Využítí ARM GCC vývojového retezce

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Předmětem této práce je studium stávajícího vývojového řetězce pro mikroprocesor LPC23xx v předmětu MPOA. Hlavním cílem je zkoumání možností realizace nového vývojového řetězce, postaveného na GCC. Výstupy této práce jsou ukázkové aplikace s mikroprocesorem LPC2378 a GCC. Součástí vysledků jsou i návody pro studenty, jak tyto ukázkové aplikace implementovat. Ukázky zahrnují základní aplikace, RTOS aEthernet.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jan Ledvina

Strana 30 z 93

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Díky tomuto mohlo pokračovat hledání chyby. projektu poté zakomponovaly jednotlivé moduly předchozí části.3 Aplikace stopky FreeRTOS Dalším cvičením vytvoření aplikace, které běží dva procesy sdílí jednu periferii.5. Nakonec několika dnech testů vzešel nápad vyzkoušet jiný překladač. Postupným přidáváním souborů nakonec zjistilo, chyby vznikají při linkování standardních knihoven stdio. dokončení všech úprav byl vytvořen vzorový kód hlavního modulu main. Zde byly objeveny jen drobné nedostatky, které byly ihned odstraněny. velkému překvapení tento projekt skutečně běžel správně. této změně rázem rozběhly všechny aplikace. Místo překladače projektu YAGARTO byl použit překladač GNUARM.5. době, kdy však byl RTOS plně zprovozněn nebyla ještě dokončena první část této úlohy. Následně proběhlo otestování funkčnosti. Jakmile tedy byla dokončena první část této úlohy, byl vytvořen projekt pro druhou část úlohy. základě těchto nových poznatků bylo rozhodnuto, dočasně budou projektu zakomponovány oba dva překladače jejich volba bude prováděna souboru makefile. Všechny běžely správně. Rovněž byla otestována instalace obou překladačů na stejný systém, taktéž bez problému.3. 3. . Proto byly tedy zpětně otestovány všechny vytvořené aplikace novém překladači. první části program bez RTOS, druhé části se program převádí pod RTOS. Zdrojové kódy této aplikace lze najít v elektronické příloze.c realizující příslušnou aplikaci pod RTOS. Proto tedy zde uvedené poznatky jsou mírně pozdější části práce.h, stdlib. 3. Úspěšně byla odhalena další chyba.23 nejjednodušší tasky pro blikaní LED diodami. Návod pro realizací celé úlohy, včetně části bez RTOS, uveden příloze D.h atd… Tato chyba byla velice překvapivá zejména nebylo jasné, jakým způsobem šlo vyřešit. Hlavním cílem seznámení studentů problematikou předávaní informací systémech RTOS. Nicméně vznikl problém stávajícím návrhu řetězce. Poté již aplikace pracovala naprosto správně. Část souboru makefile vybírající překladač je uvedena zde: # YAGARTO Tools CC=arm-none-eabi-gcc #kompiler YAGARTO OBJCOPY=arm-none-eabi-objcopy #linker YAGARTO # GNUARM Tools #CC=arm-elf-gcc #kompiler GNUARM #OBJCOPY=arm-elf-objcopy #linker GNUARM První aplikace FreeRTOS tedy vznikla podobě jednoduchého dvoutaskoveho blikání dvěmi skupinami LED diod nezávisle.2 Aplikace UART FreeRTOS První úlohou projektem FreeRTOS mělo být pokračování cvičení kterém se realizuje komunikace přes UART. Vzorový projekt touto aplikací součástí elektronické přílohy