Základy televizní techniky I.

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Skripta „Základy televizní techniky“ jsou určena především studentům, kteří jsou zapsáni anavštěvují stejnojmenný volitelný předmět (se zkratkou BZTV) vyučovaný ve 3. ročníku v prezenčníformě studia, bakalářského studijního programu Elektrotechnika, elektronika, komunikační a řídicítechnika EEKR-B, na oborech Elektronika a sdělovací technika B-EST (volitelný oborový předmět) aTeleinformatika B-TLI (volitelný mimooborový předmět). Dále jsou určena studentům kombinovanéformy studia, bakalářského studijního programu EEKR-BK, oboru Elektronika a sdělovací technika BKEST.V neposlední řadě jsou určena i všem zájemcům o zajímavou a vysoce aktuální problematikutelevizní techniky.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL Stanislav Hanus

Strana 33 z 83

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
HzfS 60 Sf Při prokládaném řádkování dochází k nedokonalému zobrazení mírně šikmých čar oblouků (např. MHz5 . 2.4.5 Rozložení řádků půlsnímků U většiny evropských televizních norem snímek složen 625 řádků, které jsou při prokládaném řádkování rozděleny dvou půlsnímků, nichž každý obsahuje 312,5 řádku. MHz13f Při prokládaném řádkování, kdy se vytvoří jednoho snímku dva půlsnímky bude přenášeno celkem půlsnímků, nichž každý má 312,5 řádku, bude řádkový kmitočet Hz625155fR 31250 ,. 625  Obraz blikat nebude, protože bude zobrazováno půlsnímků sekundu.5. Potřebná šířka pásma přenosového kanálu pro takový signál (uvažována pouze harmonická) bude 0000001325031417 .). Půlsnímkový kmitočet evropských normách hodnotu (půlsnímková perioda s1 Sf HzfS 50 msTS 20 USA Japonsku Tyto rozdílné hodnoty souvisí rozdílnými kmitočty elektrických rozvodných sítí Evropě, USA a Japonsku, které počátcích televize využívaly synchronizaci obrazu. vodorovná čára tenisového hřiště, část kruhového oblouku normalizovaného obrazce apod. Sudý půlsnímek začíná uprostřed horního okraje obrazu končí v pravém dolním rohu obrazu. jednu sekundu bude třeba přenést period signálu. _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ 33 . téměř vodorovná bílá čára tenisového hřiště), protože její jednotlivé úseky jsou zobrazovány pouze kmitočtem . Jestliže rozlišovací schopnost vodorovném směru být stejná jako směru svislém, potom při poměru stran obrazu 4:3 musí být vodorovném směru rozlišitelných HzfR 25031  83434625 . Uvedené zkreslení lze vysvětlit pomocí obr. 2. Zkreslení při prokládaném řádkování 2.Hz25 Výhodou prokládaného řádkování odstranění blikání obrazu snížení požadované šířky pásma přenášeného signálu polovinu. Lichý půlsnímek začíná levém horním rohu obrazu končí uprostřed dolního okraje obrazu (tedy polovině řádku). důsledku toho dochází televizní obrazovce blikání čáry (např. bodů.Základy televizního přenosu _____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________ půlsnímků černými řádky divák vnímá blikání obrazu. Při dodržení stejné rozlišovací schopnosti obou směrech obrazu, bude pro přenos signálu potřeba poloviční šířka pásma, tedy 60005006 15417. Tím se zabrání blikání obrazu. vidět, skládá malých úseků, které jsou snímány postupně lichém sudém půlsnímku. Obr. Při neprokládaném řádkování, kdy přenáší 1 sekundu celkem snímků každý snímek obsahuje 625 řádků, bude celkový počet řádků přenesených jednu sekundu 2503162550 Řádkový kmitočet tedy bude . Jestliže budou střídat body například černý bílý, odpovídá obdélníkovému signálu, který bude mít jednom řádku celkem 417 period.5, kde horní části obrázku nakreslena původní snímaná čára pod je v detailu nakresleno, jak tato čára snímána při prokládaném řádkování. 2. Zjednodušený pohyb elektronového paprsku při prokládaném řádkování (při snímání zobrazování obrazu) patrný z obr. Srovnáním trajektorií paprsků při neprokládaném prokládaném řádkování vyplývá, pro prokládané řádkování musí být složitější synchronizační směs (lichý půlsnímek začíná současně začátkem řádku, zatímco sudý půlsnímek začíná polovině řádku). Prokládaným řádkováním vytvořen dvojnásobný počet půlsnímků, přičemž počet celých snímků zůstává nezměněn