Základy elektrotechniky II.

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Ladislav Voženílek, František Lstibůrek

Strana 417 z 456

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
takovém případě plochu dopadá světelný tok jeden lumen. Platí dí> E (Ix; lm, (35) dS Jednotkou osvětlení lux (lx). Zdroj světla, který všech směrech svítivost jedna kandela, dává světelný tok 4tclm. 419 . M ěrný výkon světelného zdroje podíl vyzařovaného světelného toku a příkonu světelného zdroje (p r (lm lm, (36) Jednotkou měrného výkonu světelného zdroje lumen watt. Platí d<P I (cd; lm, sr) (34) dři kde prostorový úhel steradiánech.Jednotkou svetelného toku lumen (Im). svítivost černého tělesa svítí­ cího kolm směrem povrchu, jehož velikost 1/600 000 při teplotě tuhnutí platiny 042 K). steradián (sr) prostorový úhel, který kulové ploše vytíná plochu rovnou čtverci poloměru. světelný tok vyzařovaný do prostorového úhlu jednoho steradiánu bodového zdroje, jehož sví­ tivost všech směrech jedna kandela. Jinými slovy osvětlení kleslo druhou mocninou vzdálenosti (obr. Jednotkou svítivosti kandela (cd). Proto svítidel kreslíme čáru svítivosti, která zobrazuje rozdělení svítivosti prostoru. 382). Osvětlení získáme zdroje, který má svítivost jedna kandela směru plochy vzdálené sto­ jící tak, aby světlo dopadalo kolmo. lm) na plochu čtyřikrát větší osvětlení zmenší jednu čtvrtinu. Intenzita osvětleni plochy (zkráceně osvětlení) podíl světelného toku, který dopadá na-určitou plochu, velikost této plochy.) Svítivost jednoho zdroje může být každém směru jiná. Svítivost podíl světelného toku vyzářeného zdrojem některém sm ěru nekonečně malého prostorového úhlu velikosti tohoto úhlu. (Poznám ka. Prostorový úhel kulové plochy 4ti sr. Jestliže rozměry plochy zdvojnásobíme a plochu odsuneme vzdálenosti dopadne týž světelný tok (tj