Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Zap ojení zářivky
1 startér doutnavkou,
2 řiv trubice,
i vrstva lum inoforu,
4 elektrody
Zapojení zářivky obr.
Mají tvar trubic zapojují série; délky trubice zapotřebí
napětí 500 1000 V. doutnavce startéru ale vznikne doutnavý výboj, kterým elektroda
z dvojkovu zahřeje prohne, obě elektrody spojí. Jsou výbojové zdroje studenými elektrodam plněné
vzácným plynem nízkým tlakem. tom se
používá startér, provedený nejčastěji jako doutnavkový. Doutnavka dvě elektrody, jedna
je pevná, druhá dvojkovu.
Ci
i
O 384. Zbarveni růžové, denní bílé; dosáhne volbou
vhodného luminoforu.
Zbarvení závislé náplni:
neón červené
hélium bíle oranžové
neón rtutí modré
neón argonem zelené. Připojí-li
se zářivka síť, nestačí napětí 220 zapálení výboje zářivkové tru
bici.
Zářivky dávají smíšené spektrum čárové rtuťových par spojité
z luminoforu.
Zářivky. Zastudena elektrody nedotýkají. Toto napěli ne
stačí zapáleni výboje při studených elektrodách, proto musí elektrody
před zapálením nažhavit potom zvýšeným napětím zapálit.
Připojují napětí 220 sérii tlumivkou. toho okamžiku
424
.Svíticí trubice. 384. zářivce připojen startér, který obsa
huje doutnavku (plněnou neonem). Jsou nízkotlaké svíticí trubice plněné rtuťovými parami,
v nichž ultrafialové záření výboje mění vrstvou lum inoforu viditelné
záření.
Hlavní náplní rtuť, usnadnění zapálení přidává argon