V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.
4.
1. kombinované výrobě
elektrické energie, tepla chladu.5 ZÁSADY PRO DIMENZOVÁNÍ POTENCIÁLNÍ
UŽIVATELÉ ZAŘÍZENÍ PRO KOMBINOVANOU VÝROBU
Pokud rozhodujeme typu instalovaném výkonu kogenerační jednotky, musíme brát v
úvahu všechna uvedená kritéria přihlédnutím podmínkám subjektu, něhoţ být
instalována:
- denní roční harmonogram spotřeby tepla elektrické energie komunálních zdrojů jen
tepla, elektrické energie bude dodávána sítě)
- druh poţadovaného teplonosného media
- dostupnost jednotlivých paliv
- stávající instalovaný výkon kotlů jejich teplotní tlakové parametry
V případě, daného subjektu teplo dodáváno parních kotlů vyšším tlaku teplotě
spalujících levné palivo (uhlí, těţký topný olej) přes redukční stanici při instalaci parní
kogenerace (paralelně redukční stanici) zajištěna relativně dobrá návratnost investičních
prostředků.4.4 Ekologický způsob výroby
Při pouţití kogeneračního způsobu výroby elektřiny tepla ušetří cca 40% paliva. trigeneraci, tzn. průmyslových závodech kde odběr tepla vázán dodávku páry moţno
.4.
1.5 Energie pro případ nouze
Kogenerační jednotky synchronním generátorem pouţívají často také jako nouzové zdroje
elektrické energie místech její nepřetrţité potřeby. Poté můţeme hovořit tzv. Z
ekologického hlediska zatěţuje kogenerace totéţ procento méně ţivotní prostředí.
Naopak kogenerační jednotky spalovacími motory podstatně vyšší výrobou el. Teplo, které vzniká v
kogenerační jednotce, vyuţito vytápění budov, přípravě teplé uţitkové vody nebo také k
přípravě technologického tepla.4.6 Výroba chladu
Pomocí absorpčního výměníku lze vyrobené teplo vyuţít výrobě chladu pro technologické
účely nebo klimatizaci.21
1.2 Úspora nákladů nákup energie
Uţivatel získá přibliţně dvojnásobné mnoţství energie stejného mnoţství paliva, níţ část
můţe být prodáno, tím opět dojde sniţování vlastních nákladů.
1. energie vůči
teplu moţno instalovat jen těch případech kdy moţno vyuţít vyrobené teplo formě teplé
(90/70 °C) nebo horké vody (110/85 °C) daný subjekt plynofikován dostatečnou kapacitou
dodávky plynu.4.
1. Tímto způsobem lze vyuţívat letních měsících ke
klimatizování budov buď absorpčním nebo kompresorovým způsobem.
1.3 Minimalizace nákladů rozvod energie
Teplo elektrická energie navíc vznikají místě své spotřeby, proto odpadají náklady rozvod
energie ztráty, které jsou způsobené tímto dálkovým rozvodem
