V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.
pro prvních tisíc hodin provozu kogenerační
jednotky plynovým motorem tato poloţka pohybuje dle jejího výrobce rozsahu 0,16 aţ
0,23 Kč/kWh. Např. výrobě podniku, který vlastní svou podnikovou kogenerační jednotku), nebo
v rámci soustavy distribuční přenosové.)
- hustě obydlených oblastech, kde vyuţíván systém centrálního zásobování tepla (SCZT)
Někdy také nutné výstavbou kogeneračního zdroje vybudovat příslušnou technologii, budovu
nebo systém centrálního zásobování teplem, který vyrobené teplo vyuţije. praktické zejména ekonomické stránky však uplatnění kogeneračních
jednotek závisí především odbytu jednotlivých produktů výroby, tzn. Toto hlavní omezení vyuţití kogeneračních zdrojů lokality, které mají
dostatečný potenciál pro vyuţití tepla produkce jednotky.
. spotřebovává buď přímo místě
výroby (např.6 Možnosti uplatnění KJ
Z technického hlediska moţné kogenerační jednotku uplatnit jakékoli výrobně elektrické
energie tepla. Teplo rozdíl elektrické
energie hůře přepravuje velké vzdálenosti velmi nákladná případná výstavba dálkových
teplovodů. Tento faktor obvykle stává
limitujícím pro velikost instalovaného zdroje. jednotku spalovací turbínou nebo jednotku paroplynovou jen s
vysokými instalovanými výkony (řádově desítky MW).
Rozhodnutí instalaci kogenerační jednotky musí předcházet pečlivý ekonomický rozbor jejího
provozu jednotku třeba provozovat tak, aby kromě vyrobené elektřiny bylo maximálně
vyuţito vyrobené teplo. Kogenerační jednotky nacházejí uplatnění zejména
v:
- podnicích, které mají velkou spotřebou technologického tepla (ať páře nebo teplé
vodě)
- větších objektech výraznou celoroční spotřebou tepla (např. Tato hodnota pohybuje v
rozmezí cca 000 Kč/kWe obecně klesá rostoucím instalovaným výkonem (bez
stavebních nákladů nákladů vyvedení elektrického tepelného výkonu jednotky).
1. Povinnost provozovatelů těchto soustav vykupovat
elektřinu kogeneračních zdrojů dána legislativou, proto případné problémy při uplatňování
elektrické energie mohou být způsobeny pouze technickými problémy, především vzdáleností
výrobny nejbliţšího vedení dostatečnou přenosovou kapacitou. hotely, nemocnice, bazény
atd. Nejniţší
investiční náročnost parních kogenerací nejvyšší paroplynových jednotek.
Problémem obvykle nebývá uplatnění elektrické energie.
Poněkud komplikovanější situace vyuţití tepla KVET.
Vhodným ukazatelem investiční náročnosti kombinované výroby tepla el.
Druhým ukazatelem provozní náročnost jednotky vztaţená sumárně kWh vyrobené
elektrické energie (Kč/kWh).22
instalovat pouze kog. uplatnění elektřiny a
vyrobeného tepla. Pro splnění uvedených podmínek tedy nutno výkon kogenerační
jednotky vhodně dimenzovat vztahu průběhu denního ročního diagramu odběru elektřiny a
tepla ceně, kterou lze vyrobenou elektřinu teplo zhodnotit. energie měrná
investiční náročnost instalovaného elektrického výkonu (Kč/kWe)
