Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 31 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
2. Obrazový tok funkcí rovinných souřadnic yx, obrazu času , které jsou daných intervalech spojité.2c.3, Ferry-Porterův zákon kritický kmitočet blikání). postava hory), určí vzdálenost objektu od kamery apod.2. každém těchto snímků postačí přenášet informace pouze omezeného množství obrazových bodů. Většina evropských norem používá 625 řádků USA Japonsku 525 řádků) snímku. Obrazový tok jeho rozklad Pro dosažení vjemu plynulého pohybu obrazu musí být přeneseno minimálně 25 snímků (viz kapitola 1. Snímkový kmitočet kterým obraz snímán televizní kamerou rovněž zobrazován televizní obrazovce, jedním důležitých údajů každé televizní normy. Divák základě zkušeností doplňuje chybějící prostorové informace. Obraz byl vodorovném směru snímán spojitě, avšak svislém směru nespojitě určitým _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 31 .3. 2. Pro televizní normy používané v Evropě hodnotu (snímková perioda s1 SNf HzfSN 25 msTSN 40 USA Japonsku se používá .3 Rozklad obrazového toku V současných televizních přenosových soustavách přenášen signál obrazu, který je rovinným průmětem snímané scény.2.2b nebo diskrétně, kdy řádku přesně stanovený počet světlocitlivých elementů, jak nakresleno na obr. Informace jednotlivých řádků mohou být snímány spojitě (snímací elektronky, např. 2. Rozezná bližší vzdálenější předměty (např. t Obr. vidikon), jak ukazuje obr. Tuto závislost popisuje obrazový tok pomocí nezávisle proměnnýchxO ty, tyx Definiční obor této funkce znázorňuje obr.2a.Základy televizního přenosu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 2. V obrazu výškou šířkou jednotlivé body liší svým jasem barvou. 10 14 Původní způsob snímání obrazu byl využíván snímacích elektronek, kterých byl snímací elektronový paprsek elektromagneticky vychylován vodorovném svislém směru. Postačí přenášet informace pouze snímků vzdálených sebe o určitý, pravidelně opakující časový interval.Hz30fSN  Při uvažování průměrné rozlišovací schopnosti lidského oka (viz kapitola 1. 2.3. Uvedený parametr různý podle televizní normy.2), optimálního pozorovacího úhlu obrazovky pozorovací vzdálenosti rovné 6 násobku výšky obrazu, lze odvodit pro poměr stran obrazu 4:3, počet řádků snímku být v rozmezí 600 1200. 2. Pro televizní přenos však není nutné přenášet všechny hodnoty obrazového toku. Při rozkladu obrazového toku tedy s výhodou využívá nedokonalosti lidského oka, konkrétně jeho setrvačnosti konečné rozlišovací schopnosti