Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 30 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Rovněž byla otestována instalace obou překladačů na stejný systém, taktéž bez problému. Hlavním cílem seznámení studentů problematikou předávaní informací systémech RTOS. Vzorový projekt touto aplikací součástí elektronické přílohy. Všechny běžely správně. Část souboru makefile vybírající překladač je uvedena zde: # YAGARTO Tools CC=arm-none-eabi-gcc #kompiler YAGARTO OBJCOPY=arm-none-eabi-objcopy #linker YAGARTO # GNUARM Tools #CC=arm-elf-gcc #kompiler GNUARM #OBJCOPY=arm-elf-objcopy #linker GNUARM První aplikace FreeRTOS tedy vznikla podobě jednoduchého dvoutaskoveho blikání dvěmi skupinami LED diod nezávisle.5.3 Aplikace stopky FreeRTOS Dalším cvičením vytvoření aplikace, které běží dva procesy sdílí jednu periferii.h atd… Tato chyba byla velice překvapivá zejména nebylo jasné, jakým způsobem šlo vyřešit.23 nejjednodušší tasky pro blikaní LED diodami. Nicméně vznikl problém stávajícím návrhu řetězce. Zde byly objeveny jen drobné nedostatky, které byly ihned odstraněny. Místo překladače projektu YAGARTO byl použit překladač GNUARM. době, kdy však byl RTOS plně zprovozněn nebyla ještě dokončena první část této úlohy.5. Díky tomuto mohlo pokračovat hledání chyby. Nakonec několika dnech testů vzešel nápad vyzkoušet jiný překladač. Postupným přidáváním souborů nakonec zjistilo, chyby vznikají při linkování standardních knihoven stdio. 3. Následně proběhlo otestování funkčnosti. první části program bez RTOS, druhé části se program převádí pod RTOS. projektu poté zakomponovaly jednotlivé moduly předchozí části. Poté již aplikace pracovala naprosto správně. Proto tedy zde uvedené poznatky jsou mírně pozdější části práce. základě těchto nových poznatků bylo rozhodnuto, dočasně budou projektu zakomponovány oba dva překladače jejich volba bude prováděna souboru makefile. dokončení všech úprav byl vytvořen vzorový kód hlavního modulu main. Zdrojové kódy této aplikace lze najít v elektronické příloze. 3. Návod pro realizací celé úlohy, včetně části bez RTOS, uveden příloze D. Jakmile tedy byla dokončena první část této úlohy, byl vytvořen projekt pro druhou část úlohy. této změně rázem rozběhly všechny aplikace.h, stdlib.c realizující příslušnou aplikaci pod RTOS. . velkému překvapení tento projekt skutečně běžel správně.2 Aplikace UART FreeRTOS První úlohou projektem FreeRTOS mělo být pokračování cvičení kterém se realizuje komunikace přes UART. Proto byly tedy zpětně otestovány všechny vytvořené aplikace novém překladači.3. Úspěšně byla odhalena další chyba