Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
iF, který zlepšuje
zapalovací podmínky omezuje rušení rozhlasu. Paralelně dout-
navce připojen kondenzátor kapacitou 0,005 (.
Energetický rozbor zářivky bez luminoforu takovýto:
viditelné záření výboje 0/
/o
ultrafialové 250 0/'l/f>j1
\ %
ultrafialové 185 \/OJi
teplo elektrodách /'l
M
!• 38%
teplo výboji %jI
100%
Z 60% ultrafialového záření jedna třetina (tj.
Účiník zářivky předřazenou tlumivkou menší než 0,5 kompenzuje
se hodnotu 0,95 kondenzátorom C2. Při rozpojení elektrod vznikne obvodu přepětí (vypíná obvod
s indukčností).
N viditelné záření tedy připadá záření, teplo %. Náplň zářivkové trubice ionizuje. Jsou výbojové zdroje rtuťovými parami. Baňka tvar elipsoidu naplněna
směsí argonu dusíku.
M ěrný světelný výkon zářivky 1
Rtuiové výbojky. 385. 20%) mění lumino
foru viditelné zářeni, zbytek přemění teplo. Protože napětí zářivce menší než napětí
na výboji doutnavky startéru, doutnavka již nezapálí.
Provedení patrné obr.
Na povrchu trubice někdy bývá vodivý bronzový proužek, který pro
tažen téměř elektrodám.prochází elektrodam zářivky velký proud (až větší, než jmenovitý
proud zářivky) elektrody zářivky rozžhaví teplotu, při které dochází
k emisi (800 °C).
K apacita kondenzátoru zářivky jmenovitým příkonem
40 —4,5 uF,
120 (xF. zářivce zapálí výboj. baňce křemenný hořák hlavními elektro
425
. Napětí, které přitom indukuje vinutí tlumivky (ko
lem 500 V), sčítá napětím sítě součet obou napětí objeví elek
trodách zářivky. Jakmile zářivkou začne prochá
zet proud, rozdělí síťové napěti mezi zářivkou (100 120 tlu
mivkou (160 180 V).
Elektroda dvojkovu vychladnutí opět napřímí elektrody roz
pojí. Mezitím ale dout-
navce ochlazují elektrody, neboť již nejsou zahřívány doutnavým výbojem. Mezi jeho konci elektrodami prochází kapa
citní proud, který- pom áhá ionizovat prostor elektrod
