Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.
Rozklad obrazu při
prokládaném řádkování
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
32
.3) paprsek pohybuje stínítku zleva
doprava konstantní rychlostí snímá obrazovou informaci. Vychylování
paprsku obou směrech zajišťují rozkladové generátory
(řádkový snímkový), které jsou řízeny řádkovými a
snímkovými synchronizačními impulsy. Snímání obrazu jednoho snímku trvalo celou dobu periody neprobíhalo tedy
pouze čase jak symbolicky znázorněno obr. Snímání obrazu
probíhá přesně podle obr.
Tento děj nazývá řádkový (horizontální) činný běh.4. Poněvadž paprsek současně vychylován ve
svislém směru, nevrátí původní místo, ale jeden řádek
níže. Místo jednoho celého snímku potom na
televizní obrazovce zobrazí postupně dva půlsnímky, nejdříve lichý potom sudý. obou případech je
elektronový paprsek snímací elektronce současně vychylován vodorovném svislém směru
elektromagnetickým vychylovacím systémem postupně
snímá obrazovou informaci snímací elektrody stínítku.
Při prokládaném řádkování 2:1 jednoho snímku vytvoří dva půlsnímky lichý a
sudý, jak zjednodušeně naznačeno obr. 2. 2.4 Rozklad obrazu
Snímání televizního obrazu možné provádět dvěma způsoby. 2.4. Uvedený
způsob rozkladu obrazu předpokládá, obsah obrazové informace obou půlsnímků, které jsou
snímány čase postupně, liší jen nepatrně. Obraz snímán nespojitě, jak vodorovném, tak svislém směru. Rozklad obrazu při
neprokládaném řádkování
Obr.). Popsaným způsobem postupně sejmuta obrazová
informace celého snímku. 2. Obdobným způsobem vytváří obraz
v moderních plazmových (Liquid Crystal) televizních obrazovkách. Po
dosažení pravého okraje obrazu paprsek rychle vrací zpět
k levému okraji vykonává tzv.
SNT
2.2c, kdy čase Xtt jsou náběžnou hranou synchronizačního
impulsu přesunuty elektrické náboje, úměrné obrazové informaci, příslušných registrů, ze
kterých potom během doby postupně vysouvají. 2. Každý bod obrazu byl však
snímán periodou Obdobným způsobem vytvářel obraz vakuových televizních
obrazovkách CRT (Cathode Ray Tube).
SNT
Xtt
SNT
Dnes používaný způsob snímání obrazu využívá snímací prvky CCD (Charge Coupled
Devices). Všechny časové relace
u původního způsobu snímání obrazu vytváření obrazu televizní obrazovce, zůstaly
zachovány dnešní době (doba trvání snímku, doba trvání řádku apod. „rolety“,
kdy snímán jeden řádek například bílý, další řádek například černý, což opakuje.3.
Při lineárním neprokládaném (progresivním)
řádkování (obr. Nejhorší případ nastane při snímání tzv. řádkový (horizontální)
zpětný běh.2b. 2.Základy televizního přenosu
_____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________
počtem řádků. Odtud během snímkového (vertikálního)
zpětného běhu, rychle vrací levého horního okraje obrazu
a může začít snímání následujícího snímku. Tyto synchronizační
impulsy musí být přenášeny společně obrazovým signálem,
aby přijímací straně mohl být obdobným způsobem
vytvořen obraz televizní obrazovce. Potom je
na televizní obrazovce zobrazováno jednu sekundu půlsnímků bílými řádky, 25
Obr. tomto snímkovém
(vertikálním) činném běhu paprsek pravém dolním rohu
obrazu. Lichý půlsnímek tvořen lichými řádky
obrazu, sudý půlsnímek zase sudými řádky obrazu
