Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
(A) katody elektronce
77
.
K
O br. Elektrody jsou skle
něné baňce. Kdybychom takové katody napá
jeli střídavým proudem, došlo kolísání teploty, tím kolísání
emisního proudu, obvodu zesilovačů projevovalo brumem.
K anodě doletí elektrony dostatečně velkou kinetickou energií. wolframu, molybdenu tantalu,
b) povlakové, tvořené wolframovým drátem thoriovým povlakem,
c) oxidové, povlakem oxidů alkalických zemin (lithium, sodik, draslík,
rubidium, cesium), barya stroncia. nohé
elektrony nepřekonají přitažlivou sílu katody vracejí ní.tedy malou tepelnou setrvačností. Anoda tvar válce obepíná katodu.
Elektronovým mrakem pronikne jen část elektronů, která dostatečně
urychlena poměrně vysokým anodovým napětím. 44. 44. Tyto elek
trony vytvářejí kolem katody hustý elektronový mrak, jehož náboj odpu
zuje další elektrony emitované katody brání jim průchodu anodě.
[Nepřímo žhavené katody žhaví zvláštním topným drátkem, izolova
ným vlastní katody.
Principiální uspořádání elektrod obr. atoda tvořena vláknem, němž nanesena emisní
vrstva. Výhodou těchto katod oddělení žhavicího obvo
du hlavního obvodu elektronek jednoduchost žhavicího obvodu při
zapojení žhaveni několika elektronek série.
Podle provedení druhu materiálu rozeznáváme katody
a) čistých kovů, např. Nevý
hodou menší účinnost, neboť tepelné ztráty jsou větší. Větší hmotnost vlastních
katod umožňuje žhavit střídavým proudem bez nebezpečí brumu