Základy elektrotechniky II.

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Ladislav Voženílek, František Lstibůrek

Strana 421 z 456

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
výbojových zdrojů (se rtuťovou náplní) mění lum inofor ultrafialové záření viditelné záření. rtuťových výbojek získá požadované zabarvení světla povlakem vnitřních stěn trubic baněk látkami zvanými luminofory.7. je Jsou světelné zdroje, nichž světlo vzniká při elektrickém výboji v ionizovaných plynech nebo kovových parách nebo jejich směsi.1. Luminofor látka, která po ozáření luminiskuje, tj. vybudí). tlumivka nebo rozptylový transformátor). Před- řadníkem může být rezistor (např. valenční elektrony některých atom pohybují plynu volně, nezávisle jádru atomu. neónové, rtuťové sodíkové výbojky); — elektrodami žhavenými celou dobu svícení; výboj nesamo­ statný, sám bez žhaveni elektrod neudrží (některé nízkonapěťové vý­ bojky); — žhavenými elektrodam jen pro zapálení výboje; výboj sam o­ statný; žhaví pouze při zapálení (zářivky); b) podle náplně — plyn; dusík, oxid uhličitý, vzácné plyny (neón, hélium, argon, kryp­ ton); — kovové páry; rtuť sodík. Přebytečnou energii přitom uvolní podobě záření (atomy tzv. 423 . U moderních výbojek používá především rtuť sodik. žárovkové vlákno zapojené série s výbojkou) nebo cívka (např. Záření, které přitom vzniká, má určitou vlnovou délku, charakteristickou pro danou náplň.4. této hladině ale elektron nemůže trvale udržet vrací původní hladinu. Jakýkoliv horký plyn ionizovaný, tj.2. Rozdělení výbojových zdrojů: a) podle elektrod — studenými elektrodam výboj nich samostatný, neboť při něm ionizuje prostředí, takže zapálení sám udrží (např. Jako luminofor nyní používá ortofosforečnan stroncia zinku. Typickou vlastností výboje plynuje záporná odporová charakteristika výboje (odpor výboje klesá rostoucím proudem). Ionizovaný plyn tedy obsahuje nosiče elektrického náboje elektrony ionty stává se elektriqky vodivým. Narazí-li volný elektron, urychlený elektrickém poli, tom plynu, přeskočí jeho valenční elektron vyšší energetickou hladinu, zakázaného pásma. Proto nemůžeme vý­ bojové zdroje připojovat siť přímo, ale jen sérii předřadníkem. vydává zářivou energii vyšších vlnových délkách, než záření, které přijala