Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
Její ve
likost byla stanovena fyzikálně. Elektromagnetické vlnění užším
smyslu radiotechnické vlnění, které větší vlnové délky než světlo. lič y
Umělým světelným zdrojem zdroj záření určený pro přeměnu některé
energie světlo. Všechny ostatní jednotky světelné techniky
z byly odvozeny.
Některé zdroje světla mají spektrum němž barevná pásma spolu
nesplývají.
Světelný tok <1>je výkon záření určitého zdroje zhodnocený norm álním
lidským zrakem. jiných se
místo pásem objevují dokonce jen čáry; tehdy hovořím spektru čá
rovém. Ještě kratší vlnové délky mají Roentgeonovo záření, radioaktivní
záření kosmické záření. straně kratších vlnových
délek, ultrafialové záření (nadflalové), které účinky chemické, biolo
gické aj. Takové spektrum nazýváme nespojité pásové. Vlnová délka tohoto
zářeni, zvaného také sdělovací záření, jednoho milimetru ně
kolik kilometrů.2.1. Procentní rozložení denního světla barev
ných pásem spektra uvedeno tab.
Sled barev slunečního spektra nejkratších vlnových délek nej
delším takovýto: fialová, modrá, zelená, žlutá, oranžová červená. Hodnocení norm álním lidským zrakem bylo mezinárod
ně dohodnulo podle spektrální citlivosti zraku při čipkovém vidění. Světel
ný tok jako fotometrická veličina analogický pojm zářivý tok jako fy
zikální veličina. ůžeme přijímat rádiovým přijímačem, naladěným jistou vlno
vou délku, přeměnit zvuk ten vnímal sluchem.
7. Říkáme, sluneční
světlo spojité spektrum.
Základní jednotkou světelné techniky jednotka svítivosti. Pojem svítivost ale založen pojm světelný tok,
a proto nutné nejprve definovat světelný tok teprve potom svítivost.
418
. 29. druhé straně viditelného záření, tj.
Nepůsobí zrakový vjem nemůžeme vnímat ani jiným lidským smys
lem.Spektrum. Všechny složky viditelného zářeni jsou zastoupeny slu
nečním světle. Mezi světlem sdělovacím záření jsou pásma infračerve
ného (podčerveného) tepelného záření, jejichž zdrojem každé horké
těleso. Jeho rozkladem získáme spektrum, něm jednotlivá barev
ná pásm splývají souvislý mnohobarevný pruh.
Jednotlivé druhy elektrom agnetického vlnění sebe liší nejen svými
vlnovými délkami, ale svými účinky
