Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Procentní rozložení denního světla barev
ných pásem spektra uvedeno tab. Všechny složky viditelného zářeni jsou zastoupeny slu
nečním světle.
Některé zdroje světla mají spektrum němž barevná pásma spolu
nesplývají.
7. Takové spektrum nazýváme nespojité pásové. Elektromagnetické vlnění užším
smyslu radiotechnické vlnění, které větší vlnové délky než světlo.
418
.
Sled barev slunečního spektra nejkratších vlnových délek nej
delším takovýto: fialová, modrá, zelená, žlutá, oranžová červená. Ještě kratší vlnové délky mají Roentgeonovo záření, radioaktivní
záření kosmické záření.Spektrum.
Základní jednotkou světelné techniky jednotka svítivosti. Všechny ostatní jednotky světelné techniky
z byly odvozeny. Světel
ný tok jako fotometrická veličina analogický pojm zářivý tok jako fy
zikální veličina.2. Jeho rozkladem získáme spektrum, něm jednotlivá barev
ná pásm splývají souvislý mnohobarevný pruh. 29. Vlnová délka tohoto
zářeni, zvaného také sdělovací záření, jednoho milimetru ně
kolik kilometrů. Říkáme, sluneční
světlo spojité spektrum. jiných se
místo pásem objevují dokonce jen čáry; tehdy hovořím spektru čá
rovém. Hodnocení norm álním lidským zrakem bylo mezinárod
ně dohodnulo podle spektrální citlivosti zraku při čipkovém vidění.
Světelný tok <1>je výkon záření určitého zdroje zhodnocený norm álním
lidským zrakem. Pojem svítivost ale založen pojm světelný tok,
a proto nutné nejprve definovat světelný tok teprve potom svítivost. lič y
Umělým světelným zdrojem zdroj záření určený pro přeměnu některé
energie světlo. straně kratších vlnových
délek, ultrafialové záření (nadflalové), které účinky chemické, biolo
gické aj. ůžeme přijímat rádiovým přijímačem, naladěným jistou vlno
vou délku, přeměnit zvuk ten vnímal sluchem.
Nepůsobí zrakový vjem nemůžeme vnímat ani jiným lidským smys
lem. Její ve
likost byla stanovena fyzikálně.
Jednotlivé druhy elektrom agnetického vlnění sebe liší nejen svými
vlnovými délkami, ale svými účinky. druhé straně viditelného záření, tj.1. Mezi světlem sdělovacím záření jsou pásma infračerve
ného (podčerveného) tepelného záření, jejichž zdrojem každé horké
těleso
