Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Mezi světlem sdělovacím záření jsou pásma infračerve
ného (podčerveného) tepelného záření, jejichž zdrojem každé horké
těleso.
Nepůsobí zrakový vjem nemůžeme vnímat ani jiným lidským smys
lem.
7. Elektromagnetické vlnění užším
smyslu radiotechnické vlnění, které větší vlnové délky než světlo.Spektrum. Hodnocení norm álním lidským zrakem bylo mezinárod
ně dohodnulo podle spektrální citlivosti zraku při čipkovém vidění. Všechny složky viditelného zářeni jsou zastoupeny slu
nečním světle. Vlnová délka tohoto
zářeni, zvaného také sdělovací záření, jednoho milimetru ně
kolik kilometrů. Takové spektrum nazýváme nespojité pásové. lič y
Umělým světelným zdrojem zdroj záření určený pro přeměnu některé
energie světlo.2. Procentní rozložení denního světla barev
ných pásem spektra uvedeno tab. ůžeme přijímat rádiovým přijímačem, naladěným jistou vlno
vou délku, přeměnit zvuk ten vnímal sluchem. Říkáme, sluneční
světlo spojité spektrum.
Sled barev slunečního spektra nejkratších vlnových délek nej
delším takovýto: fialová, modrá, zelená, žlutá, oranžová červená. Její ve
likost byla stanovena fyzikálně. Pojem svítivost ale založen pojm světelný tok,
a proto nutné nejprve definovat světelný tok teprve potom svítivost.
Světelný tok <1>je výkon záření určitého zdroje zhodnocený norm álním
lidským zrakem. jiných se
místo pásem objevují dokonce jen čáry; tehdy hovořím spektru čá
rovém.
Některé zdroje světla mají spektrum němž barevná pásma spolu
nesplývají.1. Jeho rozkladem získáme spektrum, něm jednotlivá barev
ná pásm splývají souvislý mnohobarevný pruh.
418
. druhé straně viditelného záření, tj.
Základní jednotkou světelné techniky jednotka svítivosti.
Jednotlivé druhy elektrom agnetického vlnění sebe liší nejen svými
vlnovými délkami, ale svými účinky. straně kratších vlnových
délek, ultrafialové záření (nadflalové), které účinky chemické, biolo
gické aj. Všechny ostatní jednotky světelné techniky
z byly odvozeny. 29. Ještě kratší vlnové délky mají Roentgeonovo záření, radioaktivní
záření kosmické záření. Světel
ný tok jako fotometrická veličina analogický pojm zářivý tok jako fy
zikální veličina