování paprsku obou směrech zajišťují rozkladové generátory (řádkový snímkový), které jsou řízeny řádkovými a snímkovými synchronizačními impulsy. 2. řádkový (horizontální) zpětný běh. Při prokládaném řádkování 2:1 jednoho snímku vytvoří dva půlsnímky lichý a sudý, jak zjednodušeně naznačeno obr. Tento děj nazývá řádkový (horizontální) činný běh. obou případech je elektronový paprsek snímací elektronce současně vychylován vodorovném svislém směru elektromagnetickým vychylovacím systémem postupně snímá obrazovou informaci snímací elektrody stínítku. 2. Každý bod obrazu byl však snímán periodou Obdobným způsobem vytvářel obraz vakuových televizních obrazovkách CRT (Cathode Ray Tube). Uvedený způsob rozkladu obrazu předpokládá, obsah obrazové informace obou půlsnímků, které jsou snímány čase postupně, liší jen nepatrně. 2. „rolety“, kdy snímán jeden řádek například bílý, další řádek například černý, což opakuje. Všechny časové relace u původního způsobu snímání obrazu vytváření obrazu televizní obrazovce, zůstaly zachovány dnešní době (doba trvání snímku, doba trvání řádku apod.2c, kdy čase Xtt jsou náběžnou hranou synchronizačního impulsu přesunuty elektrické náboje, úměrné obrazové informaci, příslušných registrů, ze kterých potom během doby postupně vysouvají. Obdobným způsobem vytváří obraz v moderních plazmových (Liquid Crystal) televizních obrazovkách. Potom je na televizní obrazovce zobrazováno jednu sekundu půlsnímků bílými řádky, 25 Obr. Odtud během snímkového (vertikálního) zpětného běhu, rychle vrací levého horního okraje obrazu a může začít snímání následujícího snímku. Po dosažení pravého okraje obrazu paprsek rychle vrací zpět k levému okraji vykonává tzv. Obraz snímán nespojitě, jak vodorovném, tak svislém směru. Rozklad obrazu při prokládaném řádkování _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 32 . Lichý půlsnímek tvořen lichými řádky obrazu, sudý půlsnímek zase sudými řádky obrazu. Snímání obrazu jednoho snímku trvalo celou dobu periody neprobíhalo tedy pouze čase jak symbolicky znázorněno obr.3. 2. SNT Xtt  SNT Dnes používaný způsob snímání obrazu využívá snímací prvky CCD (Charge Coupled Devices).2b