V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.
Pro splnění uvedených podmínek tedy nutno výkon kogenerační
jednotky vhodně dimenzovat vztahu průběhu denního ročního diagramu odběru elektřiny a
tepla ceně, kterou lze vyrobenou elektřinu teplo zhodnotit. Povinnost provozovatelů těchto soustav vykupovat
elektřinu kogeneračních zdrojů dána legislativou, proto případné problémy při uplatňování
elektrické energie mohou být způsobeny pouze technickými problémy, především vzdáleností
výrobny nejbliţšího vedení dostatečnou přenosovou kapacitou.
Problémem obvykle nebývá uplatnění elektrické energie. uplatnění elektřiny a
vyrobeného tepla. Kogenerační jednotky nacházejí uplatnění zejména
v:
- podnicích, které mají velkou spotřebou technologického tepla (ať páře nebo teplé
vodě)
- větších objektech výraznou celoroční spotřebou tepla (např. Např. Tato hodnota pohybuje v
rozmezí cca 000 Kč/kWe obecně klesá rostoucím instalovaným výkonem (bez
stavebních nákladů nákladů vyvedení elektrického tepelného výkonu jednotky).
.22
instalovat pouze kog. energie měrná
investiční náročnost instalovaného elektrického výkonu (Kč/kWe). pro prvních tisíc hodin provozu kogenerační
jednotky plynovým motorem tato poloţka pohybuje dle jejího výrobce rozsahu 0,16 aţ
0,23 Kč/kWh. Nejniţší
investiční náročnost parních kogenerací nejvyšší paroplynových jednotek. Teplo rozdíl elektrické
energie hůře přepravuje velké vzdálenosti velmi nákladná případná výstavba dálkových
teplovodů.
1.
Vhodným ukazatelem investiční náročnosti kombinované výroby tepla el. Tento faktor obvykle stává
limitujícím pro velikost instalovaného zdroje. spotřebovává buď přímo místě
výroby (např. jednotku spalovací turbínou nebo jednotku paroplynovou jen s
vysokými instalovanými výkony (řádově desítky MW). Toto hlavní omezení vyuţití kogeneračních zdrojů lokality, které mají
dostatečný potenciál pro vyuţití tepla produkce jednotky. hotely, nemocnice, bazény
atd.
Poněkud komplikovanější situace vyuţití tepla KVET.
Druhým ukazatelem provozní náročnost jednotky vztaţená sumárně kWh vyrobené
elektrické energie (Kč/kWh). praktické zejména ekonomické stránky však uplatnění kogeneračních
jednotek závisí především odbytu jednotlivých produktů výroby, tzn.)
- hustě obydlených oblastech, kde vyuţíván systém centrálního zásobování tepla (SCZT)
Někdy také nutné výstavbou kogeneračního zdroje vybudovat příslušnou technologii, budovu
nebo systém centrálního zásobování teplem, který vyrobené teplo vyuţije.
Rozhodnutí instalaci kogenerační jednotky musí předcházet pečlivý ekonomický rozbor jejího
provozu jednotku třeba provozovat tak, aby kromě vyrobené elektřiny bylo maximálně
vyuţito vyrobené teplo. výrobě podniku, který vlastní svou podnikovou kogenerační jednotku), nebo
v rámci soustavy distribuční přenosové.6 Možnosti uplatnění KJ
Z technického hlediska moţné kogenerační jednotku uplatnit jakékoli výrobně elektrické
energie tepla
