Učebnice seznamuje nejdříve se základy kreslení elektrotechnických schémat a dále probírá fyzikální základy elektrotechniky, vlastnosti a charakteristiky elektrických přístrojů a strojů a vysvětluje výrobu a rozvod elektrické energie včetně jejího využití v oblasti elektrické trakce, tepelné techniky a osvětlování. Je určena žákům 2. a 3. ročníků elektrotechnických učebních a studijních oborů středních odborných učilišť.
3. tric tla
Zdroje elektrického světla rozeznáváme
žárové (teplotní),
výbojkové.
Emisní fotonky vyžadují vnější napájecí zdroj. Intenzita osvětleni plochy.1. Jeho hodnota byla 680 _1.
7.
O br. mechanického
ekvivalentu světla) bychom dosáhli, kdyby všechna energie vyzářila při
vlnové délce 555 nm, kdy zrak při čípkovém vidění (fotopickém vidění)
nejcitlivější.Největšiho teoreticky dosažitelného měrného výkonu (tzv.1.4. Podstatou jejich činnosti vznik napětí při osvětlení polovodiče. Osvětlením mění odpor
fotonky. Vzhledem adaptační schopnosti nemůže oko měřit
přím velikost rozdílů světla, ale může přesně posoudit rovnost svítivosti
dvou sousedních ploch pozorovaných současně.
P osvětleni ocninou vzdálenosti
7. 382.
420
. tla
Měření světla provádí pomocí přístrojů bud vizuálně, nebo fyzikál
ními metodami. fyzikálních měřicích přístrojích jsou
nejčastěji používaným přijímačem hradlové fotodiody emisní fotonky.
Při vizuálním měření porovnávají hodnoty světelných veličin dvou
sousedních ploch.
Hradlové selenové křemíkové fotodiody nevyžadují vnější napájecí
zdroj.
Fyzikální měřeni, při němž lidské oko jako přijímač nahrazeno fyzi
kálními snímači, výhodné zejména pro technické měření, používá se
však pro laboratorní měření
