Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Ci
i
O 384.
Zářivky dávají smíšené spektrum čárové rtuťových par spojité
z luminoforu.
Mají tvar trubic zapojují série; délky trubice zapotřebí
napětí 500 1000 V.
Zářivky. Zbarveni růžové, denní bílé; dosáhne volbou
vhodného luminoforu. tom se
používá startér, provedený nejčastěji jako doutnavkový.
Zbarvení závislé náplni:
neón červené
hélium bíle oranžové
neón rtutí modré
neón argonem zelené. 384. Toto napěli ne
stačí zapáleni výboje při studených elektrodách, proto musí elektrody
před zapálením nažhavit potom zvýšeným napětím zapálit. Zap ojení zářivky
1 startér doutnavkou,
2 řiv trubice,
i vrstva lum inoforu,
4 elektrody
Zapojení zářivky obr. Jsou výbojové zdroje studenými elektrodam plněné
vzácným plynem nízkým tlakem. Jsou nízkotlaké svíticí trubice plněné rtuťovými parami,
v nichž ultrafialové záření výboje mění vrstvou lum inoforu viditelné
záření.Svíticí trubice. zářivce připojen startér, který obsa
huje doutnavku (plněnou neonem).
Hlavní náplní rtuť, usnadnění zapálení přidává argon. Připojí-li
se zářivka síť, nestačí napětí 220 zapálení výboje zářivkové tru
bici. Zastudena elektrody nedotýkají. doutnavce startéru ale vznikne doutnavý výboj, kterým elektroda
z dvojkovu zahřeje prohne, obě elektrody spojí. Doutnavka dvě elektrody, jedna
je pevná, druhá dvojkovu. toho okamžiku
424
.
Připojují napětí 220 sérii tlumivkou