Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 31 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
postava hory), určí vzdálenost objektu od kamery apod. Informace jednotlivých řádků mohou být snímány spojitě (snímací elektronky, např. Postačí přenášet informace pouze snímků vzdálených sebe o určitý, pravidelně opakující časový interval. Obrazový tok funkcí rovinných souřadnic yx, obrazu času , které jsou daných intervalech spojité. Divák základě zkušeností doplňuje chybějící prostorové informace. Rozezná bližší vzdálenější předměty (např. Uvedený parametr různý podle televizní normy. Tuto závislost popisuje obrazový tok pomocí nezávisle proměnnýchxO ty, tyx Definiční obor této funkce znázorňuje obr.2. Při rozkladu obrazového toku tedy s výhodou využívá nedokonalosti lidského oka, konkrétně jeho setrvačnosti konečné rozlišovací schopnosti.3. 2.2.2c. Obraz byl vodorovném směru snímán spojitě, avšak svislém směru nespojitě určitým _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 31 .3 Rozklad obrazového toku V současných televizních přenosových soustavách přenášen signál obrazu, který je rovinným průmětem snímané scény.3. 2. každém těchto snímků postačí přenášet informace pouze omezeného množství obrazových bodů. Většina evropských norem používá 625 řádků USA Japonsku 525 řádků) snímku. V obrazu výškou šířkou jednotlivé body liší svým jasem barvou. Pro televizní přenos však není nutné přenášet všechny hodnoty obrazového toku. vidikon), jak ukazuje obr.Hz30fSN  Při uvažování průměrné rozlišovací schopnosti lidského oka (viz kapitola 1. Obrazový tok jeho rozklad Pro dosažení vjemu plynulého pohybu obrazu musí být přeneseno minimálně 25 snímků (viz kapitola 1.2), optimálního pozorovacího úhlu obrazovky pozorovací vzdálenosti rovné 6 násobku výšky obrazu, lze odvodit pro poměr stran obrazu 4:3, počet řádků snímku být v rozmezí 600 1200. Snímkový kmitočet kterým obraz snímán televizní kamerou rovněž zobrazován televizní obrazovce, jedním důležitých údajů každé televizní normy. 2.2a. Pro televizní normy používané v Evropě hodnotu (snímková perioda s1 SNf HzfSN 25 msTSN 40 USA Japonsku se používá .2b nebo diskrétně, kdy řádku přesně stanovený počet světlocitlivých elementů, jak nakresleno na obr. 10 14 Původní způsob snímání obrazu byl využíván snímacích elektronek, kterých byl snímací elektronový paprsek elektromagneticky vychylován vodorovném svislém směru.3, Ferry-Porterův zákon kritický kmitočet blikání).Základy televizního přenosu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 2.2. t Obr. 2