VYUŽITÍ KOGENERACE V RODINNÝCH DOMECH

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

V první části bakalářské práce je zpracován obecný pohled na problematiku kogenerace - společné výroby tepla a elektrické energie. Kromě technických a ekonomických aspektů jsou také zmíněny základní druhy provozu kogeneračních jednotek, dále pak podmínky instalace v rodinném domě a legislativní úkony spojené s provozem. V další části jsou popsány technické parametry zvolené jednotky - TEDOM T7. Následně jsou v práci provedeny výpočty energetických potřeb rodinného domu. Provedena je i ekonomická kalkulace objektu s porovnáním s jinými zdroji tepla.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Radek Putzai

Strana 23 z 58

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
moţné budovat více kogeneračních jednotek zapojených paralelně spínaných dle potřeby.7 Legislativní podpora kogenerace Výše uvedené výhody pouţití kogenerace, především vyšší vyuţití primárních zdrojů tím spojené sníţení emisí škodlivin, vedly zavedení legislativních opatření, která mají podporovat výstavbu nových zdrojů vyuţívání KVET maximálně moţném celoevropském měřítku. Topné systémy objektech rozvody CZT systémech jsou dimenzovány tzv. Obr. 1-7 Rozložení výkonu [15] Vhodnou variantou, která vyuţívá produkce tepla KVET, jeho spotřeba letních měsících ke chlazení objektu. Proto jsou v odvětví teplárenství navrhovány zdroje KVET takovým způsobem, aby pokryly základní potřeby tepla. Konstantní tedy více méně pouze potřeba tepla na přípravu teplé uţitkové vody, která však tvoří pouze 20-30% celoroční spotřeby tepla v objektech, které jsou určeny bydlení. Jeho uplatnění najdeme především administrativním, ubytovacích, nemocničních a sociálních objektech. Vyuţití akumulace tepla zásobníku s provozem jednotky době nejvýhodnějších tarifů výkupu vyrobené elektrické energie další alternativou.23 Jedním dalších problémů uplatněním tepla KVET jeho sezónní potřeba případě jeho vyuţití pro vytápění objektů. Pro špičkové výkony, které jsou potřeba několik dní roce, budují tzv. . Investičně však výrazně náročnější porovnání klasickým kompresorovým chlazením (klimatizací). Tento reţim nazýváme trigenerací kogenerační jednotka vedle výroby elektrické energie dodávky tepla vytápění objektu slouţí výrobě tepla pro chlazení objektu). Tyto teploty jsou však aktuální pouze „pár“ dní roce ostatní dobu topné sezóny samozřejmě mimo jsou potřeby tepla výrazně niţší. špičkové kotle, které pracují prostém topném reţimu. výpočtovou teplotu, která dle oblastí pohybuje rozpětí -12o C -20o C. ohledem investiční náročnosti kogeneračních zdrojů jsou navrhovány tak, aby byly provozu největší část roku, ideálně celý rok. 1