Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 32 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Poněvadž paprsek současně vychylován ve svislém směru, nevrátí původní místo, ale jeden řádek níže. tomto snímkovém (vertikálním) činném běhu paprsek pravém dolním rohu obrazu. SNT 2. Potom je na televizní obrazovce zobrazováno jednu sekundu půlsnímků bílými řádky, 25 Obr.3. Při lineárním neprokládaném (progresivním) řádkování (obr. Rozklad obrazu při prokládaném řádkování _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 32 . obou případech je elektronový paprsek snímací elektronce současně vychylován vodorovném svislém směru elektromagnetickým vychylovacím systémem postupně snímá obrazovou informaci snímací elektrody stínítku. 2.4 Rozklad obrazu Snímání televizního obrazu možné provádět dvěma způsoby. Po dosažení pravého okraje obrazu paprsek rychle vrací zpět k levému okraji vykonává tzv. „rolety“, kdy snímán jeden řádek například bílý, další řádek například černý, což opakuje. Lichý půlsnímek tvořen lichými řádky obrazu, sudý půlsnímek zase sudými řádky obrazu.3) paprsek pohybuje stínítku zleva doprava konstantní rychlostí snímá obrazovou informaci. 2. Tento děj nazývá řádkový (horizontální) činný běh. Obraz snímán nespojitě, jak vodorovném, tak svislém směru. Uvedený způsob rozkladu obrazu předpokládá, obsah obrazové informace obou půlsnímků, které jsou snímány čase postupně, liší jen nepatrně. SNT Xtt  SNT Dnes používaný způsob snímání obrazu využívá snímací prvky CCD (Charge Coupled Devices). Vychylování paprsku obou směrech zajišťují rozkladové generátory (řádkový snímkový), které jsou řízeny řádkovými a snímkovými synchronizačními impulsy. Při prokládaném řádkování 2:1 jednoho snímku vytvoří dva půlsnímky lichý a sudý, jak zjednodušeně naznačeno obr. Snímání obrazu probíhá přesně podle obr.2b. 2. Nejhorší případ nastane při snímání tzv.4. Rozklad obrazu při neprokládaném řádkování Obr. Odtud během snímkového (vertikálního) zpětného běhu, rychle vrací levého horního okraje obrazu a může začít snímání následujícího snímku. Všechny časové relace u původního způsobu snímání obrazu vytváření obrazu televizní obrazovce, zůstaly zachovány dnešní době (doba trvání snímku, doba trvání řádku apod. Snímání obrazu jednoho snímku trvalo celou dobu periody neprobíhalo tedy pouze čase jak symbolicky znázorněno obr. 2. 2. řádkový (horizontální) zpětný běh. Tyto synchronizační impulsy musí být přenášeny společně obrazovým signálem, aby přijímací straně mohl být obdobným způsobem vytvořen obraz televizní obrazovce. Každý bod obrazu byl však snímán periodou Obdobným způsobem vytvářel obraz vakuových televizních obrazovkách CRT (Cathode Ray Tube). Obdobným způsobem vytváří obraz v moderních plazmových (Liquid Crystal) televizních obrazovkách.2c, kdy čase Xtt jsou náběžnou hranou synchronizačního impulsu přesunuty elektrické náboje, úměrné obrazové informaci, příslušných registrů, ze kterých potom během doby postupně vysouvají. 2. Místo jednoho celého snímku potom na televizní obrazovce zobrazí postupně dva půlsnímky, nejdříve lichý potom sudý. Popsaným způsobem postupně sejmuta obrazová informace celého snímku.).Základy televizního přenosu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ počtem řádků.4